Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna ,  před 6 měsíci
m
 
== Rakouské interregnum ==
Bezdětný Fridrich II. padl v bitvě u Litavy a Babenberkové tak vymřeli v mužské linii. Pro tyto případy vydal 19. září 1156 císař [[Fridrich I. Barbarossa|Fridrich Barbarossa]] důležitý rakouský státoprávní dokument pro [[Jindřich II. Babenberský|Jindřicha Jasomirgotta]] z rodu Babenberků a jeho druhou manželku [[Theodora Komnenovna (1184)|Teodoru]], listinu ''[[Privilegium minus]]''. Tento dokument povyšoval Rakousko z dosavadního [[Rakouské markrabství|markrabství]] na [[Rakouské vévodství|vévodství]]. Vláda v zemi byla zaručena Babenberkům a to dědičně bez ohledu na pohlaví. Bezdětný panovník mohl zemi odkázat dle svého vlastního uvážení a bez účasti šlechty. Nárok na dědictví uplatňovala jeho sestra [[Markéta Babenberská]] (1205–1266) a také jeho neteř [[Gertruda Babenberská (1226–1288)|Gertruda Babenberská]] (1226–1288). Vzhledem k tomu, že otec Gertrudy nebyl vévodou, byl Markétin nárok legitimnější. S Markétou se oženil o více než dvacet let mladší [[Přemysl Otakar III.]] (1233–1278). Rakouské země se staly jablkem sváru mezi [[Přemyslovci]] a [[Arpádovci]]. Přemysl své postavení uhájil a v roce 1256 se stal vévodou z Rakouska, [[Štýrsko|Štýrska]] a [[Korutany|Korutan]]. [[Wittelsbachové]] a [[Habsburkové]] v obavě z rostoucí moci českého krále uplatňovali vlastní nároky a po [[Bitva na Moravském poli|bitvě na Moravském poli]] 26. srpna 1278, ve které Přemysl Otakar II. padl, převzal vládu [[Rudolf I. Habsburský]] (1218–1291). Jeho nástupcem se stal [[Albrecht I. Habsburský]] (1255–1308).
 
== Lokalizace místa bitvy ==