Obecná čeština: Porovnání verzí

V lexiku se obecná čeština z větší části shoduje se spisovnou češtinou (ovšem s výše uvedenými hláskovými změnami: '''mlíko''', '''vokurka''', '''zatim'''), popř. s její hovorovou vrstvou: '''chleba''', '''vyndá''', '''knížka''' (oproti knižnímu ''chléb, vyjme, kniha''). Tam, kde v národním jazyce existují synonyma odlišná svým územním rozšířením na západní a východní polovinu českého jazykového území (Čechy / Morava a Slezsko), užívá se výraz rozšířený v Čechách: z '''vesnice''' (ne z dědiny), '''sud''' (ne bečka), '''louže''' (ne kaluž), '''truhlář''' (ne stolař), '''levnej''' (ne laciný), '''ro(z)svěcet''' (ne ro(z)žíhat), '''prodloužená''' v tanečních (ne kolona). Obecná čeština zahrnuje množství nespisovných výrazů, ale ne všechny nespisovné výrazy jsou součástí obecné češtiny -– některé (např. zavazet, valit, lozit) se vyskytují v jiných interdialektech (moravských, slezských).

Zatímco původně čerpala obecná čeština především z nářečí Čech, popř. z utvářející se městské mluvy (zejména pražské), tak dnes přijímá další výrazy z novodobých profesních, studentských ači jinýchzájmových slangů a tato její nová vrstva se územně neomezuje jen na Čechy, nýbrž proniká na celé území českého jazyka. Typicky v ní přibývá neologismů, mnohé z nich vznikají univerbalizací ('''točeňák''' - točený salám, '''řidičák''' - řidičský průkaz, '''stavebko''' - stavební spoření apod.), abreviací (klimatizace -– '''klíma''', na internátě -– na '''intru''', retrospektivní -– '''retro'''), integrací zkratek ('''esemeska''', '''dývko''', '''vecko''') či hříčkami se slovotvorbou ('''debordelizace'''). Obecná čeština byla vždy významným kanálem přejímání cizích slov, dříve hlavně z němčiny ('''kšeftovat'''), latiny ('''erár''') či z francouzštiny ('''malér'''), nově hojně z angličtiny ('''smajlíci''', '''hejtovat''', '''kešky''').