Atentát na Františka Ferdinanda d'Este: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 17140423 uživatele 78.141.116.213 (diskuse) zrušena – jiný význam
značka: vrácení zpět
m oprava odkazu
Řádek 40:
}}</ref> Následující desetiletí se rozhořely spory mezi Srbskem a jeho sousedy a Srbsko začalo budovat svůj vliv a snažilo se znovu získat svou říši ze [[14. století]]. Tyto spory zahrnovaly i&nbsp;konflikt<!--doplnit o jaký konflikt šlo--> s&nbsp;Rakouskem-Uherskem v&nbsp;roce [[1906]].
 
Během [[Bosenská krize|Bosenské krize]] v&nbsp;roce [[1908]] [[Rakousko-Uhersko]] [[anexe|anektovalo]] Bosnu a Hercegovinu, která byla dosud protektorátem. Proti této anexi Srbsko razantně protestovalo. K&nbsp;Srbsku se přidalo také [[car]]ské [[Ruské impérium|Rusko]] a [[Osmanská říše]]. [[Srbsko]] mobilizovalo, čímž se situace vyostřila téměř až k&nbsp;[[válka|válce]]. S&nbsp;anexí [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] bylo nakonec [[Srbsko]] nuceno souhlasit poté, když carské Rusko zjistilo, že by pro případný konflikt nezískalo podporu západoevropských mocností.<ref name="bbc" /> Během [[Balkánské války|balkánských válek]] mezi lety [[1912]] a [[1913]] [[Srbsko]] vojensky dobylo [[Makedonie (region)|Makedonii]] a [[Kosovo]], čímž obsadilo dřívější provincie [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a [[Bulharsko|Bulharska]].
 
Německo došlo na konci prvního desetiletí [[20. století]] k&nbsp;závěru, že je na válku připraveno, že je lépe vyzbrojené než ostatní mocnosti a že čím dříve válka vypukne, tím lépe pro Německo.<ref>''Fischer'', (1967, str. 58–60)</ref> Sami začít válku se však Němci z&nbsp;vnitropolitických i&nbsp;vnějších politických důvodů neodvážili. Obzvlášť německá sociálnědemokratická strana vystupovala proti případné válce. Vhodná záminka se německým vládnoucím kruhům<!--??--> naskytla v&nbsp;červnu [[1914]], kdy rakousko-uherská armáda uskutečnila v&nbsp;[[Bosna (historická země)|Bosně]] velké vojenské manévry. Obyvatelé [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] se nechtěli smířit s&nbsp;nedávným připojením své země k&nbsp;Rakousko-Uhersku a jejich odboj byl podporován [[Srbsko|Srbskem]]. Manévry se provokativně konaly při srbských hranicích. Následník trůnu [[František Ferdinand d'Este]] jako vrchní inspektor rakousko-uherské armády přijel na manévry a na jejich závěr okázale navštívil [[Sarajevo]], hlavní město Bosny.