Slivoň: Porovnání verzí

| synonyma =
* ''Amygdalus'' <small>L.</small>

'''Slivoň''' (''Prunus'') je rozsáhlý [[rod (biologie)|rod]] [[strom]]ů a [[keř]]ů z&nbsp;[[Čeleď|čeledi]] [[růžovité|růžovitých]] se značným hospodářským a kulturním významem. Zahrnuje velké množství oblíbených ovocných dřevin, jako jsou [[Slivoň švestka|švestka]], [[Meruňka obecná|meruňka]], [[Višeň obecná|višeň]], [[Třešně|třešeň]], [[Mandloň obecná|mandloň]] a [[Broskvoň obecná|broskvoň]], stejně jako druhy planě rostoucí, jako jsou [[Střemcha obecná|střemcha]], [[Trnka obecná|trnka]] či [[Višeň turecká|mahalebka]]. Slivoně se vyznačují jednoduchými, střídavými listy a oboupohlavními, zpravidla vonnými květy. Obsahují množství různých chemických látek, např. toxického [[Amygdalin|amygdalinuamygdalin]]u. Plodem je [[peckovice]].

Plody slivoní mají široké spektrum využitíː od přímé konzumace v&nbsp;čerstvém stavu po výrobu [[Kompot|kompotůkompot]]ů, rozvářek, [[Sirup|sirupůsirup]]ů, [[Džem|džemůdžem]]ů a [[Povidla|povidel]], lze je též sušit, mrazit nebo [[Kandované ovoce|kandovat]]. Využívány jsou i při pečení jako náplň meruňkových či švestkových [[Knedlík|knedlíkůknedlík]]ů i do koláčů a dezertů. Vyrábí se z nich mnoho různých alkoholických nápojů, ať už jde o [[Pálenka|destiláty]] ([[slivovice]], meruňkovice), ovocné [[Likér|likérylikér]]y ([[griotka]], [[Amaretto]]), ovocná vína nebo piva. [[Mandle (plod)|Mandle]] mají všestranné užití v&nbsp;cukrářství nebo jako [[Pochutiny|pochutina]]. Z plodů japonské [[Meruňka ume|meruňky ume]] se vyrábí přísady jako [[umeocet]], nakládané jsou známé jako [[umeboši]]. Mnohé druhy se užívají i&nbsp;jako [[Okrasná rostlina|okrasné rostliny]], např. [[sakura ozdobná|sakura]], která je významným symbolem Japonska.

Slivoně jsou opadavé, zřídka i&nbsp;stálezelené (sekce ''Laurocerasus'' nebo zástupci někdejšího tropického rodu ''Pygeum'') stromy nebo keře. Mohou nabývat různého [[Habitus (biologie)|habituː]] od nízkých, středně vysokých i&nbsp;vysokých stromů dorůstajích výšek 5 až 25 metrů, zřídka více, přes vícekmenné, bohatě větvené stromky či keře a klonální porosty až po nízké plazivé keře o&nbsp;výšce i&nbsp;méně než 30 centimetrů. Dožívají se relativně krátkého věku, řádově desítky let, třešeň ptačí výjimečně až 200 let. [[Kořen|Kořenový systém]] je kůlovitý, hluboko sahající, bohatě větvený, u&nbsp;mnoha druhů je vyvinuta silná [[Vegetativní rozmnožování|kořenová výmladnost]], díky níž mohou jedinci vytvářet na stanovišti rozsáhlé [[Polykormon|polykormonypolykormon]]y (typicky např. [[Trnka obecná|slivoň trnka]]). Častá je [[mykorhiza]]. [[Borka|Kůra]] je v&nbsp;mládí hladká, často s&nbsp;nápadnými [[Lenticela|lenticelamilenticela]]mi, ve stáří puká a vytváří rozbrázděnou borku, nebo se podélně kroutí a odlupuje. Některé druhy mají zkrácené větvičky ([[Brachyblast|brachyblastybrachyblast]]y) opatřené [[Trn (botanika)|kolci]]. [[List]]y jsou jednoduché, střídavě postavené nebo vyrůstající na brachyblastech, s&nbsp;drobnými opadavými [[Palist|palistypalist]]y. [[Čepel listová|Listové čepele]] jsou obvykle kopinatého nebo vejčitého tvaru, se zubatými, pilovitými nebo i&nbsp;téměř celokrajnými okraji; na jejich spodním okraji nebo na [[Řapík|řapíkuřapík]]u jsou často [[Nektar|nektariové žlázky]].<ref name=":0" /><ref name=":2" /><ref name=":4" />

