Mateřídouška: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
další roš. dle zdrojů značky: problematické ISBN editace z Vizuálního editoru |
základ hotov, cedule může pryč značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=rostlinném rodě|druhý=českém časopise pro děti|rozlišovač=časopis
| jméno = Mateřídouška
| obrázek = Thymus pulcherrimus.jpg
Řádek 14:
| rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753
}}
'''Mateřídouška''' (''Thymus'') je rod aromatických rostlin z čeledi [[hluchavkovité|hluchavkovitých]], rozšířený ve většině Evropy a velké části Asie a rovněž v severní Africe, nejvíce druhů pochází ze Středomoří. Patří ke starým a velmi oblíbeným [[Léčivá rostlina|léčivým bylinám]]. Má antiseptické a uklidňující účinky, navozuje příjemný spánek, pománá proti [[Stres|stresu]], [[Deprese|depresi]] a [[Migréna|migréně]] a podporuje imunitní systém organismu. Používá se proti kašli, zahlenění, zažívacím a žaludečním potížím a také v gastronomii jako [[koření]] k masitým pokrmům. Vyrůstá obvykle v suchých trávnících, na skalnatých stráních, v lesních lemech a světlých lesích, někdy i na vysokohorských holích. V české květeně se vyskytuje 7 druhů, z nichž jeden patří ke kriticky ohroženým. Často se pěstují v zahradních kultivarech, patří též k [[Medonosná rostlina|medonosným rostlinám]] s dobrou produkcí [[Nektar|nektaru]].
== Etymologie ==
Řádek 46:
=== Vegetativní orgány ===
Mateřídoušky jsou zpravidla silně aromatické nízké [[keř]]íky, [[Polokeř|polokeře]] nebo vytrvalé [[bylina|byliny]] s tenkými větvemi, vyrůstajícími obvykle z krátkého dřevnatého stonku. [[stonek|Stonky]] jsou plazivé, vystoupavé nebo přímé [[Lodyha|lodyhy]], v uzlech často kořenující. Mohou být sympodiálně nebo monopodiálně větvené, což je důležitý druhově určovací znak. Květonosné větve jsou vystoupavé až přímé, téměř oblé nebo tupě až ostře čtyřhranné, rovnoměrně [[trichom|ochlupené]] nebo s oděním hustším na 2 protilehlých stranách, případně jen na hranách. Hlavní [[kořen]] je dřevnatějící, bohatě rozvětvený. Na povrchu listů, kalichů, korun a jiných nadzemních částí se nacházejí přisedlé [[silice|siličné]] žlázky.<ref name="kv6" />
[[List]]y jsou vstřícné, krátce řapíkaté nebo přisedlé, čárkovité až okrouhle vejčité, celokrajné nebo zoubkaté, chlupaté nebo lysé, na okrajích někdy mírně podvinuté.<ref name="kv6" />
=== Generativní orgány ===
[[Květ]]y jsou drobné, oboupohlavné nebo funkčně samičí ([[gynodioecie]]), krátce stopkaté, uspořádané v [[lichopřeslen]]ech skládajících koncové protáhlé nebo hlávkovitě stažené, na bázi často přetrhované [[lichoklas]]y. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je trubkovitě zvonkovitý, dvojpyský, s 10 až 13 žilkami, horní 3 cípy jsou trojúhelníkovité, dolní 2 cípy užší, šídlovité. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je trubkovitá, mírně až zřetelně dvoupyská, barvy bělavé až sytě růžovofialové. Horní pysk je největší, mělce vykrojený, dolní pysk je trojlaločný. [[tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou 4, vyčnívající z koruny (u funkčně samičích květů ale často zakrnělé), spodní dvě jsou o něco delší než horní. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je se svrchním [[Semeník|semeníkem]], čnělka [[Pestík|pestíku]] je obvykle delší než tyčinky, [[blizna]] je rozeklána do dvou ramen. Květy jsou [[Opylení|opylovány]] hmyzem, plody jsou široce vejcovité až kulovité [[tvrdka|tvrdky]] s jemnou zrnitou skulpturou, téměř hladké.<ref name="kv6">{{Citace monografie
| příjmení = Slavík
| jméno = Bohumil (editor)
Řádek 74:
== Rozšíření a ekologie ==
[[Soubor:Coenonympha glycerion 1 (HS).JPG|náhled|Květy mateřídoušek jsou hojně navštěvovány nejenom včelami, ale i motýly]]
Mateřídouška se vyskytuje v celé Evropě mimo její nejsevernější části,
Rostou obvykle na slunných místech, v nižších xerofilních trávnících, na skalnatých svazích, suchých stráních a [[Lesní lem|lesních lemech]], též ve světlých lesích nebo na okrajích křovin, někdy i nad horní hranicí lesa. Některé druhy preferují vápencové podloží, jiné spíš málo úživné, kyselejší nebo písčité substráty. Vesměs potřebují dobře propustné půdy, nesnáší zamokření. Středomořské druhy patří k dominantním rostlinám křovinatých [[Makchie|makchií]], [[Garrigue (vegetace)|garrigů]] a [[Tomillar|tomillarů]].<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
Řádek 80:
| url = https://botany.cz/cs/thymus-vulgaris/
| datum přístupu = 2019-05-10
}}</ref> Na kořenech mateřídoušky někdy parazituje nezelená rostliny [[záraza bílá]] (''Orobanche alba'' subsp. ''alba'').
