Voroplavba: Porovnání verzí

Odebráno 8 bajtů ,  před 1 rokem
m
Robot: oprava odkazu v odkazu; kosmetické úpravy
m (→‎top: zkrácení Růz význ)
m (Robot: oprava odkazu v odkazu; kosmetické úpravy)
{{Různé významy|redirect=Vorař|druhý=opeře Stanisława Moniuszka|stránka=Vorař (opera)}}
[[Soubor:Log driving in Vancouver.jpg|thumbnáhled|Vory směřující do kanadského Vancouveru]]
'''Voroplavba''' respektive '''plavení dříví''' je způsob [[doprava|dopravování]] [[dřevo|dřeva]] [[plavba|plavením]] po [[vodní tok|vodním toku]]. V [[Česko|českých zemích]] ji v průběhu dvacátého století vytlačila [[železnice]] a výstavba [[Vltavská kaskáda|Vltavské kaskády]], v některých [[rozvojová země|rozvojových zemích]] nebo v oblastech nepřístupných jiné dopravě se však provozuje dodnes.
 
Pro voroplavbu musí být vodní tok (zpravidla [[řeka]]) přiměřeně [[splavnost|splavný]]. Proto se v době voroplavby místy stavěly umělé [[plavební kanál]]y, upravovaly vodní toky stavbou [[jez]]ů a na jezech se pro vory stavěly [[propust]]i. V dnešní době se některé používají pro [[kanoistika|kanoistiku]] a [[raft]]ování, jiné jsou přehrazené a účel už nemají.
 
Protože čeští plavci plavili dříví i do [[Německo|Německa]], pronikly do českého názvosloví [[němčina|německé]] výrazy. Vory nebo celé jejich sestavy se nazývaly ''prameny'' (zřejmě z německého ''Prahmenflösserei'' – voroplavba), propusti se říkalo ''šlajsna'' (z německého ''Schleuse'').
 
Na horním toku potoků sloužících plavení dříví se zřizovaly vodní nádrže zvané [[klausa|klausy]] (v jednotném čísle „klausa“). Jejich vypouštěním byl krátkodobě uměle zvyšován průtok potoků tak, aby umožnil plavbu.
 
V potocích, horních tocích řek a v umělých kanálech se [[klády]] posílaly po vodě jednotlivě. Pak se svazovaly do menších [[vor]]ů a níže na řece po jejím soutoku s jinými toky se převazovaly do větších. [[Vaziště]] je místo na břehu vodního toku, kde se kmeny sestavují nebo převazují. K vazišti se kmeny dopravují také jiným způsobem, například za [[kůň|koněm]], [[traktor]]em nebo na [[žebřinový vůz|voze]]. Někde sami plavci [[strom]]y i káceli – byli tedy zároveň [[dřevař]]i. Výtoň nebo výteň byla [[naturální daň]], [[mýtné]], vytnutím příslušného podílu přepravovaného dřeva. Některým místům bývalých vazišť zůstalo toto pojmenování, přestože plavba vorů již v nich byla skončena (například [[Přední Výtoň]] na Šumavě, [[Výtoň (Praha)|Výtoň]] v Praze atd.)
 
Voroplavba je velmi náročná na schopnosti vorařů (jimž se již ve 14. století říkalo plavci). Vorař je umělé slovo vzniklé údajně až v 50. letech 20. století při dokumentaci zanikající voroplavby. Povolání dědilo z generace na generaci, plavecké osady existovaly už od středověku. Plavci skládali mnoho stupňů náročných zkoušek. Vltavské vory musely bez úhony proplout i velmi náročnými úseky, jakými bývaly například [[Svatojánské proudy]] u [[Slapy|Slap]]. Plavbu vedl vrátný, při plavbě musel mít u sebe vrátenský patent, který dostal po složení zkoušek v Praze. Plavecké party na Vltavě měly čtyři až osm členů. Plavba trvala dny i týdny, zpět chodili plavci pěšky, popřípadě na jízdních kolech, která si s sebou přivezli na vorech. Parta mohla během sezóny od zámrazu do zámrazu udělat desítky tzv. rázů, tedy celých cyklů.
 
Každý vor byl vpředu svázán pevně a natěsno a vzadu volněji nebo vůbec – proto se odpředu rozšiřoval. První vor se nazýval předák, předáková tabule nebo vrátenskej vor – na levé (vrátenské) straně veslo obsluhoval vrátný – kapitán plavby – a na pravé (pacholčí) straně další člen posádky. Druhý byl slabák, pacholčí vor. Na něm bývala kuchyně s ohništěm a protisměrné veslo „opačina“. Na slabáku bylo také firma – označení majitele a vrátného. Třetí vor byl „šrekovej“ – na něm byla jedna z brzd, 3–7 metrů dlouhá kláda zapouštěná kolmo do dna řeky. Poslední vor se jmenoval zadák a byl opatřen jedním veslem nebo kormidlem.
 
Voroplavbou je známá také například řeka [[Dunajec]] v Polsku a na Slovensku. Také řeka [[Tara (řeka)|Tara]] v [[Černá Hora|Černé Hoře]], ale i tam je plánována výstavba přehrad.
 
== Literatura ==
* {{Citace monografie | jméno=Čeněk| příjmení=Zíbrt |odkaz na autora= Čeněk Zíbrt| titul = Praha se loučí s Podskalím| vydavatel = Ústřední matice školská| místo = Praha | rok = 1910 | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/62232|kapitola=Pořádek plavců a právo poříčné v Podskalí|typ kapitoly=- kapitola|url kapitoly=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=71457&mcp=2006&idpi=128518&author=|stránky=5-24}}
* ''Zmizelá Vltava'', Jan Čáka, 1996
* ''Moje květinová dobrá jitra'', [[Václav Větvička]], 2003
== Související články ==
* [[Voroplavba v Česku]]
* [[Vor]]
* [[Vaziště]]
* [[Vodní doprava]]
* [[Vchynicko-tetovský plavební kanál]]
* [http://www.plavba.cz/vor2000/ O voroplavbě na www.plavba.cz]
* [http://vltava.logout.cz/ Vltava - galerie historických i současných fotografií]
* [http://susicenet.cz/susice/fr.asp?tab=snet&id=1563 Voraři na Šumavě, PhDr. Vladimír Horpeniak,] [[Muzeum Šumavy]]]
* [http://revprirody.cz/data/0104/vchtet_kanal.htm Vchynicko-Tetovský kanál], [http://www.ikoktejl.cz/win/magaziny/koktejl/MKtema/temb020115.html originál Radka Vojáčková 2002]
* [http://www.volny.cz/klimpl/vorynalabi.htm Vory na Labi, Miroslav Klimpl 2004]
413 311

editací