Verze z 24. 9. 2018, 13:20 editovat Sobekuba (diskuse \| příspěvky) 1 686 editací doplnění reference značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 5. 2019, 18:00 editovat zrušit editaci 89.103.72.197 (diskuse) Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 2: '''Šimon Mág''', označovaný též jako '''Šimon z Gitty''', byl mýtický zakladatel [[gnóze]], jenž je ztotožňovaný se [[Samaří\|samařským]] kouzelníkem, o němž se zmiňují [[Nový zákon\|novozákonní]] [[Skutky apoštolů]].<ref>{{Citace bible\|Sk\|8\|9\|\|24}}</ref> Tento [[Čarodějnictví\|čarodějník]] zprvu přijal víru v [[Ježíš Kristus\|Ježíše Krista]] skrze [[Jáhen\|jáhna]] Filipa a nechal se [[Křest\|pokřtít]], později se však dopustil [[svatokupectví]], za což byl pokárán [[Petr (apoštol)\|apoštolem Petrem]]. V novozákonní zprávě nejsou další zmínky o jeho [[osud]]u. Pozdější [[církev]]ní tradice však uvádí, že nejenže nečinil [[pokání]], ale stal se zapřísáhlým odpůrcem [[křesťanství]], navrátil se zpět k provozování [[magie]] a stal se vůdcem gnostické [[Sekta\|sekty]], jež byla označována jako Šimonovci. Jeho žákem byl údajně gnostický učitel [[Menandros (gnostický učitel)\|Menandros z Kapparatea]]. Podle křesťanského [[apologeta]] a [[mučedník]]a [[Justin Mučedník\|Justina]] se Šimon Mág narodil v samařské vesničce Gittě, kde i působil za vlády císaře [[Claudius\|Claudia]]. Své pole činnosti však rozšířil až do [[Starověký Řím\|Říma]], kde mu byla údajně postavena socha s nápisem ''Simoni Deo Sancto'' („Šimonovi, svatému bohu“). Svými stoupenci byl prý uctíván jako ''„první bůh“''. Měla ho doprovázet jistá Helena, prostitutka, kterou vykoupil ve městě [[Týros\|Týru]]. Tu prezentoval jako matku všech lidí a první myšlenku, která vyšla z ''„prvního boha“''. Když z onoho ''„prvního boha“'' vyšla, sestoupila do dolních oblastí, kde stvořila [[anděl]]y a mocnosti. Tito andělé a mocnosti poté ~~nejen, že~~nejenže stvořili hmotný svět, ale ''„také ze závisti zajali Helenu, aby jijí přivodili všemožnou hanbu“''<ref>{{Citace monografie\|jméno=Kurt\|příjmení=Rudolph\|odkaz na autora=Kurt Rudolph\|titul=Gnóze. Podstata a dějiny náboženského směru pozdní antiky\|místo=Praha\|rok=2010\|vydavatel=Vyšehrad\|isbn=978-80-7021-947-8\|stránky=293}}</ref> a znemožnili jijí návrat ke svému původnímu zdroji. Po dlouhou dobu byla Helena skrze [[reinkarnace]] uzavřena v různých lidských tělech, mimo jiné i v těle [[Trója\|trojské]] [[Helena (mytologie)\|Heleny]], dokud se neocitla v [[Nevěstinec\|nevěstinci]], z něhož ji osvobodil Šimon Mág coby nepoznaný [[spasitel]]. Tím se podstata Šimonova učení zcela rozcházela nejen se základním učením [[Judaismus\|judaismu]] o stvoření, jak je popsáno v knize [[Genesis]], ale i se základním učením křesťanství o Ježíši Kristu coby spasiteli světa. Ve svém učení se navíc necítil být vázán žádnými [[Etika\|etickými]] zásadami [[Tóra\|Tóry]], takže vykazovalo [[Libertinismus\|libertinský]] ráz. <ref>Šimon Mág a prostitutka Helena, gnostická teologie, Jakub Sobek, [https://youtu.be/QrEbQ1flfPc Youtube] </ref> O učení Šimonovců se zmiňují i další [[Apoštolští Otcové\|apoštolští]] a [[církevní otcové]], jako například [[Ignác z Antiochie]], [[Irenej z Lyonu]], [[Hippolyt Římský]] či [[Epifan ze Salaminy]]. Poměrně obsáhlou [[Legenda\|legendu]] o Šimonovi Mágovi obsahuje novozákonní [[apokryf]]ní spis označovaný jako ''„Skutky Petrovy“''.<ref>{{ Citace monografie\|jméno=Jaroslav\|příjmení=Brož\|příjmení2=Dostálová\|jméno2=Růžena\|odkaz na autora=Jaroslav Brož\|odkaz na autora2=Růžena Dostálová\|titul=Příběhy apoštolů. Novozákonní apokryfy II\|místo=Praha\|rok=2003\|vydavatel=Vyšehrad\|isbn=978-80-7021-858-7\|stránky=103-167}}</ref> == Odkazy ==

Šimon Mág: Porovnání verzí