Komorní scéna Aréna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
'''Komorní scéna Aréna''' vznikla v roce [[1994]] z původního Divadla hudby, které v [[Ostrava|Ostravě]] působilo již od roku [[1951]]. Divadelní představení se v programu Divadla hudby objevovala poměrně pravidelně (zlatou éru představuje konec šedesátých let, kdy zde vystupovalo amatérské Divadlo Waterloo), ale vlastní přeměnu Divadla hudby v komorní divadelní scénu prosadil až jeho ředitel Jaroslav Pochmon, který v letech 1986 až 1993 postupně realizoval novou uměleckou koncepci, jejímž spoluautorem byl herec, režisér a scénarista Pavel Cisovský, budoucí umělecký šéf nově vzniklého souboru. Potvrzením úspěšně dokončené přeměny bylo v roce 1994 přijetí nového názvu Komorní scéna Aréna, tehdy se zároveň své funkce ujala nynější ředitelka Renáta Huserová. První samostatné inscenace se na repertoáru objevily v letech 1991-1992 a od roku 1993 byly realizovány vlastním hereckým souborem.
Hned v sezóně 1993-1994 se zrodila jedna z nejúspěšnějších inscenací v dosavadní historii Arény. Režisér Radovan Lipus zde v roce 1994 nastudoval „scénickou škytavku“ Průběžná O(s)trava krve, představení šťastně inspirované hornickým folklórem a místní kabaretní tradicí. V roce 1996 byla inscenace nominována v anketě časopisu Svět a divadlo na titul Hra roku a herec Tomáš Jirman byl nominován na cenu za Nejlepší mužský výkon.
Velkým úspěchem bylo v roce 1996 uvedení hry Višňový sad A. P. Čechova. Režisérka Oxana Meleškina Smilkova vytvořila s herci okouzlující inscenaci, která souboru vynesla nominaci na Divadlo roku 96, nominaci v kategorii Ženský herecký výkon ( herečka Radka Coufalová za roli Ani) a nominaci na cenu Inscenace roku.
V téže sezóně vzniká další úspěšné představení, dramatizace Máchova Máje v režii Tomáše Jirmana. Na festivalu Českého divadla 1999/2000 získala inscenace cenu Malá Thálie za scénografii Tomáše Volkmera.
V roce 2000 nastudoval režisér Janusz Klimsza ve svém vlastním překladu hru Tadeusze Slobodzianka Prorok Ilja, která se stala téměř kultovním představením. Režisér Janusz Klimsza byl českou divadelní kritikou nominován na Cenu Alfréda Radoka a Prorok Ilja na Nejlepší inscenaci roku 2001.
Svůj zatím největší triumf divadlo slavilo v roce 2003, kdy řada výše zmíněných nominací konečně uzrála do podoby prestižních cen. Inscenace novely Michaila Bulgakova Psí srdce v dramatizaci a režii Sergeje Fedotova zvítězila v kategorii Nejlepší inscenace roku a herec Michal Čapka za roli Psa (Šaryk- Šarykov) získal cenu za Mužský herecký výkon.
Těmito vavříny ověnčené divadlo se po úspěšném desetiletí přestěhovalo do zbrusu nové divadelní budovy, v níž od sezóny 2005/2006 Aréna pokračuje ve svém zápase o umělecky hodnotné a divácky přitažlivé inscenace pod vedením nového uměleckého šéfa, jímž se stal režisér Ivan Krejčí.
Do roku 2005 divadlo sídlilo v několika patrech domu na Masarykově náměstí v centru Ostravy. Nezvyklá byla dispozice divadla. Ze šatny spojené s bufetem se procházelo úzkou chodbou zákulisím divadla přes jeviště do malého stupňovitého hledistě s dřevěnými lavicemi. Od roku [[2005]] sídlí v nových prostorách na nábřeží řeky [[Ostravice (řeka)|Ostravice]].
| |||