Avdo Hasanbegović: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Bosenští politici za použití HotCat |
interní odkazy+překlep značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 10:
V [[Mostar|Mostaru]] navštěvoval vyšší gymnázium, nato studoval na právnické fakultě v [[Záhřeb|Záhřebu]] a ve [[Vídeň|Vídni]]. Již v mladickém věku přilnul k radikálnímu jihoslavismu, stavícímu se proti existenci [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] a horujícímu pro vznik společného státu [[Jižní Slované|Jihoslovanů]] na [[Balkán|Balkáně]]. V chorvatské metropoli jistý čas redigoval ''Srpski vjestnik'' (''Srbský věstník''). Sám se považoval za [[Srbové|Srba]] islámské víry a všemožně podporoval srbsko-muslimské sblížení. Na začátku [[První světová válka|první světové války]] uprchl do [[Rusko|Ruska]], kde v [[Oděsa|Oděse]] vstoupil do muslimské dobrovolnické čety. Ta následně bojovala na [[Soluňská fronta|soluňské frontě]].
Po návratu do vlasti roku [[1918]] se politicky přiklonil k [[Národní radikální strana|radikální straně]] [[Nikola Pašić|Nikoly Pašiće]], která zastávala velkosrbské pojetí nového jihoslovanského státu a ostře vystupovala proti muslimům. Hasanbegović se nejprve věnoval publicistické činnosti v listu ''Domovina'' (''Vlast''), vydávaného v [[Sarajevo|Sarajevu]] v letech 1920–1922 a vlastněného maďarofilem a nyní sympatizantem radikálů [[Šerif Arnautović|Šerifem Arnautovićem]]. Arnautović, od roku
O mnoho úspěšnější byly Hasanbegovićovy aktivity v muslimském podpůrném spolku ''[[Gajret]]'' (''Úsilí''), který již od roku [[1909]] zastával prosrbské postoje a nyní měl být nástrojem srbizace muslimské mládeže. V něm opakovaně zastával post předsedy (1923–1927 a 1929–1941). Díky jeho úsilí se sdružení po roce [[1929]] profilovalo výhradně jako srbská organizace, což se projevilo i ve změně názvu.
Roku [[1923]] Hasanbegović vstoupil do státních služeb na pozici úředníka. Vyhlášení královské diktatury roku [[1929]] jej zastihlo na místě velkého župana Mostarské oblasti, jednoho ze šesti správních celků v historických hranicích Bosny a Hercegoviny. Otevřená podpora novému režimu vedla k jeho společenskému vzestupu; již roku 1929 byl jmenován zástupcem bána [[Drinská bánovina|Drinské bánoviny]], nového samosprávního celku v rámci [[Jugoslávie]]. Roku [[1931]] v poslaneckých volbách figuroval na jednotné vládní kandidátce a získal mandát za obvod [[Tuzla]]. Následně byl jmenovnán ministrem bez portfeje ve vládě generála [[Petar Živković|Petra Živkoviće]] (od 2. 9. 1931 do 5. 1. 1932, pak jej nahradil [[Hamdija Karamehmedović]]) a získal post místopředsedy sněmovny. Poslanecký mandát obhájil i ve volbách roku 1935, kdy kandidoval za [[Jugoslávská národní strana|Jugoslávskou národní stranu]].
| |||