Papuánské jazyky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
rozdělení podle atlasu jazyků od J. genzora |
doplnění reference |
||
Řádek 14:
'''Papuánské jazyky''' jsou skupinou jazyků ostrova [[Nová Guinea]] a některých dalších menších ostrovů v této oblasti. Jde o skupinu, která pravděpodobně nemá společný původ a netvoří tak jednotnou rodinu. Papuánské jazyky jsou zřejmě původní jazyky této oblasti, jejicch mluvčí osídlili Novou Guineu a okolí ostrovy přibližně před 30.000 lety. Druhou vlnu tvořily před 5.000 lety [[austronéské jazyky]], jejichž mluvčí se šířili z asijské pevniny, [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj wanu]] a [[Filipíny|Filipín]]. V některých částech Nové Guineje, na [[Bismarckovy ostrovy|Bismarckových]] a [[Šalomounovy ostrovy (souostroví)|Šalomounových ostrovech]] se vyskytují papuánské jazyky společně s austronéskými, dochází i k jejich mísení, příkladem jsou jazyky maisin a mogori z jihovýchodu Nové Guineje, mající papouánskou gramatiku a hláskosloví, ale převahu austronéské slovní zásoby.
Jedná se vesměs o vzájemně velmi odlišné jazyky s malým počtem mluvčích. Dělí se většinou na 16 jazykových rodin, z nichž největší je rodina [[trans-novoguinejské jazyky|trans-novoguinejská]], do které různé systémy řadí 500-550 jazyků, jimiž mluví přibližně dvě třetiny všech mluvčích papuánských jazyků. K dalším patří jazykové rodina Sepik-Ramu v povodí stejnojmenných řek na severu Nové Guineje, k níž patří asi sto jazyků, dále torricellijské jazyky v horách na severu Nové Guineje, západopapuánská rodina na ostrovech [[Halmahera]], [[Tidore]] a na [[Doberai|Doberaiském poloostrově]] a východopapuánské jazyky na Bismarckových a Šalomounových ostrovech. Každá z ostatních 11 rodin obsahuje
Mezi nejrozšířenější jazyky patří jazyky [[dani]] (250 000 mluvčích), [[enga]] (180 000 mluvčích), [[melpa]] (130 000), [[Makasajština|makasae]] (100 000) a [[ekari]] (100 000).
| |||