[[Květ]]y jsou oboupohlavné, pravidelné, vyrůstající samostatně nebo v&nbsp;chudých či bohatých květenstvíchː [[Okolík|okolících]], [[Chocholík|chocholících]] či [[Hrozen|hroznech]]. Rozkvétají obvykle před vyrašením listů nebo současně s&nbsp;listy. Květní lůžko formuje zvonkovitou nebo válcovitou [[Češule|češuli]]. [[Kalich (botanika)|Kališních]] i&nbsp;[[Koruna (botanika)|korunních lístků]] je po pěti, korunní jsou většinou bílé až růžové, zřídka i&nbsp;v&nbsp;odstínech červené, purpurové či fialové. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je apokarpní, s&nbsp;jedním [[Plodolist|plodolistemplodolist]]em, [[semeník]] je svrchní, volně vyrůstající ze dna češule, s&nbsp;jednou přímou [[Čnělka|čnělkou]]. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou volné, nesrostlé, vyrůstající ve velkém množství (20–100), s&nbsp;barevnými [[Prašník|prašníkyprašník]]y. Květy často výrazně voní, opylovány jsou hmyzem, typicky [[Blanokřídlí|blanokřídlými]]; úzké vazby s konkrétními opylovači nejsou známy.<ref name="neoflo2">{{Citace monografie

}}</ref><ref name=":1" />

| příjmení2 =

| jméno2 =

| titul = Riziko hybridizace pěstovaných třešní s ohroženou

| vydání =

| počet stran =

| strany =

| isbn =

Zástupci rodu obsahují ve svých pletivech značné množství různých chemických látek. Krom [[Sacharidy|sacharidů]], [[Bílkovina|bílkovin]], minerálů, [[Vitamín|vitamínůvitamín]]ů a různých organických kyselin ([[Kyselina jablečná|jablečná]], [[Kyselina mravenčí|mravenčí]], [[Kyselina citronová|citrónová]], [[Kyselina vinná|vinná]]) jsou to především [[flavonoidy]] a [[fenoly]], např. [[kumarin]]. Typický je též alkoholový cukr [[sorbitol]]. Důležitý je výskyt vysoce jedovatých kyanogenních [[Glykosidy|glykosidů]] [[Prunasin|prunasinuprunasin]]u, který se nachází ve vegetativních částech rostlin, a [[Amygdalin|amygdalinuamygdalin]]u nacházejícího se v&nbsp;semenech. Uvádí se, že již 10 kapek oleje extrahovaného z&nbsp;hořkých mandlí může působit na člověka smrtelně.<ref name=":0" /><ref name=":3">{{Citace monografie

| příjmení2 =

| jméno2 =

| vydání =

| počet stran =

Rod ''Prunus'' je rozšířen kosmopolitně, s&nbsp;těžištěm výskytu v&nbsp;mírných a subtropických oblastech na severní polokouli. Osídluje prakticky celou [[Evropa|Evropu]], [[Asie|Asii]] a [[Severní Amerika|Severní Ameriku]] vyjma nejchladnějších oblastí, zasahuje též do tropů [[Indočína|Indočíny]] a [[jihovýchodní Asie]]. Řada druhů se vyskytuje i&nbsp;v&nbsp;[[Jižní Amerika|Jižní Americe]], rovníkové a [[Jižní Afrika|jižní Africe]] včetně [[Madagaskar|Madagaskaru]]u a několik i v&nbsp;[[Austrálie|Austrálii]]. Zástupci rodu obývají různá stanovištěː např. v tropické jižní Americe rostou v nížinných [[Tropický deštný les|deštných lesích]], v jihovýchodní Asii v lesích nížin a hor i v horských a subalpínských křovinách až do nadmořských výšek okolo 1500 m.<ref name="mam-11-2">{{Citace monografie

| titul = Prunus padus – střemcha obecná {{!}} Pladias: Databáze české flóry a vegetace

| titul = Prunus fruticosa – třešeň křovitá {{!}} Pladias: Databáze české flóry a vegetace

| titul = Prunus tenella – mandloň nízká {{!}} Pladias: Databáze české flóry a vegetace

