Východočeský průmysl masný, závod 01 masokombinát Březhrad: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎top: úklid po přejmenování parametrů v infoboxu firma za použití AWB
KhamulBot (diskuse | příspěvky)
m Robot: nahrazení tagu <i> za použití AWB
Řádek 36:
O budování závodu se objevil i kratičký článek v celostátním tisku:
 
<i>''„Továrna na zpracování masa
 
Nedaleko Hradce Králové, uprostřed lesa, svítí bělostí první objekty budoucí veliké továrny – masokombinátu v Březhradě.
Řádek 48:
Kombinát, jenž bude dokončen v druhé pětiletce, bude zásobovat masnými výrobky devět okresů Hradeckého a Pardubického kraje. Do obchodů půjdou odtud kromě výsekového masa všechny uzenářské speciality. Kombinát bude pak schopen dodat spotřebitelům vagon čerstvého masa denně.
 
-J. S.-“</i>''<ref>Rudé právo, Praha 8. července 1956, str. 3</ref>
 
Také v roce 1958 se na stavbě masného kombinátu pilně pracovalo. Byla postavena garáž pro lokotraktor, vodárna, údržbářské dílny a sklad pohonných hmot. Byla započata stavba tunelů, masná výrobna, jatky a stáje, bourárna a expedice. Na staveništi pracuje stále více lidí a stavba začíná přitahovat různé ministerské návštěvy a odborné exkurze. Příkladem může být 28. říjen 1959, kdy masokombinát navštívila delegace komsomolců z Leningradu a Moskvy.
Řádek 68:
V polovině 90. let patřila SALMA k největším masokombinátům na východě Čech. Fond národního majetku založil 30. dubna 1992 akciovou společnost SALMA Hradec Králové, čímž byl zprivatizován masokombinát Březhrad. Kolem tohoto kroku se objevila řada nejasností. Citujme interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové z 25. února 1993:
 
<i>''„Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, podávám interpelaci na pana ministra Skalického a na pana ministra Němce.
 
Fond národního majetku založil 30. 4. 1992 akciovou společnost SALMA Hradec Králové, čímž byl zprivatizován masokombinát Březhrad, se základním jměním přes 243 mil. Kč. Privatizační projekt a. s. SALMA Hradec Králové byl schválen v tomto rozdělení majetku:
Řádek 96:
a) likvidaci současného neprávního stavu celé záležitosti
 
b) eventuální trestní postih uvedených protiprávních kroků, které mají podle mého názoru oporu v § 128 trestního zákoníku v platném znění. Děkuji za pozornost.“</i>''<ref>http://www.psp.cz/eknih/1993ps/stenprot/006schuz/s006016.htm</ref>
 
Podivnou privatizací firmy SALMA se zabývala i vláda a poslanecká sněmovna, stejně jako orgány činné v trestním řízení, ale přesto, že třetina akcií podniku určená zemědělské prvovýrobě se za nevyjasněných okolností dostala do rukou jiné skupiny vlastníků, s konečným efektem i vlastníků zahraničních, a z podniku se ztratilo i technologické zařízení, nebylo ničeho dosaženo.
Řádek 102:
Poslanec Jaroslav Štrajt o tom řekl 25. března 1999 toto:
 
<i>''„Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové, dne 9. ledna letošního roku jsem poslal panu ministru Janu Fenclovi interpelaci ve věci privatizace masokombinátu SALMA v Březhradu u Hradce Králové. Upozornil jsem tak ministra zemědělství na skutečnost, že zařízení masokombinátu je současnými majiteli doslova drásáno. Jde o majetek v hodnotě zhruba půl miliardy Kč, který je kramařen a dokonce neváhám - a už po několikáté se to v interpelacích objevuje - využít nového módního slova, je tunelován.
 
V interpelaci jsem také vyslovil pochybnost, že průběh privatizace nebyl zcela podle všech regulí. Protože jsem znal ministrovo stanovisko ze září 1998, podle kterého je vnímáno kramaření masokombinátu jako soukromé kroky privatizátorů, to je vlastníků, kteří si mohou se svým majetkem dělat co chtějí, upozornil jsem pana ministra, že 33 % akcií - tady se omlouvám, mýlil jsem se, bylo jich jenom 31 % - přišlo vniveč, ač byly určeny zemědělcům, resp. zemědělské prvovýrobě.
Řádek 122:
Když skupina nadšenců v areálu masokombinátu přišla s nápadem, aby tam založili družstvo na zpracování a skladování zemědělských výrobků, byli dosavadním vlastníkem odmítnuti, a to - cituji - z konkurenčních důvodů. Nestydí se to tam napsat. Opakuje se situace z Kladna: Proč vyrábět ušlechtilou ocel, když je jí v Rakousku, Francii nadbytek? Proč pěstovat vlastní květiny, sýry, zeleninu, jablka atd., když za hranicí nevědí, co s nimi?
 
Občana tak napadá otázka zda likvidace masokombinátu a jeho převedení na zahraničního vlastníka neprobíhalo podle připraveného scénáře. S velmi jednoduchou odpovědí pana ministra - abych hledal odpověď u orgánů činných v trestním řízení - nemohu souhlasit. Usnesení navrhnu po případném vysvětlení a samozřejmě v rámci rozpravy. Děkuji.“</i>''<ref>http://www.psp.cz/eknih/1998ps/stenprot/010schuz/s010087.htm</ref>
 
Tehdejší ministr zemědělství Jan Fencl v odpovědi uvedl toto:
 
<i>''„Paní předsedající, ctěná sněmovno, vnímám pana poslance tak, že se nemůže se situací smířit, a jsem přesvědčen o tom, že je to velice smutný příběh, neřkuli lumpárna, která se v této záležitosti odehrála. Nicméně pro pořádek musím konstatovat, že 31 % akcií určených k dočasnému držení Fondem národního majetku ČR pro prvovýrobu bylo převedeno na základě usnesení vlády České republiky do Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Předmětné akcie a.s. SALMA byly zahrnuty do bloku akcií, u kterých představenstvo garančního fondu schválilo prodej formou veřejné nabídky. Prodej akcií byl uskutečněn 31. 1. 1997. K 1. 1. 1998 se stala společnost SALMA, a.s., Hradec Králové součástí a.s. Vamberecké maso - uzeniny se sídlem ve Vamberku. Rozhodnutím majoritního vlastníka akcií došlo k 31. 12. 1998 k uzavření celého provozu.
 
Musím konstatovat, že Ministerstvo zemědělství není legitimováno vstoupit do tohoto procesu a iniciovat možná potřebná šetření. Vůbec se nebudu divit, pokud pan poslanec s mou odpovědí i s mým dnešním vysvětlením nebude spokojen.“</i>''<ref>http://www.psp.cz/eknih/1998ps/stenprot/010schuz/s010088.htm</ref>
 
Zajímavá je i odpověď tehdejšího ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického a ministra státní kontroly Igora Němce z 23. března 1993 na interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové:
 
<i>''„Vážená paní poslankyně,
 
ve Vaší interpelaci ve věci privatizace s. p. Salma Hradec Králové, předložené Kanceláři Parlamentu ČR dne 26. února 1993 nás žádáte, abychom zodpověděli tyto následující dotazy:
Řádek 234:
ad b):
 
Celým případem se zabývají orgány činné v trestním řízení a zkoumají postup konkrétních osob z hlediska možnosti porušení ustanovení trestního zákona.“</i>''<ref>http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t0146b00.htm</ref>
 
===Zánik firmy===