|
Kojoti nikoho to nezajímá
{{Infobox - planeta
| název = Venuše
| obrázek = Venuspioneeruv.jpg
| popisek = Ultrafialový obrázek Venušiných mraků jak jej viděla sonda [[Pioneer-Venus 1|Pioneer Venus Orbiter]] (1979). Ve viditelném světle má Venuše jen nevýrazné rysy.
| symbol = Venus symbol.svg
| velká poloosa km = 108 208 926
| velká poloosa AU = 0,723 331 99
| obvod oběžné dráhy m = 6,8×10<sup>8</sup>
| obvod oběžné dráhy AU = 4,545
| výstřednost = 0,006 773 23
| perihélium km = 107 476 002
| perihélium AU = 0,718 432 70
| afélium km = 108 941 849
| afélium AU = 0,728 231 28
| oběžná doba d = 224,700 96
| oběžná doba a = 0,615 197 7
| synodická perioda = 583,92
| orbitální rychlost maximální = 35,259
| orbitální rychlost průměrná = 35,020
| orbitální rychlost minimální = 34,784
| sklon dráhy k ekliptice = 3,394 71
| sklon dráhy ke slunečnímu rovníku = 3,86
| délka vzestupného uzlu = 76,680 69
| argument šířky perihelu = 54,852 29
| počet měsíců = 0
| rovníkový průměr km = 12 103,7
| rovníkový průměr Země = 0,948
| polární průměr km = 12 103,7
| polární průměr Země = 0,948
| zploštění = 0
| povrch km2 = 4,60×10<sup>8</sup>
| povrch Zemí = 0,902
| objem km3 = 9,28×10<sup>11</sup>
| objem Zemí = 0,857
| hmotnost kg = 4,868 5×10<sup>24</sup>
| hmotnost Zemí = 0,815
| hustota = 5,204
| gravitace na rovníku m/s2 = 8,87
| gravitace na rovníku g = 0,904
| úniková rychlost = 10,36
| perioda rotace = 243,0185
| rychlost rotace = 6,52
| sklon rotační osy = 2,64
| rektascenze = 272,76
| rektascenze h = 18
| rektascenze min = 11
| rektascenze s = 2
| deklinace = 67,16
| albedo = 0,65
| povrchová teplota minimální = −45 °C, 228<ref group="p">Minimální teplotu mají jen vrcholky mraků.</ref>
| povrchová teplota průměrná = (464 °C) 737
| povrchová teplota maximální = (500 °C) 773
| atmosférický tlak = 9 321,8
| prvek1 jméno = [[Oxid uhličitý]]
| prvek1 hodnota = ~96,5 %
| prvek2 jméno = [[Dusík]]
| prvek2 hodnota = ~3 %
| prvek3 jméno = [[Oxid siřičitý]]
| prvek3 hodnota = 0,015 %
| prvek4 jméno = [[Oxid uhelnatý]]
| prvek4 hodnota = 0,007 %
| prvek5 jméno = [[Argon]]
| prvek5 hodnota = 0,007 %
| prvek6 jméno = [[Vodní pára|Vodní páry]]
| prvek6 hodnota = 0,002 %
| prvek7 jméno = [[Helium]]
| prvek7 hodnota = 0,0012 %
| prvek8 jméno = [[Neon]]
| prvek8 hodnota = 0,0007 %
| prvek9 jméno = [[Karbonylsulfid]]<br />[[Chlorovodík]]<br />[[Fluorovodík]]
| prvek9 hodnota = <br />stopová množství
}}
'''Venuše''' je druhá [[planeta]] od [[Slunce]] ve [[sluneční soustava|sluneční soustavě]]. Je pojmenovaná po [[římská mytologie|římské bohyni]] [[láska|lásky]] a krásy [[Venuše (mytologie)|Venuši]]. Jedná se o jedinou planetu [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]], která je pojmenována po ženě. Venuše je [[terestrická planeta]], co do velikosti a hrubé skladby velmi podobná [[Země|Zemi]]; někdy se proto nazývá „sesterskou planetou“ Země. [[elipsa|Eliptická]] oběžná dráha Venuše má ze všech planet nejmenší [[Excentricita dráhy|výstřednost]], pouze 0,007. Okolo Slunce oběhne jednou za 224,7 pozemských dní. Protože je Venuše ke Slunci blíže než Země, její úhlová vzdálenost od Slunce nemůže překročit určitou mez (největší [[elongace]] je 47,8°) a lze ji ze Země vidět jen před [[úsvit]]em nebo po [[soumrak]]u. Proto je Venuše někdy označována jako „jitřenka“ či „večernice“, a pokud se objeví, jde o zdaleka nejsilnější, téměř bodový přírodní zdroj světla na obloze. Její [[Hvězdná velikost|magnituda]] může dosáhnout hodnoty −4,6. Na obloze je tedy po Slunci a Měsíci nejjasnějším zdrojem. Výjimečně lze Venuši pouhým okem spatřit i ve dne.
