Mateřídouška: Porovnání verzí

| obrázek = Thymus pulcherrimus.jpg|alt= Trs rozkvetlých mateřídoušek na skalce

'''Mateřídouška''' (''Thymus'') je rod aromatických rostlin z  čeledi [[hluchavkovité|hluchavkovitých]], rozšířený ve většině Evropy a velké části Asie a rovněž v  severní Africe, nejvíce druhů pochází ze Středomoří. Patří ke starým a velmi oblíbeným [[Léčivá rostlina|léčivým bylinám]]. Má antiseptické a uklidňující účinky, navozuje příjemný spánek, pománá proti [[Stres|stresu]], [[Deprese|depresi]] a [[Migréna|migréně]] a podporuje imunitní systém organismu. Používá se proti kašli, zahlenění, zažívacím a žaludečním potížím a také v  gastronomii jako [[koření]] k  masitým pokrmům. Vyrůstá obvykle v  suchých trávnících, na skalnatých stráních, v  lesních lemech a světlých lesích, někdy i  na vysokohorských holích. V  české květeně se vyskytuje 7 druhů, z  nichž jeden patří ke kriticky ohroženým. Často se pěstují v  zahradních kultivarech, patří též k  [[Medonosná rostlina|medonosným rostlinám]] s  dobrou produkcí [[Nektar|nektaru]].

Český název je odvozen z &nbsp;obrazného pojmenování "douška", tj. duše matky, což může být doslovný překlad latinského výrazu ''matris animula'' zmiňovaného v &nbsp;díle ''Origines'' biskupa [[Isidor ze Sevilly|Isidora Sevillského]]. Původně zřejmě odkazoval k &nbsp;rozšířené lidové pověsti o &nbsp;této květině jako duši zemřelé matky, která její vůní vyjadřuje lásku svým dětem, později byla ztotožněna s &nbsp;[[Maria (matka Ježíšova)|matkou Boží]], jak o &nbsp;tom svědčí např. ruský lidový výraz pro mateřídoušku "bogorodskaja travka".<ref>{{Citace monografie

[[Soubor:Thymus serp 1.jpg|vlevo|náhled|Detailní záběr na květy mateřídoušky úzkolisté|alt=Detailní záběr na lodyhu s&nbsp;fialovými květy]]

Mateřídoušky jsou zpravidla silně aromatické nízké [[keř]]íky, [[Polokeř|polokeře]] nebo vytrvalé [[bylina|byliny]] s &nbsp;tenkými větvemi, vyrůstajícími obvykle z &nbsp;krátkého dřevnatého stonku. [[stonek|Stonky]] jsou plazivé, vystoupavé nebo přímé [[Lodyha|lodyhy]], v &nbsp;uzlech často kořenující. Mohou být sympodiálně nebo monopodiálně větvené, což je důležitý druhově určovací znak. Květonosné větve jsou vystoupavé až přímé, téměř oblé nebo tupě až ostře čtyřhranné, rovnoměrně [[trichom|ochlupené]] nebo s &nbsp;oděním hustším na 2 protilehlých stranách, případně jen na hranách. Hlavní [[kořen]] je dřevnatějící, bohatě rozvětvený. Na povrchu listů, kalichů, korun a jiných nadzemních částí se nacházejí přisedlé [[silice|siličné]] žlázky.<ref name="kv6" />

[[Květ]]y jsou drobné, oboupohlavné nebo funkčně samičí ([[gynodioecie]]), krátce stopkaté, uspořádané v &nbsp;[[lichopřeslen]]ech skládajících koncové protáhlé nebo hlávkovitě stažené, na bázi často přetrhované [[lichoklas]]y. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je trubkovitě zvonkovitý, dvojpyský, s &nbsp;10 až 13 žilkami, horní 3 cípy jsou trojúhelníkovité, dolní 2 cípy užší, šídlovité. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je trubkovitá, mírně až zřetelně dvoupyská, barvy bělavé až sytě růžovofialové. Horní pysk je největší, mělce vykrojený, dolní pysk je trojlaločný. [[tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou 4, vyčnívající z &nbsp;koruny (u &nbsp;funkčně samičích květů ale často zakrnělé), spodní dvě jsou o &nbsp;něco delší než horní. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je se svrchním [[Semeník|semeníkem]], čnělka [[Pestík|pestíku]] je obvykle delší než tyčinky, [[blizna]] je rozeklána do dvou ramen. Květy jsou [[Opylení|opylovány]] hmyzem, plody jsou široce vejcovité až kulovité [[tvrdka|tvrdky]] s &nbsp;jemnou zrnitou skulpturou, téměř hladké.<ref name="kv6">{{Citace monografie

