Seznam knížecích nobilitací v německých státech: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Knížata: Doplnění - vazby na fideikomis (dle M. Gritzner - Chronologische Matrikel...) značka: editace z Vizuálního editoru |
Doplnění znaků a erbů, dopl. odkaz Hierarchie vyšší šlechty v Německém cís. značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 7:
Postavení "mladých" německých knížecích rodin a rodů se lišilo v závislosti na státě, v němž žili. Oproti knížatům (i hrabatům) z řad mediatizovaných rodů neměla nová titulární knížata automatický nárok na dědičné členství v [[Horní sněmovna|horních sněmovnách]] parlamentů jednotlivých německých států ani na stavovských sněmech zemských, provinciálních a krajských. Značně omezena byla ostatně i jen možnost, být do knížecího stavu vůbec povýšen. I některé významné německé státy ([[Saské království]]) žádná knížata nepovyšovaly. Vedle místních zvyklostí působila jako omezující faktor také nepsaná zvyklost mezi vladaři Německého spolku a Německého císařství, podle které mohl vládnoucí kníže povyšovat novou šlechtu nejvýše do hodnosti svobodného pána, [[vévoda]] do hodnosti hraběte, [[velkovévoda]] do hodnosti knížete a jen král, případně (rakouský) císař směl jmenovat i nové vévody. To omezovalo knížecí nobilitace na větší německé státy, a protože nikdy nebyla jmenována nová knížata z pravomoci německých císařů, nemělo sjednocení Německa do [[Německé císařství|spolkového státu]] v roce 1871 na tuto skutečnost žádný účinek. Německá knížata bývala v 19. století již takřka automaticky titulována jako "knížecí Milost" (''fürstliche Gnaden'') případně jako "Vysokorodý" (''Hochgeboren''). Vyšší čestné tituly a oslovení byly odvozeny od panovnického rozhodnutí a milosti (''Gnadenakt''). Šlo především o predikát [[Jasnost (predikát)|Jasnost]] (''Durchlaucht''), o jehož udělení hlavám mediatizovaných knížecích rodů rozhodl sněm Německého spolku v letech 1825 a 1829, který zavázal německé vladaře, aby úřady jejich zemí tento predikát skrz panovnický [[Majestát (diplomatika)|majestát]] těmto knížatům přiznaly. Predikáty zemských titulárních knížat 19. století byly ovšem odvislé výhradně od vůle panovníka jejich země. Následující seznam uvádí knížecí nobilitace v Německu mimo [[Říšský kníže|knížat říšských]] a [[Seznam knížecích nobilitací Rakouského císařství|knížat rakouských]], kterým jsou věnovány samostatné články.
{{Viz též|Hierarchie vyšší šlechty v Německém císařství|Seznam světských říšských knížat a knížectví|Kníže-biskup|Seznam titulárních říšských knížat|Seznam knížecích nobilitací Rakouského císařství}}
== Seznam nobilitací ==
Řádek 446:
| datum přístupu = 2018-02-03
}}</ref>
| [[File:Putbus-St-Wappen.PNG|22px]] Hrabství [[Putbus]] na [[Rujána|Rujáně]] (od 15. října 1840, vytvořeno z rodových statků)
| ne
|
Řádek 469:
* kníže von Krotoschin
* kníže Karl Alexander von [[Thurn-Taxisové|Thurn und Taxis]]
| primogenitura
| Ž
| Knížectví Krotoschin v [[Poznaňské velkovévodství|Poznaňsku]] (dnes [[Krotoszyn]])
Řádek 681:
| primogenitura
| 1907<ref name=":0" />
| [[File:Putbus-St-Wappen.PNG|22px]] Hrabství [[Putbus]] na [[Rujána|Rujáně]]
| 4. března 1861 (v Prusku)
|
Řádek 696:
| primogenitura
| Ž
| Stavovské panství [[Fürstlich Drehna|Drehna]] v Dolní Lužici
| 12. října 1854 (v Prusku)
|
Řádek 758:
| datum přístupu = 2018-02-03
}}</ref>
|[[File:Blason Fr famille Andaburu (Mixe).svg|22px]] mediatizované [[Říšské rytířstvo|rytířské]] panství Wildenburg
|12. října 1854 (v Prusku, reálně se účastnili až od roku 1856)
|
Řádek 858:
|viz poznámky
|Ž
|[[File:Wernigerode.PNG|22px]] mediatizované stavovské panství [[Wernigerode]] (bývalé říšské hrabství)
|12. října 1854
|
Řádek 892:
|viz poznámky
|Ž
|[[File:Stolberg-0.PNG|22px]] mediatizované stavovské panství Stolberg (bývalé říšské hrabství)
|12. října 1854
|
Řádek 942:
|'''1900''' (1. ledna)
|
* kníže zu [[Ilburkové|Eulenburg und Hertefeld]]
* hrabě Philipp Friedrich zu Eulenburg und Hertefeld
|primogenitura
Řádek 1 003:
|primogenitura
|1927<ref name=":0" />
|[[File:Putbus-St-Wappen.PNG|22px]] Hrabství Putbus na Rujáně, viz nobilitace v l. 1817 a 1861
|
|
| |||