Rudolf Thurn-Taxis: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
tit>ib, bez px
m →‎Život: zdroj a rok
Řádek 18:
 
== Život ==
Šlo o třetího syna knížete [[Karel Anselm z Thurn-Taxis|Karla Anselma (1792–1844)]], majitele středočeských panství [[Loučeň]] a [[Dobrovice]] a jeho manželky Isabely. Zdědil majetek, jehož centry byla panství [[Niměřice]] a [[Vrutice]] a dva domy v [[Praha|Praze]]. Stal se velkým zastáncem českého národního uvědomění v polovině [[19. století]]. Jako [[mecenáš]] a smýšlením demokrat podporoval celou řadu českých a moravských vlasteneckých spolků. Mimo jiné byl zakladatelem a prvním předsedou pěveckého spolku [[Hlahol pražský|Hlahol]] a Moravan. Spolu s JUDr. [[Jan Jeřábek (politik)|Janem Jeřábkem]] a [[Karel Jaromír Erben|Karlem Jaromírem Erbenem]] založil roku 1861 časopis ''[[Právník (časopis)|Právník]]'', v němž se zabývaly tvorbou a obhajobou, kritickou diskuzí české právnické [[terminologie]].<ref>{{Citace periodika|url=http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=9916483|periodikum= Časopis Musea království českého|datum= 3/1861|strany=XLI|titul=Knihopis/Právník}}</ref> Přispíval také do [[Riegrův slovník naučný|Riegrova ''Slovníku naučného'']] či do ''[[Národní listy|Národních listů]]''.
 
Od 60. let 19. století se jeho finanční situace stávala neudržitelnou (v roce 1865 již jeho dluhy převyšovaly odhadní cenu jeho majetku) a jeho majetek musel být rozprodán. Poté se stáhl i z politického života a v roce 1877 nastoupil jako advokátní koncipient v [[Kroměříž]]i. Ještě v témže roce se ujal vedení kroměřížského pěveckého sboru [[Moravan (spolek)|Moravan]]. V roce [[1879]] pozval k hostování do kroměřížského [[Nadsklepí]] věhlasné florentinské kvarteto, jeho primario [[Jean Becker (hudebník)|Jean Becker]] oficiálně požádal [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]], aby složil slovanskou skladbu pro [[smyčcové kvarteto]]. Dvořák tomuto přání vyhověl a složil ''[[Smyčcový kvartet č. 10 (Dvořák)|Smyčcový kvartet č.10 Es dur, op.51, B92 "Slovanský"]]'' a věnoval jej Beckerovi. Beckerovým jménem psal však Dvořákovi moravský právník a pianista [[Karel Kozánek]].