Až na výjimky (bobkovišeň) slivoně nejlépe prospívají na plném slunci či v&nbsp;lehčím polostínu. Zvládají růst prakticky v&nbsp;jakékoli půdě kromě těžké jílovité a trvale zamokřené, některé volně rostoucí druhy snášejí i&nbsp;chudé kamenité půdy a značné sucho. Kulturně pěstované druhy vyžadují hluboké půdy, které jsou dostatečně humózní. Kromě bobkovišní a střemchy jsou všechny druhy vápnomilné; na větší množství vápníku v půdě jsou však citlivé broskvoně.<ref>JAN, Tomáš. ''Peckoviny: přes 160 barevných fotografií a popisů odrůd peckovin''. Olomouc: Petr Baštan, 2011. <nowiki>{{ISBN |978-80-87091-18-0</nowiki>}}.</ref> Při prudkém střídání teplot v&nbsp;zimě mohou trpět mrazovými trhlinami ve dřevě a následným [[Klejotok|klejotokemklejotok]]em. K&nbsp;nejčastějším škůdcům a chorobám patří [[Obalečovití|obaleči]], dále [[monilióza]], různé bakteriální spály, houbové [[Skvrnitost listů třešně a višně|skvrnitosti]] a [[Kadeřavost broskvoně|kadeřavost]], zralé plody třešní obývají larvy [[Vrtule třešňová|vrtule třešňové]]. Velmi obávanou chorobou, která ve 20. století zlikvidovala po celém světě stovky milionů stromů více než 30 druhů slivoní, je [[šarka]] – virové onemocnění přenášené zpravidla [[Mšice|mšicemimšice]]mi.<ref name=":7">{{Citace monografie

| příjmení2 =

| jméno2 =

| vydání =

| počet stran =

| isbn =

Nejstarší dosud známé fosilie přiřaditelné k rodu ''Prunus'' s. l. byly nalezeny v [[Britská Kolumbie|Britské Kolumbii]] a pochází ze středního [[Eocén|eocénueocén]]u.<ref>{{Citace elektronického periodika

** [[Meruňka obecná]] (''Prunus armeniaca'')ː původní pravděpodobně v Číně, široce pěstována v kultuře

** [[Meruňka japonská]] (''Prunus mume'' Sieb. & Zucc., Syn.: ''Armeniaca mume'' Sieb.) Čínaː Sichuan, Yunnan, pěstována po celé východní Asii

** [[Meruňka sibiřská]] (''Prunus sibirica'')ː Sibiř, Mongolsko, Čína, Korea

** [[Slivoň žláznatá]] ''(Prunus glandulosa''): Čína, Korea

** ''Prunus andersonii'': Kalifornie, Nevada

** [[Slivoň myrobalán]] (''Prunus cerasifera'')ː jihovýchodní Evopa, přední Asie, zdomácnělá i ve střední Evropě

*** [[slivoň bluma]] (''Prunus domestica'' subsp. ''pomariorum'')

*** [[slivoň mirabelka]] (''Prunus domestica'' subsp. ''syriaca'')

*** [[slivoň renklóda]] (''Prunus domestica'' subsp. ''italica'')

** [[Švestkovišeň americká]] (''Prunus americana'')ː USA, Kanada

** ''Prunus apetala'': Japonsko

** [[Slivoň africká]] (''Prunus africana''): rovníková a jižní Afrika, Madagaskar, Komory

** ''Prunus opaca''ː Venezuela, Kolumbie, Ekvádor

** [[Višeň šedá]] ''(Prunus incana''): Turecko, Kavkaz

** [[Bobkovišeň lékařská]] (''Prunus laurocerasus'', syn. ''Prunus grandifolia'')ː východní a jihovýchodní Evropa, Kavkaz

** [[Bobkovišeň portugalská]] (''Prunus lusitanica'')ː jihozápadní Evropa, Kanárské ostrovy

** ''Prunus myrtifolia'' (syn. ''Prunus sphaerocarpa''): Jižní Amerika, Karibik, Mexiko, Florida

** [[Střemcha obecná]] (''Prunus padus'', syn. ''Prunus racemosa'')ː rozsáhlý eurasijský areál od jihozápadní Evropy po Dálný východ

** [[Střemcha pozdní]] (''Prunus serotina'')ː Severní Amerika

** ''Prunus turneriana'': Queensland, Papua-Nová Guinea

** [[Střemcha viržinská]] (''Prunus virginiana'')ː většina Severní Ameriky

* hybrid ''Prunus'' × ''Plumcot'' Melitopolski – broskvošvestka<ref>{{Citace elektronického periodika