[[Soubor:Coenonympha glycerion 1 (HS).JPG|náhled|Květy mateřídoušek jsou hojně navštěvovány nejenom včelami, ale i &nbsp;motýly|alt=Porost mateřídoušky v&nbsp;trávě, na květech mnoho motýlů]]

Mateřídouška se vyskytuje v &nbsp;celé Evropě mimo její nejsevernější části, na většině území temperátní Asie kromě jihovýchodní Číny, v &nbsp;severní Africe a na [[Etiopská vysočina|Etiopské vysočině]], též na Azorských ostrovech a Madeiře. Centrum druhového bohatství je ve [[Středomoří]], zvláště na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]]. Synantropně byla rozšířena do Severní Ameriky.<ref name="kv6" />

Rostou obvykle na slunných místech, v &nbsp;nižších xerofilních trávnících, na skalnatých svazích, suchých stráních a [[Lesní lem|lesních lemech]], též ve světlých lesích nebo na okrajích křovin, někdy i &nbsp;nad horní hranicí lesa. Některé druhy preferují vápencové podloží, jiné spíš málo úživné, kyselejší nebo písčité substráty. Vesměs potřebují dobře propustné půdy, nesnáší zamokření. Středomořské druhy patří k &nbsp;dominantním rostlinám křovinatých [[Makchie|makchií]], [[Garrigue (vegetace)|garrigů]] a [[Tomillar|tomillarů]].<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Na kořenech mateřídoušky někdy parazituje nezelená rostlinyrostlina [[záraza bílá]] (''Orobanche alba'' subsp. ''alba'').<ref>{{Citace elektronického periodika

V &nbsp;květeně České republiky je zastoupeno 7 druhů mateřídoušek. Naším nejběžnějším druhem je [[mateřídouška vejčitá]] (''Thymus pulegioides''). Je rozšířena od nížin do hor, zřídkavější je na jižní Moravě. V &nbsp;teplých krajích České republiky jsou rozšířeny další druhy: [[mateřídouška časná]] (''Thymus praecox''), [[mateřídouška olysalá]] (''Thymus glabrescens'') a [[mateřídouška panonská]] (''Thymus pannonicus''). [[Mateřídouška úzkolistá]] (''Thymus serpyllum'') je [[psamofyty|psamofyt]] vázaný na písčité substráty. Zbývající dva druhy jsou horské: [[mateřídouška alpinská]] (''Thymus alpestris'') se u &nbsp;nás vyskytuje s &nbsp;jistotou pouze v &nbsp;Krkonoších, [[mateřídouška ozdobná]] sudetská (''Thymus pulcherrimus'' subsp. ''sudeticus'') v &nbsp;nejvyšších polohách Hrubého Jeseníku. Přechodně zplaňuje pěstovaný [[tymián obecný]] (''Thymus vulgaris'').<ref name="kv6"/>

[[Soubor:Thymus bonsai.jpg|vlevo|náhled|Keřík tymiánu pěstovaný jako [[bonsaj]]|alt=Keřík tymiánu v&nbsp;květináči, pěstovaný na kmínek]]