}}</ref>▼
V květeně České republiky je zastoupeno 7 druhů mateřídoušek. Naším nejběžnějším druhem je [[mateřídouška vejčitá]] (''Thymus pulegioides''). Je rozšířena od nížin do hor, zřídkavější je na jižní Moravě. V teplých krajích České republiky jsou rozšířeny další druhy: [[mateřídouška časná]] (''Thymus praecox''), [[mateřídouška olysalá]] (''Thymus glabrescens'') a [[mateřídouška panonská]] (''Thymus pannonicus''). [[Mateřídouška úzkolistá]] (''Thymus serpyllum'') je [[psamofyty|psamofyt]] vázaný na písčité substráty. Zbývající dva druhy jsou horské: [[mateřídouška alpinská]] (''Thymus alpestris'') se u nás vyskytuje s jistotou pouze v Krkonoších, [[mateřídouška ozdobná]] sudetská (''Thymus pulcherrimus'' subsp. ''sudeticus'') v nejvyšších polohách Hrubého Jeseníku. Přechodně zplaňuje pěstovaný [[tymián obecný]] (''Thymus vulgaris'').<ref name="kv6"/>
Řádek 148:
=== Léčitelství a gastronomie ===
[[Soubor:Thyme-spice.jpg|náhled|Sušená droga]]
Mateřídoušky patří k velmi starým léčivým
| příjmení = Podlech
| jméno = Dieter
Řádek 184:
=== Včelařství ===
[[Soubor:Market Aix-en-Provence 20100828 Calisson-Honey.jpg|náhled|Mateřídouškový med (''Miel de thyme'') na trhu ve francouzském [[Aix-en-Provence]]]]
Mateřídoušky patří k [[Medonosná rostlina|medonosným rostlinám]] poskytujícím dobrou pastvu včelám.
| titul = Včelařské byliny
| url = https://books.google.cz/books?id=fFNKzSOv0g4C&pg=PA58&lpg=PA58&dq=haragsim+v%C4%8Dela%C5%99sk%C3%A9+byliny+mate%C5%99%C3%ADdou%C5%A1kov%C3%BD+med&source=bl&ots=30jfM5Ee9S&sig=ACfU3U1YCvs586tCjKVu2Av_Y4qslkXBIg&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwi2mevkzJDiAhXDKFAKHXXFA1YQ6AEwA3oECAgQAQ#v=onepage&q=haragsim%20v%C4%8Dela%C5%99sk%C3%A9%20byliny%20mate%C5%99%C3%ADdou%C5%A1kov%C3%BD%20med&f=false
Řádek 197:
== Odraz v kultuře ==
Mateřídouška se objevuje v české poezii například ve stejnojmenné básni [[Karel Jaromír Erben|Karla Jaromíra Erbena]] ve sbírce ''[[Kytice (sbírka)|Kytice]]'', nebo v básni [[Jaroslav Seifert|Jaroslava Seiferta]]; vždy je zde ztotožňována se vzpomínkami na mateřskou lásku. Rozkvetlý tymián je jedním ze symbolů Středomoří, objevujícím se např. ve vzpomínkové knize [[Marcel Pagnol|Marcela Pagnola]] ''[[Jak voní tymián]]''. Pověsti o [[Maria (matka Ježíšova)|Panně Marii]], která v lázni z mateřídoušky ošetřovala Ježíškova roucha a plenky, takže vydávaly líbeznou, ducha povznášející vůni, zmiňuje v ''Legendách o květinách'' [[František Kubka]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kubka
| jméno = František
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Legendy o květinách
| vydání =
| vydavatel = Československý spisovatel
| místo = Praha
| rok vydání = 1976
| počet stran =
| strany = 8-13
| isbn =
▲}}</ref>
== Galerie ==
|