Papoušek karolinský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 30:
| příjmení = George M
| jméno = Eberhart
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Mysterious creatures : a guide to cryptozoology
| url = https://www.worldcat.org/oclc/50562074
Řádek 37:
| vydavatel = ABC-CLIO
| místo = Santa Barbara, Calif.
| rok =
| počet stran =
| strany = 87
| isbn = 1576072835
Řádek 49:
| datum přístupu = 2018-02-13
}}</ref> a v ní do [[tribus|tribu]] [[Arini]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Arini
| periodikum = www.biolib.cz
| vydavatel =
| url = https://www.biolib.cz/cz/taxon/id1140360/
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-02-13
}}</ref> který je tvořen převážně americkými papoušky. Náleží do [[rod (biologie)|rodu]] (generis) ''[[Conuropsis]]''.<ref name=":0" /> Popsány byly dva [[poddruh]]y (subspecie), oba během 18. století:<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
Řádek 68:
| příjmení = Fuller
| jméno = E
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Extinct birds
| url = https://www.worldcat.org/oclc/15593689
| vydání =
| vydavatel = Facts on File
| místo = New York, N.Y.
| rok =
| počet stran = 256
| strany = 150−153
Řádek 146:
== Výskyt ==
[[
Papoušek karolinský byl ptákem [[nearktická oblast|nearktické oblasti]],<ref name="Amrhein" /> jeden z mála původních druhů papoušků žijící ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]].<ref name="Fuller2">{{Citace monografie
| příjmení = Fuller
Řádek 168:
| jméno2 = Michael
| titul = Extinct Birds
| vydání =
| vydavatel = Bloomsbury Pub
| místo = London
| rok = 2012
| počet stran = 545
| strany =
| isbn = 9781408157251
}}</ref> Vůbec nejzápadněji byl objeven v [[Colorado|Coloradu]].<ref name="Amrhein">{{Citace elektronické monografie
Řádek 215:
| url = http://doi.wiley.com/10.1002/ece3.3135
| datum přístupu = 2019-02-25
}}</ref>
Na základě poddruhů se ''C. c. ludoviciana'' vyskytoval od jižního pobřeží až do oblasti řek [[Mississippi (řeka)|Mississippi]] a [[Missouri (řeka)|Missouri]] a subspecie ''C. c. carolinensis'' se vyskytovala na zbytku areálu na východě Spojených států mezi Virginií a Floridou.<ref name=":1" /> Geografickou bariéru mezi těmito dvěma poddruhy představovalo [[Appalačské pohoří]].<ref name="hume" />
Řádek 244:
== Chování ==
[[
O chování papouška karolinského není známo dostatečné množství informací. Některé informace zanechali vědci, jako [[Alexander Wilson]], [[John James Audubon]] a další autoři.<ref name="Russel" /> Podobně jako také již vyhubený [[holub stěhovavý]], žil papoušek karolinský ve velkých koloniích.<ref name="Fuller2" /> Jedno hnízdo mohlo sdílet až třicet ptáků, celkem jich potom v kolonii žilo až tisíc.<ref name="robinsonlibrary.com">{{Citace elektronické monografie
| titul = Carolina Parakeet
Řádek 292:
| strany = 49−56}}</ref> Na noc se papoušci karolinští uchylovali do bezpečí dutých stromů nebo pařezů, přičemž do jedné dutiny se namačkalo i více než dvacet ptáků. Větší množství nocujících jedinců se pravděpodobně vyvinulo jako adaptace na chlad. Během nocování se papoušci přidržovali vnitřní strany dutiny svými zobáky a drápy.<ref name="Vanished and Vanishing Parrots: Profiling Extinct and Endangered Species" /><ref name="Wilson93">Wilson, s. 93.</ref>