Rod platně popsal [[Carl Linné]] ve svém díle ''Species Plantarum'' z &nbsp;roku 1753, kde do něho zařadil osm druhů; pojetí rodu se však v &nbsp;různých jeho dílech proměňovalo a některé druhy byly průběžně přeřazovány do rodů ''[[Saturejka|Satureja]]'' nebo ''[[Acinos]]''. Dávno před Linném byly rostliny s &nbsp;názvem ''Thymus'' zmiňovány již v &nbsp;dílech antických učenců [[Pedanius Dioscorides|Dioskorida]] nebo [[Plinius starší|Plinia staršího]].<ref>Ramón Morales: ''The history, botany and taxonomy of the genus Thymus.'' In: Elisabeth Stahl-Biskup, Francisco Sáez (Hrsg.): ''Thyme: The Genus Thymus'' (= ''Medicinal and aromatic plants: industrial profiles.'' 24). Taylor & Francis, London, 2002, <nowiki>ISBN 0-415-28488-0</nowiki>, S. 1–43.</ref> V &nbsp;rámci čeledi hluchavkovitých je řazen do její nejrozsáhlejší podčeledi ''[[Nepetoideae]]'', tribu ''Menthae'' a subtribu ''Menthinae.''<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Rod patří botanicky k &nbsp;velmi komplikovaným skupinám rostlin vinou značné podobnosti jednotlivých druhů, jejich vnitrodruhové proměnlivosti i &nbsp;častého přirozeného [[křížení]].<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> I &nbsp;v &nbsp;české květeně se občas vyskytují obtížně zařaditelné morfotypy s &nbsp;přechodnými znaky, které je velmi těžké zařadit do druhu. Nejobtížnějším taxonem v &nbsp;tomto smyslu je [[mateřídouška olysalá]] (''Thymus glabrescens''), překrývající se občas ve variabilitě s &nbsp;[[mateřídouška panonská|mateřídouškou panonskou]] (''Thymus pannonicus'').<ref name="kv6"/>

Mateřídoušky obsahují značné množství účinných látek, především [[silice]], dále [[hořčiny]], [[flavonoidy]], [[flavony]], [[třísloviny]] a různé organické kyseliny. V &nbsp;silici mateřídoušky jsou přítomny aromatické [[Izoprenoidy|terpenoidy]], např. [[thymol]], [[linalool]], [[kafr]], [[Cymen|cymol]], [[borneol]], [[geraniol]] či [[karvakrol]].<ref name=":1" /> Silice je soustředěna především v &nbsp;přisedlých siličných žlázkách, pokrývajících většinu nadzemní části rostlin; nejvíce jich je na povrchu listů, kalichů a korun. Bylo zjištěno, že ve složení silic je dosti velká vnitrodruhová variabilita, projevující se i &nbsp;v &nbsp;rozdílné vůni různých rostlin; obsah produkovaných sekundárních metabolitů, zejména flavonoidů, je také důležitým rozlišovacím druhovým znakem.<ref name="kv6"/><ref name=":2">{{Citace elektronického periodika

[[Soubor:Thyme-spice.jpg|náhled|Sušená droga|alt=Hromádka sušeného koření]]

Mateřídoušky patří k &nbsp;velmi starým léčivým rostlinám; udává se, že jsou využívány již více než dva tisíce let.<ref name=":2" /> Droga má antiseptické a uklidňující účinky, navozuje příjemný spánek, pománá proti [[Stres|stresu]], [[Deprese|depresi]] a [[Migréna|migréně]] a podporuje imunitní systém organismu. Používá se také proti kašli, zahlenění, zažívacím a žaludečním potížím, též k &nbsp;ošetření nehojících se ran a vředů. Jako koření se hodí k &nbsp;masitým pokrmům z &nbsp;drůbeže a ryb, ale i &nbsp;ke sladkým jídlům a koláčů nebo jako [[bouquet garni]]. Je možno z &nbsp;ní připravovat bylinkové oleje, octy, másla a marinády. Destilovaný esenciální olej se využívá v &nbsp;[[Aromaterapie|aromaterapii]] a [[Kosmetika|kosmetice]], např. k &nbsp;výrobě zubních past a jiných prostředků ústní hygieny, [[pot-pourri]] nebo osvěžovačů vzduchu.<ref name=":1" /><ref>{{Citace monografie

[[Soubor:Thymus 'Porlock'.jpg|vlevo|náhled|Zahradní kultivar 'Porlock'|alt=Trvalkový záhon s&nbsp;rozkvetlou mateřídouškou]]

