Semafor (divadlo): Porovnání verzí

V roce [[1964]] také Suchý a Šlitr se svými kolegy [[Eva Pilarová|Evou Pilarovou]], [[Hana Hegerová|Hanou Hegerovou]], [[Jana Malknechtová|Janou Malknechtovou]], [[Waldemar Matuška|Waldemarem Matuškou]], [[Karel Gott|Karlem Gottem]] a dalšími natočili filmový muzikál ''[[Kdyby tisíc klarinetů]]'' (režie [[Vladimír Svitáček]], [[Ján Roháč]]). Hra ''[[Sekta (divadelní hra)|Sekta]]'' ([[1965]]) nebyla přijata příznivě, opera ''[[Dobře placená procházka]]'' se naopak o rok později dočkala i televizního zpracování. V roce [[1966]] uvedlo divadlo Semafor další dvě hry, oba komici se tentokrát rozdělili: Jiří Suchý hrál v ''[[Benefice (hra Jiřího Suchého)|Benefici]]'', kde v rolích hrobníků v parodii na [[Hamlet]]a také účinkovali [[Miloslav Šimek]] s [[Jiří Grossmann|Jiřím Grossmannem]], kteří v té době přišli do Semaforu jako nová komická dvojice se svým autorským repertoárem (''[[Besídka zvláštní školy]]'', ''Návštěvní dny'' apod.), a Jiří Šlitr hrál v ''[[Ďábel z Vinohrad|Ďáblu z Vinohrad]]''. V roce [[1967]] byl v Semaforu uveden pořad ''[[Tak co, pane barone]]'', o rok později crazy komedie ''[[Poslední štace]]'' (v témže roce také vznikal film ''[[Zločin v šantánu]]'') a v roce [[1969]] pokračování „Jonáše“ – kabaret ''[[Jonáš a dr. Matrace]]''.

 

 

V roce [[1969]] zemřel Jiří Šlitr.