Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 76 bajtů ,  před 5 měsíci
doplněny odkazy
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Helfenburk | position = bottom | lat = 50.579361 | lon = 14.38375 | float = center | relief = 1 | caption =}}
| stavitel = [[Páni z Klinštejna|Klinštejnové]]
| další majitelé = [[Arcidiecéze pražská]], [[Smiřičtí ze Smiřic]], [[Šternberkové]], [[Ilburkové]] aj.
| současný majitel =
| sloh = [[Gotická architektura|gotický]]
}}
 
'''Helfenburk u Úštěka''' (též ''Hrádek'') je zřícenina hradu ze [[14. století]] vzdálená asi 3&nbsp;km od městečka [[Úštěk]] v [[okres Litoměřice|okrese Litoměřice]]. Od roku [[1958]] je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky(Česko)|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref>{{MonumNet|název=Hrad Helfenburk|ID=154930|datum=2014-12-28}}</ref> Byl vystavěn na vrcholu pískovcové ostrožny, která vybíhá do zalesněného údolí ''Hrádecký důl'' v&nbsp;nadmořské výšce 310 m n. m. s&nbsp;převýšením 70 metrů nad dnem údolí.
 
== Historie ==
| kapitola = Hrádek (Helfenburk) – hrad
| strany = 151–155
| svazek = III}}</ref> ale v&nbsp;roce [[1375]] hrad odkoupil [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|pražský arcibiskup]] [[Jan Očko z Vlašimi]]. [[Arcibiskup]] si tak vytvořil venkovské zázemí v&nbsp;lesích k&nbsp;pobytu mimo nedalekou [[Roudnice nad Labem|Roudnici nad Labem]], v&nbsp;níž vykonával svůj úřad.<ref name="Toulavá-192">{{Citace monografie
| příjmení = Toušlová
| příjmení2 = Podhorský
| strany = 192
| isbn = 978-80-7316-287-0
}}</ref> Helfenburk se stal centrem panství, ke kterému patřil také blízký hrad [[Hřídelík]]. Pobýval zde krátce i&nbsp;jeho nástupce, třetí pražský arcibiskup [[Jan z Jenštejna]]. Za něj byly na Helfenburk dočasně přivezeny klenoty, [[relikvie]] a&nbsp;knihy z&nbsp;pražského [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv.&nbsp;Víta]]. Z&nbsp;roku [[1395]] pochází záznam [[Roudnice nad Labem|roudnického]] [[převor]]a Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupinaarcibiskupa Jana z&nbsp;Jenštejna o&nbsp;Janově nehodě na můstku vedoucím z&nbsp;nové věže, při níž se málem zřítil. Jan zde pobýval asi až do roku [[1400]], tedy i&nbsp;v&nbsp;době, kdy už byl zbaven svého úřadu. <ref name="Toulavá-192"/> V&nbsp;roce [[1422]] jej získal [[purkrabí]] [[Aleš z Malíkovic]], pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále biskup [[Konrád z Vechty]] (zemřel zde roku [[1431]]).
 
[[Soubor:Helfenburk u Úštěka, zřícenina (Rašovice), Rašovice..JPG|thumb|left|Plošina hradního jádra]]
V&nbsp;létě roku [[1427]] se hradu nakrátko zmocnil pan [[Půta III. z Častolovic|Půta z Častolovic]] a&nbsp;po něm Jaroslav a&nbsp;[[Jindřich Berka z Dubé|Jindřich Berkové z&nbsp; Dubé]], ale zastavili ho [[Jan Smiřický ze Smiřic|Janu Smiřickému]]. Vdova po něm prodala hrad [[Jindřich IV. z Rožmberka|Jindřichu z&nbsp;Rožmberka]] za 4&nbsp;000 kop [[Pražský groš|pražských grošů]] a&nbsp;ten ho vzápětí postoupil [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka|Zdeňkovi Konopišťskému ze Šternberka]], který byl významným představitelem odboje proti králi [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z&nbsp;Poděbrad]]. Královské vojsko poté Helfenburk i&nbsp;blízkou Roudnici oblehlo a&nbsp;dobylo. Hrad od krále potom dostal [[Petr Kaplíř ze Sulevic]], který však musel vzdorovat loupeživým aktivitám Zdeňka Konopišťského. Byl dokonce zajat a&nbsp;uvězněn v&nbsp;[[České Budějovice|Českých Budějovicích]], dokud nepropustil služebníky a&nbsp;neodevzdal cennosti uložené na Helfenburku.<ref name="andel"/> Jako poslední je uváděn na hradě pan [[Vilém z Ilburka]], jemuž v té době patřil i nedaleký [[Ronov (hrad, okres Česká Lípa)|Ronov]]. Ten Helfenburk nově vybavil a&nbsp;pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.<ref name="Toulavá-193">Toulavá kamera, str.193 </ref> Po vymření jeho rodu roku [[1538]] na hradě žilo pouze služebnictvo a&nbsp;hrad postupně zpustl.<ref name="Peša">{{Citace monografie
| příjmení = Peša
| jméno = Vladimír