Mateřídouška: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Medonosné rostliny za použití HotCat
doplnění, ve výst.
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=rostlinném rodě|druhý=českém časopise pro děti|rozlišovač=časopis}}{{Ve výstavbě|několika dnů|poznámky=}}{{Taxobox
{{Taxobox
| jméno = Mateřídouška
| obrázek = Thymus serp 1.jpg
Řádek 13 ⟶ 12:
| podčeleď = ''[[Nepetoideae]]''
| rod = '''mateřídouška''' (''Thymus'')
| rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753
 
}}
'''Mateřídouška''' (''Thymus'') je rod rostlin z čeledi [[hluchavkovité|hluchavkovitých]].
Řádek 20 ⟶ 18:
== Charakteristika ==
[[Soubor:5036-Thymus serpyllum-Hradč. stěny-7.06.jpg|thumb|left|180px|[[Mateřídouška úzkolistá]] (''Thymus serpyllum'')]]
Mateřídoušky jsou zpravidla silně aromatické nízké [[keř]]íky nebo vytrvalé [[bylina|byliny]] s tenkými větvemi, vyrůstajícími obvykle z krátkého dřevnatého stonku. [[stonek|Stonky]] jsou plazivé, vystoupavé nebo přímé, v uzlech často kořenující. Mohou být sympodiálně nebo monopodiálně větvené, což je důležitý druhově určovací znak. Květonosné větve jsou vystoupavé až přímé, téměř oblé nebo tupě až ostře čtyřhranné, rovnoměrně [[trichom|ochlupené]] nebo s oděním hustším na 2 protilehlých stranách, případně jen na hranách. Hlavní [[kořen]] je dřevnatějící, bohatě rozvětvený. Na povrchu listů, kalichů, korun a jiných nadzemních částí se nacházejí přisedlé [[silice|siličné]] žlázky.<ref [[List]]yname="kv6" jsou vstřícné, krátce řapíkaté nebo přisedlé, čárkovité až okrouhle vejčité, celokrajné nebo zoubkaté, chlupaté nebo lysé./>
 
[[List]]y jsou vstřícné, krátce řapíkaté nebo přisedlé, čárkovité až okrouhle vejčité, celokrajné nebo zoubkaté, chlupaté nebo lysé, na okrajích někdy mírně podvinuté.<ref name="kv6" />
[[Květ]]y jsou drobné, oboupohlavné nebo funkčně samičí (gynodioecie), krátce stopkaté, v [[lichopřeslen]]ech skládajících koncové protáhlé nebo hlávkovitě stažené, na bázi často přetrhované [[lichoklas]]y. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je trubkovitě zvonkovitý, dvojpyský, s 10 až 13 žilkami, horní 3 cípy jsou trojúhelníkovité, dolní 2 cípy užší, šídlovité. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je trubkovitá, mírně až zřetelně dvoupyská, bělavá až sytě růžovofialová. Horní pysk je největší, mělce vykrojený, dolní pysk je trojlaločný. [[tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou 4, vyčnívající z koruny(u funkčně samičích květů ale často zakrnělé), spodní dvě jsou o něco delší než horní. [[tvrdka|Tvrdky]] jsou široce vejcovité až kulovité, s jemnou zrnitou skulpturou, téměř hladké.<ref name="kv6">{{Citace monografie
 
[[Květ]]y jsou drobné, oboupohlavné nebo funkčně samičí ([[gynodioecie]]), krátce stopkaté, v [[lichopřeslen]]ech skládajících koncové protáhlé nebo hlávkovitě stažené, na bázi často přetrhované [[lichoklas]]y. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je trubkovitě zvonkovitý, dvojpyský, s 10 až 13 žilkami, horní 3 cípy jsou trojúhelníkovité, dolní 2 cípy užší, šídlovité. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je trubkovitá, mírně až zřetelně dvoupyská, bělavábarvy bělavé až sytě růžovofialovárůžovofialové. Horní pysk je největší, mělce vykrojený, dolní pysk je trojlaločný. [[tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou 4, vyčnívající z koruny (u funkčně samičích květů ale často zakrnělé), spodní dvě jsou o něco delší než horní. [[tvrdka|Tvrdky]]Květy jsou opylovány hmyzem, plody jsou široce vejcovité až kulovité, [[tvrdka|tvrdky]] s jemnou zrnitou skulpturou, téměř hladké.<ref name="kv6">{{Citace monografie
| příjmení = Slavík
| jméno = Bohumil (editor)
Řádek 34:
| strany =
| jazyk =
}}</ref><ref name="flchina" />
 
== Rozšíření ==
Mateřídouška se vyskytuje v celé Evropě mimo její nejsevernější části, v Asii, v severní Africe a na [[Etiopská vysočina|Etiopské vysočině]]. Chybí na velkém území [[Střední Asie]]. Centrum druhového bohatství je ve [[Středomoří]], zvláště na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]]. Synantropně byly rozšířeny do Severní Ameriky.<ref name="kv6" />
 