Venuše je zcela zakryta vrstvou husté [[oblačnost]]i, která nedovoluje spatřit její povrch v oblasti viditelného světla. To vyvolalo velkou řadu [[spekulace|spekulací]] o jejím povrchu, přetrvávajících až do [[20. století|20. století]], kdy byl její povrch prozkoumán pomocí přistávacích modulů a [[radar]]ového mapování povrchu. Venuše má nejhustší [[atmosféra|atmosféru]] ze všech terestrických planet, která je tvořena převážně [[oxid uhličitý|oxidem uhličitým]]. Pro absenci [[Koloběh uhlíku|uhlíkového cyklu]] ve formě navázání do [[hornina|hornin]] či na [[biomasa|biomasu]] z atmosféry docházelo k jeho enormnímu nárůstu až do současné podoby. Vznikl tak silný [[skleníkový efekt]], který ohřál planetu na teploty znemožňující výskyt kapalné [[voda|vody]] na jejím povrchu a učinil z Venuše suchý a prašný svět. Existují teorie, že Venuše, podobně jako Země měla [[oceán]]y kapalné vody. Voda se vlivem narůstající teploty vypařila a následně se pro absenci [[magnetické pole|magnetického pole]] vodní molekuly střetly s částicemi [[sluneční vítr|slunečního větru]], což vedlo k jejich rozpadu na [[kyslík]] a [[vodík]] a k úniku volných částic z atmosféry.<ref name="solarwind">{{Citace elektronické monografie
| datum vydání = 2007-11-28
| titul = Caught in the wind from the Sun
| vydavatel = ESA (Venus Express)
| url = http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Venus_Express/Caught_in_the_wind_from_the_Sun
| datum přístupu = 2008-07-12
}}
</ref> V současnosti dosahuje [[tlak]] na povrchu Venuše přibližně 92násobku tlaku na Zemi.
Venuše byla známa již starým [[Babylonie|Babyloňanům]] kolem roku 1600 př. n. l. Byla však pozorována dlouho předtím v prehistorických dobách díky své jasné viditelnosti. V Čechách jsou známy nálezy dokládající její pozorování z archeologické lokality [[Makotřasy]] z období asi 2700 let př. n. l.<ref>Pleslová-Štiková E., Marek F., Horský Z.: A square enclosure of the… ''Archeologické rozhledy'' XXXII. Praha 1980. Ss. 3–35.</ref>
Jejím symbolem je stylizované znázornění bohyně Venuše držící zrcadlo: kruh s malým křížem pod ním (v [[Unicode]]: ♀). Povrch Venuše mohl být zkoumán až díky radaru a kosmickým sondám. První úspěšné přistání provedla sonda [[Veněra 7|Veněra 7]] 15. prosince 1970. V první polovině 90. let 20. století zhotovila americká sonda [[Magellan (sonda)|Magellan]] detailní mapu téměř celého povrchu planety. Tyto výzkumy přinesly poznatky o silné [[vulkanismus|sopečné aktivitě]] na povrchu Venuše, což spolu s přítomností [[síra|síry]] v atmosféře vedlo k domněnkám, že se na Venuši nachází aktivní vulkanismus i v současnosti, což v roce 2009 potvrdily měření povrchu v infračerveném spektru.<ref name="dlr2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Indications of volcanic activity on Venus
| url = http://www.dlr.de/en/desktopdefault.aspx/tabid-726/1206_read-23529
| datum vydání = 2010-04-08
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-4-9
| vydavatel = DLR
| místo =
| jazyk = anglicky
}}
</ref> Při průzkumu snímků ale nebyly nalezeny žádné doklady [[lávový proud|lávových proudů]], které by pocházely z nedávné doby. Na povrchu bylo překvapivě pozorováno jen malé množství [[impaktní kráter|kráterů]] naznačující, že celý povrch je relativně mladý, o stáří přibližně půl miliardy let.
== Vznik ==
| 