Plody různých druhů slivoní patří k&nbsp;nejoblíbenějším druhům [[ovoce]], jehož byla vyšlechtěna velká řada odrůd. Obsahují množství [[Vitamín A|vitamínu A]], [[B-komplex|B]] a [[Vitamín C|C]], stejně jako [[Antioxidant|antioxidantyantioxidant]]y, množství minerálů ([[sodík]], [[draslík]], [[fosfor]], [[vápník]], [[hořčík]], [[železo]])<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref>, [[Fruktóza|fruktózu]] a další jednoduché cukry. Ve větším množství mají projímavé účinky. Spektrum jejich využití je obecně nesmírně širokéː od přímé konzumace v&nbsp;čerstvém stavu po výrobu [[Kompot|kompotůkompot]]ů, rozvářek, [[Omáčka|omáček]], [[Sirup|sirupůsirup]]ů, [[Džem|džemůdžem]]ů a [[Povidla|povidel]]. Zralé plody nejsou příliš trvanlivé a rychle se kazí; pro uchování je lze sušit (meruňky, švestky), mrazit nebo [[Kandované ovoce|kandovat]]. Využívány jsou též při pečení jako náplň oblíbených meruňkových či švestkových [[Knedlík|knedlíkůknedlík]]ů, do koláčů a dezertů (třešňová nebo meruňková [[bublanina]]). Sladké [[Mandle (plod)|mandle]], vyšlechtěné na nízký obsah hořkého amygdalinu, mají všestranné užití v&nbsp;cukrářství, na výrobu [[Marcipán|marcipánumarcipán]]u a různých [[Pochutiny|pochutin]], připravuje se z&nbsp;nich též výživné mandlové mléko.<ref name=":3" /><ref>{{Citace elektronického periodika

Samostatnou kapitolou je výroba alkoholických nápojů. Mnohé druhy peckovin jsou po prokvašení destilovány na oblíbené ovocné [[Pálenka|pálenkyː]] v&nbsp;ČR především [[slivovice]] a [[meruňkovice]], v&nbsp;jiných evropských zemích též destiláty z&nbsp;třešní, jako italské [[Maraschino]] (maraska) z&nbsp;odrůdy dalmatských višní, portugalská [[ginjinha]] či ginja nebo v&nbsp;německém prostoru pálenka Kirsch, využívaná též při přípravě [[fondue]] nebo v&nbsp;cukrářství jako náplň čokoládových dezertů. Macerováním nebo přídavkem višňové šťávy vznikají [[Likér|likérylikér]]y jako višňovka nebo [[griotka]], broskvová šťáva dodává chuť vodce [[Koskenkorva]]. Z&nbsp;jader broskví a meruněk se vyrábí pálenka zvaná [[persico]], macerací týchž s&nbsp;dalšími přísadami likér [[Amaretto]]. Višně jsou tradiční přísadou belgického piva [[Lambik|Kriek Lambik]], ovocné lambiky lze vařit i s meruňkami, broskvemi nebo švestkami.<ref>{{Citace elektronického periodika

Rozkvetlé stromy různých druhů slivoní jsou atraktivní jarní podívanou, proto patří k&nbsp;hojně pěstovaným okrasným dřevinám a vyšlechtěna byla řada jejich ozdobných kultivarů (plnokvěté, převislé, s&nbsp;purpurově zbarvenými listy apod.). K dalším estetickým účinkům patří též olistění a plody; některé druhy na podzim vybarvují své listy do červené (třešeň ptačí), zlatožluté (střemchy) či oranžové (sakura). Hodí se do [[Alej|alejovýchalej]]ových výsadeb nebo jako předsadba pro vyšší skupiny, vzrůstnější druhy jako parkové [[Solitéra|solitéry]]. Oblíbené především v&nbsp;menších zahradách jsou také různé druhy růžově kvetoucích mandloní. Keřovité typy lze využít jako živý plot, zakrslé a plazivé keře pak na [[Skalka (zahrada)|skalky]] nebo [[vřesoviště]].<ref name=":7" />

