Motorový vůz M 290.0: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Vývoj po 2. světové válce: oprava odkazu značka: editace z Vizuálního editoru |
Oprava několika časových údajů značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 220:
}}</ref> přiděleny [[Lokomotivní depo|lokomotivnímu depu]] Bratislava – proto byly nápisy na nich ve [[Slovenština|slovenštině]]. Servis připadl dílnám v [[Nymburk|Nymburku]].<ref name=":11" /> Do pravidelného provozu byly nasazeny [[13. červenec|13. července]] 1936 jako vlak kategorie MR (motorový rychlík) 175/176 s obchodním názvem ''[[Slovenská strela]]'' na trase [[Bratislava hlavná stanica|Bratislava]] – [[Praha hlavní nádraží|Praha]] a zpět, s jedinou zastávkou v [[Brno hlavní nádraží|Brně]].
''Slovenská strela'' se stala prvním luxusním rychlým spojem u ČSD. Zároveň šlo o první povinně místenkový spoj, přeprava stojících cestujících nebyla možná. Průměrná obsazenost vlaků ČSD byla v roce 1937 okolo 27 %, ale ''strela'' již v prvním půlroce provozu dosáhla 36,32 % a dál stoupala na hodnotu 48,54 % v
| titul = „Slovenská strela“ dnes slaví osmdesátiny
| periodikum = VLAKY.NET
Řádek 229:
''Strela'' každý pracovní den<ref name=":1" /> brzy ráno vyjížděla z Bratislavy, po desáté hodině byla v Praze. Z Prahy vyjížděla navečer a v nočních hodinách se vracela zpátky do Bratislavy, což umožňovalo cestovat nově do Prahy takzvaně na otočku. Proto byl spoj oblíbený zejména mezi podnikateli, úředníky, nebo poslanci<ref name=":7" /> (říká se, že jízdní řád byl přizpůsoben tak, aby slovenští poslanci stihli začátek zasedání parlamentu<ref name=":6" />).
V počátcích pravidelného provozu byla na trati dlouhé 397 km<ref name=":1" /><ref name=":5" /> jízdní doba 4 hodiny a 51 minut včetně zastávky v Brně, která trvala 35 minut (čistá jízdní doba tedy byla 4 hodiny a 16 minut), průměrná [[Rychlost vlaku#Cestovní rychlost|cestovní rychlost]] byla 92 km/h.<ref name=":5" /> Oproti tomu nejrychlejší parní spoj 147/148 ''balkánský rychlík'', tažený lokomotivou [[Lokomotiva 387.0|387.0 ''mikádo'']],<ref name=":11" /> projížděl stejnou trať (s více zastávkami) za 5 hodin 51 minut (zpět do Prahy 6 hodin 1 minuta) s čistým časem jízdy 5 hodin 17 minut a průměrnou cestovní rychlostí 68 km/h. Jízdní doby ''strely'' se každoročně zkracovaly, od jízdního řádu 1938/39 zdolávala trasu Bratislava – Praha dokonce za 4 hodiny a 18 minut, ve zpátečním směru o minutu více.<ref name=":1" /><ref name=":9" /><ref name=":11" /> Zastávka v Brně byla zredukována na pouhé 3 minuty.<ref name=":11" />
Vozy ''Slovenské strely'' se v provozu střídaly ob den, tedy vždy jeden z dvojice byl ve službě a druhý čekal v bratislavském depu jako záložní. Posádku vlaku tvořil strojvedoucí a číšník. Každý z vozů měl pevně přiřazeného strojvedoucího – vůz 01 řídil pan František Pořádek a vůz 02 pan Varga.<ref name=":1" /><ref name=":11" />
Řádek 331:
| isbn = 978-80-260-0281-9
| poznámka = Sborník vzpomínek k 75. výročí, kdy vyjel na lince Praha-Bratislava mechanický elektrický vůz vynálezce Josefa Sousedíka nazvaný Slovenská strela
}}</ref> Vůz byl přeznačen na M 290.001.
Druhá obnova nátěru proběhla v květnu [[1993]]<!-- TipPro Oldtimer z března 2010 zmiňuje výslovně obnovu laku 1993. ČD pro vás 08/2010 zmiňuje rok 1992, nemluví ale výslovně o laku, pouze o "neodborných renovačních zásazích". -->, avšak nerespektovala původní odstín ani odlišnou barevnost střechy, vše bylo překryto odstínem rudé odpovídajícímu soudobým kolejovým vozidlům.
Desítky let trvající vystavení vlivům počasí a vandalů uspíšilo [[Koroze|korozi]] a celkové chátrání vozu.
▲Druhá obnova nátěru proběhla v květnu [[1993]]<!-- TipPro Oldtimer z března 2010 zmiňuje výslovně obnovu laku 1993. ČD pro vás 08/2010 zmiňuje rok 1992, nemluví ale výslovně o laku, pouze o "neodborných renovačních zásazích". -->, avšak nerespektovala původní odstín ani odlišnou barevnost střechy, vše bylo překryto odstínem rudé odpovídajícímu soudobým kolejovým vozidlům. Vůz byl přeznačen na M 290.001 a roku 1997<ref name=":4" /> přestěhován z parku od bývalého muzea do důstojnějšího přístřešku před [[Technické muzeum Tatra|novým muzeem v centru města]]. Dlouhodobé vystavení vlivům počasí a vandalů uspíšilo [[Koroze|korozi]] a celkové chátrání vozu.
22. května 2000 získal dochovaný vůz od [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstva kultury]] status [[Kulturní památka (Česko)|movité kulturní památky]].<ref name=":10" /> S platností od 1. července 2010 získal nejvyšší stupeň památkové ochrany – byl prohlášen [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památkou]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| |||