Mateřídouška se vyskytuje v celé Evropě mimo její nejsevernější části, v Asii, v severní Africe a na [[Etiopská vysočina|Etiopské vysočině]]. Chybí na velkém území [[Střední Asie]]. Centrum druhového bohatství je ve [[Středomoří]], zvláště na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]].<ref name="kv6"/>
 
V květeně České republiky je zastoupeno 7 druhů mateřídoušek. Naším nejběžnějším druhem je [[mateřídouška vejčitá]] (''Thymus pulegioides''). Je rozšířena od nížin do hor, zřídkavější je na jižní Moravě. V teplých krajích České republiky jsou rozšířeny další druhy: [[mateřídouška časná]] (''Thymus praecox''), [[mateřídouška olysalá]] (''Thymus glabrescens'') a [[mateřídouška panonská]] (''Thymus pannonicus''). [[Mateřídouška úzkolistá]] (''Thymus serpyllum'') je [[psamofyty|psamofyt]] vázaný na písčité substráty. Zbývající dva druhy jsou horské: [[mateřídouška alpinská]] (''Thymus alpestris'') se u nás vyskytuje s jistotou pouze v Krkonoších, [[mateřídouška ozdobná]] sudetská (''Thymus pulcherrimus'' subsp. ''sudeticus'') v nejvyšších polohách Hrubého Jeseníku. Přechodně zplaňuje pěstovaný [[tymián obecný]] (''Thymus vulgaris'').<ref name="kv6"/>
Řádek 47 ⟶ 46:
| titul = Flora of China: Thymus
| url = http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=132935
}}</ref> V rámci čeledi hluchavkovitých je řazen do její nejrozsáhlejší podčeledi ''[[Nepetoideae]]'' a tribu ''Menthae.''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Lamiales
| url = http://www.mobot.org/MOBOT/research/APweb/orders/lamialesweb.htm#Lamiaceae
| periodikum = www.mobot.org
| datum přístupu = 2019-05-09
}}</ref> [[Nomenklatorický typ v botanice|Lektotypem]] rodu je [[Tymián obecný|mateřídouška tymián]] (Thymus vulgaris).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Tropicos {{!}} Name - Thymus L.
| url = http://www.tropicos.org/Name/40014127
| periodikum = www.tropicos.org
| datum přístupu = 2019-05-09
}}</ref>
 
V Českéčeské květeně se občas vyskytují obtížně zařaditelné morfotypy s přechodnými znaky. Nejobtížnějším taxonem v tomto smyslu je [[mateřídouška olysalá]] (''Thymus glabrescens''), překrývající se občas ve variabilitě s [[mateřídouška panonská|mateřídouškou panonskou]] (''Thymus pannonicus''). Poměrně obvyklým jevem je též přirozená [[Křížení|hybridizace]].<ref name="kv6"/>
 
== Obsahové látky ==
 
Mateřídoušky obsahují značné množství účinných látek, především [[silice]], dále [[hořčiny]], [[flavonoidy]] nebo [[třísloviny]]. V silici mateřídoušky jsou přítomny aromatické [[Monoterpeny|monoterpenoidy]], např. [[thymol]], [[linalool]] a [[karvakrol]]. Silice je soustředěna především v přisedlých siličných žlázkách, pokrývajících většinu nadzemní části rostlin; nejvíce jich je na povrchu listů, kalichů a korun. Bylo zjištěno, že ve složení silic je dosti velká vnitrodruhová variabilita, projevující se i v rozdílné vůni různých rostlin.<ref name="kv6"/>
 
== Využití ==
 
=== Léčitelství a gastronomie ===
[[Tymián obecný]] (''Thymus vulgaris'') je koření pocházející ze západního [[Středomoří]]. Občas je pěstován ve venkovských zahrádkách, dříve častěji než dnes.<ref name="kv6" /> Droga mateřídoušky má uklidňující účinky a podporuje imunitní systém organismu, používá se také proti kašli a zažívacím poruchám, převážně ve formě čajů.<ref>{{Citace monografie
 
| příjmení = Podlech
Jako skalničky jsou občas pěstovány cizokrajné druhy, zvláště [[mateřídouška bělokvětá]] (''Thymus drucei''), pocházející z jihozápadní Evropy.<ref name="kv6"/>
| jméno = Dieter
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Léčivé rostliny
| vydání =
| vydavatel = Slovart
| místo = Praha
| rok vydání = 2002
| počet stran =
| strany = 116
| isbn = 80-7209-412-2
}}</ref>Sbírá se za květu.
 
=== Okrasné zahradnictví ===
Mimo jiné má uklidňující účinky a podporuje imunitní systém organizmu.
Jako [[Skalnička|skalničky]] jsou občas pěstovány cizokrajné druhy, zvláště [[mateřídouška bělokvětá]] (''Thymus drucei''), pocházející z jihozápadní Evropy.<ref name="kv6" />
 
<gallery>
Řádek 91 ⟶ 113:
[[Kategorie:Aromatické rostliny]]
[[Kategorie:Medonosné rostliny]]
[[Kategorie:Léčivé rostliny]]
[[Kategorie:Okrasné trvalky]]
[[Kategorie:Okrasné polokeře]]
[[Kategorie:Skalničky]]