Různé druhy a [[Kultivar|kultivary]] mateřídoušek patří pro svůj půvabný vzhled, příjemnou vůni a léčivé účinky k &nbsp;oblíbeným zahradním rostlinám. Při pěstování vyžadují lehčí, propustnou, dobře drenážovanou půdu a stanoviště na plném slunci. Lze je pěstovat jako [[Skalnička|skalničky]], na suchých zídkách, terasách, jako kvetoucí lemy záhonů a zahradních cestiček, jako pokryvnou rostlinu kamenných chodníčků nebo k &nbsp;porůstání obrubníků. K &nbsp;často pěstovaným druhům patří např. [[mateřídouška bělokvětá]] (''Thymus drucei'') pocházející z &nbsp;jihozápadní Evropy, nebo kříženec [[Thymus × citriodorus|''Thymus x citriodorus'']] v &nbsp;mnoha barevných kultivarech.<ref name="kv6" /> Efektivně je lze množit dělením trsů, množí se také výsevem semen nebo řízkováním.<ref name=":0" />

[[Soubor:Market Aix-en-Provence 20100828 Calisson-Honey.jpg|náhled|Mateřídouškový med (''Miel de thyme'') na trhu ve francouzském [[Aix-en-Provence]]|alt=Stánek na trhu s&nbsp;vyskládanými skleničkami medu]]

Mateřídoušky patří k &nbsp;[[Medonosná rostlina|medonosným rostlinám]] poskytujícím dobrou pastvu včelám. Květy produkují mnoho [[Nektar|nektaru]] v &nbsp;prstenci žlázek okolo základny [[Čnělka|čnělky]]. Druhový mateřídouškový [[med]] je vyráběn na některých místech ve Středomoří, např. na řeckém ostrově [[Hyméttos|Hyméttu]]; je velmi aromatický, jantarové barvy a díky vysokému obsahu [[Fruktóza|fruktózy]] dlouho zůstává v &nbsp;tekutém stavu.<ref>{{Citace monografie

== Odraz v &nbsp;kultuře ==

Mateřídouška se objevuje v &nbsp;české poezii například ve stejnojmenné básni [[Karel Jaromír Erben|Karla Jaromíra Erbena]] ve sbírce ''[[Kytice (sbírka)|Kytice]]'', nebo v &nbsp;básni [[Jaroslav Seifert|Jaroslava Seiferta]]; vždy je zde ztotožňována se vzpomínkami na mateřskou lásku. Rozkvetlý tymián je jedním ze symbolů Středomoří, objevujícím se např. ve vzpomínkové knize [[Marcel Pagnol|Marcela Pagnola]] ''[[Jak voní tymián]]''. Pověsti o &nbsp;[[Maria (matka Ježíšova)|Panně Marii]], která v &nbsp;lázni z &nbsp;mateřídoušky ošetřovala Ježíškova roucha a plenky, takže vydávaly líbeznou, ducha povznášející vůni, zmiňuje v &nbsp;''Legendách o &nbsp;květinách'' [[František Kubka]].<ref>{{Citace monografie

Soubor:Thymus pulegioides.jpg|alt=Květina na skále|[[Mateřídouška vejčitá]] (''Thymus pulegioides'')

Soubor:5036-Thymus serpyllum-Hradč. stěny-7.06.jpg|alt=Květina na louce|[[Mateřídouška úzkolistá]] (''Thymus serpyllum'')

Soubor:Thymus praecox.jpg|alt=Květina na skále|[[Mateřídouška časná]] (''Thymus praecox'')

Soubor:Thymus vulgaris0.jpg|alt=Rozkvetlý porost|[[Tymián obecný]] (''Thymus vulgaris'')

Soubor:Thymus moroderi03-800.jpg|alt=Trs květin na skále|''Thymus moroderi''

Soubor:Thymus integer kz13.jpg|alt=Trs květin na skále|''Thymus integer''

Soubor:Thymus leucotrichus 3.JPG|alt=Trs květin na skále|''Thymus leucotrichus''