Rozkvetlé [[Sakura ozdobná|sakury]] jsou jedním z&nbsp;nejznámějších symbolů Japonska, kolem nichž se točí mnoho zvyklostí a tradic společenského života. Během svátku [[Hanami]], který vznikl pravděpodobně již v&nbsp;[[období Heian]] (8.–12. století), jsou kvetoucí sakury ve velkém množství pozorovány a obdivovány při piknicích za popíjení [[Sake|saké]], a to jak ve dne, tak v&nbsp;noci za svitu lampionů. Podobně obdivované jsou květy japonské švestky ume, která je též národní květinou [[Tchaj-wan (ostrov)|Taiwanu]]. Kvetoucí třešně a sakury jsou neodmyslitelnou součástí japonské i&nbsp;čínské poezie (mj. známá [[haiku]] básníka [[Macuo Bašó|Bašó]]) a také výtvarného i&nbsp;užitého umění, včetně tvorby [[Bonsaj|bonsajíbonsaj]]í. Oblíbeným motivem jsou tzv. "tři zimní přátelé" – slivoň, [[borovice]] a [[bambus]], zobrazované v uměleckých dílech, společně vysazované v [[Japonská zahrada|japonských zahradách]] nebo používané ve výzdobách vztahujících se k příchodu nového roku.<ref>{{Citace elektronického periodika

| příjmení2 =

| jméno2 =

| vydání =

| počet stran =

}}</ref>

| příjmení =

| jméno =

| vydavatel =

| místo =

| datum vydání =

| vydání =

| počet stran =

| isbn =

Některé druhy patří mezi léčivky. Např. z&nbsp;kůry [[Slivoň africká|slivoně africké]] (''Prunus africana'') bohaté na [[Fytosterol|fytosterolyfytosterol]]y se průmyslově vyrábí [[Antiprostatikum|antiprostatické]] preparáty. Díky obsahu prunasinu a amygdalinu je lze teoreticky využívat i&nbsp;jako žaludeční tonikum, při předávkování však hrozí otrava. Z&nbsp;jader mandloní, ale i&nbsp;meruněk nebo broskví, se lisuje aromatický [[olej]] využívaný ve farmacii, parfumerii a kosmetice; především díky svým zvlhčujícím, zvláčňujícím a regeneračním účinkům na pleť a vlasy je častou součástí různých pleťových masek, mastí a kosmetických krémů.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Součástí tradiční čínské medicíny je užívání přípravků ze švestek ume, jejichž účinky coby [[Antioxidant|antioxidantuantioxidant]]u, prostředku proti únavě, překyselení organismu, poruchám zažívání a proti bakterii ''[[Helicobacter pylori]]'' způsobující gastritidu a [[Žaludečnížaludeční vřed|žaludeční vředy]]y byly prokázány i&nbsp;moderními medicínskými výzkumy.<ref>{{cite journal|last=Enomoto|first=S|author2=Yanaoka, K|author3=Utsunomiya, H|author4=Niwa, T|author5=Inada, K|author6=Deguchi, H|author7=Ueda, K|author8=Mukoubayashi, C|author9=Inoue, I|author10=Maekita, T|author11=Nakazawa, K|author12=Iguchi, M|author13=Arii, K|author14=Tamai, H|author15=Yoshimura, N|author16=Fujishiro, M|author17=Oka, M|author18=Ichinose, M|title=Inhibitory effects of Japanese apricot (Prunus mume Siebold et Zucc.; Ume) on Helicobacter pylori-related chronic gastritis.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|date=July 2010|volume=64|issue=7|pages=714–9|pmid=20517325|doi=10.1038/ejcn.2010.70}}</ref><ref>Soyoung Kim, Sung-Hee Park, Hye-Nam Lee, Taesun Park. "Prunus mume Extract Ameliorates Exercise-Induced Fatigue in Trained Rats", ''Journal of Medicinal Food''. September 2008: 460-468.</ref><gallery>

Odrůdy slivoní se pro hospodářské účely jen zřídka množí generativně. Vyšlechtěné odrůdy se množí vegetativně [[Očkování rostlin|očkováním]] a [[Roubování|roubovánímroubování]]m na řadu různých [[Podnože pro slivoň|podnoží]], některé původní druhy se ve školkařství množí [[Řízkování|řízkovánímřízkování]]m. V&nbsp;ČR je nejpoužívanější podnoží pro slivoně švestky [[slivoň myrobalán|myrobalán]], neboť je značně přizpůsobivý půdním podmínkám a většina ušlechtilých odrůd slivoní s&nbsp;ním dobře srůstá. Také je používána [[Wangenheimova|Wangenheimova švestka]] a její kříženci. Často používanou vegetativně množenou podnoží je [[MY-KL-A]] – červenolistý myrobalán. Kříženec mezi ''Prunus cerasifera'' a ''P. cerasifera'' 'Atropurpurea'. Podnož je snadno množitelná ze zelených i&nbsp;dřevitých řízků. Jako podnož pro třešně a višně se používá i&nbsp;mahalebka.<ref name=":3" /><ref name="vavra" />