Poddruh ''C. c. ludoviciana'' pravděpodobně z chladných oblastí migroval do teplejších míst, poddruh ''C. c. carolinensis'' byl stálý.<ref name=":4" /> Pochybné jsou teorie o tom, že druh [[hibernace|hibernoval]].<ref name="hume" /> Na chlad byl nicméně alespoň částečně přizpůsobivý, někteří papoušci byli pozorování i při teplotách pod -30
=== Potrava ===
Řádek 333:
| rok = 2009
| strany = 13-16
| isbn =
| jazyk = en}}</ref> Farmáři papoušky karolinské pronásledovali a hromadně stříleli kvůli ničení úrody, a to ještě nedlouhou dobu před vyhynutím. Přesná čísla takto zabitých ptáků nebyla evidována.<ref name="Saikku">{{Citace periodika
| příjmení = Saikku
Řádek 348:
| url = https://doi.org/10.2307/3984724
| datum přístupu = 2018-02-26
}}</ref> Zranitelnými se papoušci stávali v důsledku návratu k mrtvým ptákům z hejna, čímž jich bylo možné zabít velké množství.<ref name="Amrhein" /> Obvykle stačilo zastřelit pouze několik ptáků, ostatní se k nim sletěli a zemědělci následně zabili i tyto jedince.<ref name="piper" /> Audubon jeden takový lov přikrášleně<ref name="Saikku" /> popsal. Farmáři dle jeho pozorování mohli vybít téměř celé hejno. Ztráty během několika hodin dosahovaly i několika set papoušků.<ref name="Audubon" /> Papoušci karolinští pak byli zabíjení rovněž ze sportu, sloužili také jako zdroj masa a jejich peří se využívalo coby módní doplněk;<ref name="Saikku" /> tvořilo ozdobu klobouků.<ref name="piper" />
Odchyt živých ptáků z volné přírody do zajetí se zvýšil poté, co se stali vzácnějšími.<ref name="hume" /> Lovci přes dutinu, kde papoušci spali, hodili sítě, a tak je lapili. Někdy je lovili také na vějičku, přičemž návnadu představoval zmrzačený pták. Tehdejší ornitologové zase stáli o co největší počet vzorků stále vzácnějšího ptáka včetně vajíček.<ref name="Saikku" /> Nebezpečí pro papoušky karolinské však nepředstavoval pouze lov. Jejich přirozené prostředí nebylo výrazně narušeno,<ref name="hume" /> přesto Evropané začali v jejich areálu výskytu namísto lesů vytvářet plantáže [[tabák]]u, [[rýže]] či [[bavlník]]ů. Po roce 1840 bylo mýcení lesů na velkém vzestupu. Lesy byly káceny také pro dřevo. Do roku 1860 zemědělství ustoupilo nejméně 153 000 000 akrů lesa, pro dřevo a jiné důvody došlo ke zničení dalších 11 000 000 akrů lesa. Dovezeny též byly nové choroby (je možné, že papoušek karolinský podléhal i neznámé epidemii přenášené drůbeží<ref name="Russel" />) a zvířata včetně [[včela medonosná|včel]], kterým se v novém prostředí dařilo a papouškům začaly zabírat doupné stromy.<ref name="Saikku" />
Řádek 357:
=== Údajná pozorování ===
[[
Po ulovení posledních papoušků u jezera Okeechobee se stále objevovaly zprávy s neověřenými, údajnými pozorováními. Sporné zprávy o pozorování poddruhu ''ludoviciana'' pocházejí ještě ze začátku 20. století z Missouri a Kansasu. Z Floridy byla podobná pozorování hlášena ještě koncem 30. let.<ref name="hume" /> Například Henry Redding upozornil na menší hejno papoušků u Fort Drum Creek v okrese Okeechobee roku 1920, na jaře 1927 sběratel vajec Charles Doe hlásil pozorování tří párů papoušků a získal i několik vajec, dnes umístěných v muzeu floridské univerzity. Jejich pravost by případně mohla být ověřena pomocí biochemických analýz.<ref name="Vanished and Vanishing Parrots: Profiling Extinct and Endangered Species" />
Řádek 396:
| periodikum = Journal of the National Museum (Prague) National History Series
| datum vydání = 2012
| ročník =
| číslo =
| strany = 107 až 108
| url =
}}</ref>
| |||