Většina katastru čtvrti byla k Brnu připojena [[6. červenec|6. července]] [[1850]] jako součást tehdejšího katastrálního území [[Křížová (Brnopředměstí Brna)|Křížová]], zatímco západní okrajová část (patřící dříve ke katastrálnímu území [[Brno-Žabovřesky|Žabovřesky]]) [[16. duben|16. dubna]] [[1919]]. Celé území čtvrti bylo až do 60. let [[18. století]] bez jakékoliv zástavby. Novodobá stavební činnost zde započala až v 90. letech [[19. století]], před rokem [[1918]] zde začala vznikat úřednická čtvrť, později nazvaná [[Masarykova čtvrť]]. Až do rozsáhlých katastrálních úprav Brna, provedených v rámci [[reambulace]], ve druhé polovině 60. let 20. století byly pozemky současných Stránic součástí obou výše zmíněných katastrálních území, přičemž v letech [[1927]] a [[1939]] zde došlo ke dvojí úpravě hranice mezi oběma katastry. Teprve při zmíněné reambulaci došlo k vytvoření nového katastrálního území Stránice, jehž název byl vybrán z čistě ideologických důvodů, neboť jméno Masarykova čtvrť bylo v té době ideologicky nepřijatelné.
