Jože Plečnik: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava odkazu |
m Robot: oprava odkazu v odkazu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{infobox - umělec}}
[[Soubor:Jože Plečnik (1943), Zbirka upodobitev znanih Slovencev NUK.jpg|
'''Jože Plečnik''', v [[Česko|Česku]] známý spíše jako '''Josip Plečnik''', ([[23. leden|23. ledna]] [[1872]] v [[Lublaň|Lublani]] – [[7. leden|7. ledna]] [[1957]] tamtéž) byl [[Slovinsko|slovinský]] [[architekt]] a [[urbanista]], který svou prací ve 20. a 30. letech 20. století pro československou prezidentskou kancelář významně přispěl k současnému vzhledu [[Pražský hrad|Pražského hradu]].
== Dětství a studia ==
[[Soubor:Prague Castle Plecnik Peristyle.jpg|
Narodil se jako třetí ze čtyř dětí v rodině Andreje a Heleny Plečnikových. Podle přání otce měl převzít rodinou [[truhlář]]skou dílnu. Ve škole příliš neprospíval, jeho slabinou byly zejména exaktní předměty. Už od [[dětství]] velice rád kreslil. Tuto zálibu musel ovšem často skrývat před otcem, který se obával, aby se z jeho syna nestal bohém.
Řádek 35:
Koncem roku [[1920]] byl jmenován [[profesor]]em architektury na nově založené [[Univerzita v Lublani|universitě v Lublani]]. Oproti pražské zde panovaly zcela odlišné poměry. Škola nedisponovala velkými [[finance]]mi, chyběly prostory, [[odborná literatura]]. Vyprojektoval tedy skromnou jednopodlažní budovu v Aškenazově ulici a na podzim následujícího roku v ní přivítal první studenty.
Ve dvacátých letech dvacátého století byl z popudu prezidenta nové republiky [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G.
== Dílo ==
[[Soubor:Kostel Nejsvětějšího srdce Páně1.jpg|
* [[Vídeň]], Langerova vila ([[1901]])
** Zacherlův palác ([[1905]])
** kašna Karla Boromejského ([[1906]])
** kostel sv. Ducha ([[1910]]–[[1913]])
** [[Johannes Gutenberg|Guttenbergův]] pomník (1898, sochař Othmar Schimkowitz)
** vily na předměstí (od 1901)
Řádek 56:
* Lány, [[Lány (zámek, okres Kladno)|prezidentský zámek]], úprava interiérů a parku (1922-1923, 1929)
* [[Lublaň]], projekty a urbanistické studie rodného města, jejíž podobu významně ovlivnil (plán regulace města (1928–[[1929]]):
** [[Trojmostí]] (1929–1932)
** park Tivoli ([[1931]])
** kostel sv. Cyrila a Metoděje ([[1933]]–[[1934]])
** Kněžský seminář ([[1936]]–[[1941]])
** Národní knihovna ([[1936]]–1941)
** přestavba domu (včetně interiéru) rodiny Prelovšeků (1932–1933)
** letní divadlo Križanke ([[1952]]–[[1956]])
** univerzitní knihovna, stadion, rekonstrukce Křižovnického nám., obytné budovy, hřbitov, pomníky, kašny, mříže, osvětlovací tělesa, interiéry aj.
* Trnovo, vlastní dům ([[1924]]–[[1925]])
* [[Bělehrad]], projekt kostela sv. Antonína (1929–32).
Řádek 147:
* [http://www.libri.cz/databaze/kdo20/search.php?zp=1&name=Ple%E8nik+Josip Jože Plečnik v Kdo byl Kdo v našich dějinách 20. století]
* [http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=1145&KatId=7 Retrospektiva slovinského architekta Josipa Plečnika (1872–1957) na eArchitekt.cz]
* [https://www.archiweb.cz/josip-plecnik Biografie]
* [http://www.archinet.sk/Archinfo/Clanok.asp?Kod=759&Reklama= www.archinet.sk]
* [http://www.spletomat.com/plecnik/home Stránky ve] [[slovinština|slovinštině
{{Pahýl}}
Řádek 156:
{{DEFAULTSORT:Plečnik, Jože}}
[[Kategorie:Slovinští architekti]]
[[Kategorie:Osobnosti na slovinských bankovkách]]
| |||