Otevřít hlavní menu

Změny

Odebrány 4 bajty ,  před 4 měsíci
Verze 17209957 uživatele 91.219.240.2 (diskuse) zrušena - experimenty
Zpočátku byli Valaši-pastevci poměrně svobodným lidem a měli s vrchností dobré vztahy. Platili zvláštní valašskou daň – desátý kus dobytka, a jejich postavení zaručovalo [[valašské právo]]. Původ nově příchozích pasteveckých kolonistů není zcela jednoznačně vyjasněn. Historici vedou již od poloviny [[19. století]] spory o to, jestli se jednalo více o lid původu [[Rumunsko|rumunského]] či [[Rusíni|rusínského]]. Obecně převažuje názor, že kolonisté byli etnicky nejednotní. V [[Rumunsko|Rumunsku]] má každopádně valašské pastevectví a [[salašnictví]] svůj původ. Z hospodářských důvodu osídlovali rumunští [[pastevec|pastevci]] horské oblasti na různých [[Slované|slovanských]] územích - nejprve na [[Ukrajina|Ukrajině]], a později v [[Polsko|Polsku]], [[Slovensko|Slovensku]] i jinde. Východní [[Morava]] byla posledním regionem osídleným v souvislosti s procesem známým jako [[valašská kolonizace]]. Všude ve slovanských oblastech [[Rumuni]] etnicky splynuli s původním obyvatelstvem.
 
V počátcích [[valašská kolonizace|valašské kolonizace]] byla východní [[Morava]] osídlena dvojím lidem. Údolí obývali původní [[Moravané]] – horští zemědělci, a kopce nově příchozí [[pastevec|pastevci]] – [[Valaši]]. Brzy obojí lid splynul v jeden celek. Na ValacháchValašsku se tak smísila kultura [[Moravané|moravská]] a [[Karpaty|karpatská]].
 
Pojem Valašsko se vžil pozvolna a s časovým odstupem. K jeho rozšíření přispěla také [[třicetiletá válka]] a [[valašské povstání]].<ref>"[http://www.mestovsetin.cz/vsetin-za-valasskych-povstani-vii/d-483865/p1=6688 Vsetín za valašských povstání]". Město Vsetín.</ref> Již koncem roku [[1620]] se [[Valaši]] vzbouřili proti [[Habsburkové|Habsburkům]]. Valašské povstání trvalo s přestávkami až do roku [[1644]], kdy bylo krvavě potlačeno. Ve Vsetíně bylo 15. února 1644 popraveno na 200 Valachů a další byli popraveni v Brně.<ref>"[http://www.mestovsetin.cz/z-historie-vsetina/d-474170/p1=6688 Z historie Vsetína]". Město Vsetín.</ref> V souvislosti s událostmi té doby se více vžil pojem Valašsko. V terminologii vrchnosti slovo ''Valach'' znamenalo totéž co [[rebel]] či nespokojený živel.{{Fakt/dne|20130103122401}}
6. října 1663 zahynulo dve stě Valachů při obraně [[Starý Hrozenkov|Hrozenkovského]] průsmyku proti mnohonásobné přesile [[Osmanská říše|Osmanských Turků]] a jejich [[Krymský chanát|krymsko-tatarských]] spojenců, kteří následně vpadli na jižní Valašsko, zpustošili území až po [[Uherský Brod]] a odvlekli tisíce lidí do otroctví.<ref>"[http://zlin.idnes.cz/vyroci-bitvy-s-turkem-v-hrozenkovskem-prusmyku-fuv-/zlin-zpravy.aspx?c=A131005_1984736_zlin-zpravy_ras Dvě stě Valachů padlo. Před 350 lety se Turek jal plenit Moravu]". ''iDnes.'' 12. října 2013.</ref>
 
Neklidným obdobím bylo i [[18. století]], kdy se lid bouřil proti náboženskému a sociálnímu útlaku. Na ValacháchValašsku přežívala tajně [[Protestantismus|evangelická víra]]. Náboženský útlak částečně odstranil [[toleranční patent]], který vydal císař [[Josef II.]] v roce [[1781]].
 
Koncem [[19. století]] byla na území Valašska z různých směrů přivedena [[železnice]], roku [[1885]] do Vsetína ([[1908]] protažena do [[Velké Karlovice|Velkých Karlovic]]), [[1899]] do Vizovic a na jihu roku [[1888]] [[Vlárská dráha]] přes [[Bylnice|Bylnici]]. Valašské Meziříčí se stalo významným železničním uzlem.
Vznikem [[Československo|Československa]] se snížila odlehlost a zaostalost Valašska, které se ocitlo uprostřed nového státu. Ve Zlíně, původně nevýznamném městečku na okraji valašského regionu, probíhal od [[1920–1929|20. let]] stavební a průmyslový rozmach založený na prosperitě a velkorysých plánech firmy [[Baťa]]. Byly propojeny [[Železnice|železniční]] tratě v severní a jižní části Valašska ([[Železniční trať Hranice na Moravě – Púchov|trať Hranice–Púchov]], [[Železniční trať Horní Lideč – Bylnice|trať Horní Lideč–Bylnice]]), což zlepšilo jeho dopravní dostupnost a obslužnost. Významným rozvojovým počinem bylo také založení zbrojovky ve Vsetíně roku 1937.
 
V době [[druhá světová válka|druhé světové války]] na ValacháchValašsku působili [[partyzán]]i. Němečtí [[nacismus|nacisté]] tehdy vypálili několik osad a vyvraždili tamní obyvatele. Nejznámější z těchto osad jsou [[Prlov]] a [[Ploština]].
 
Po válce proběhla další [[industrializace]] a valašská města získala výrazněji průmyslový a sídlištní charakter.
Územní rozsah není možné vymezit jednoznačně, kromě (jiho)východní hranice, která je dána státní hranicí se [[Slovensko|Slovenskem]]. Navíc existují různá hlediska, podle nichž se region vymezuje - typ krajiny, bývalý způsob života, [[kroj]]e, [[nářečí]]. Dříve hrálo hlavní roli hospodářství. Valašsko bylo tam, kde se provozovalo karpatské [[salaš]]nictví. Později, kdy salašnictví upadalo, se region vymezoval podle kroje a nářečí. Dnes hraje hlavní roli identita obyvatel – Valašsko je tam, kde se lidé považují za Valachy.
 
Dále se Valašsko rozděluje na jádro regionu, okraj a [[přechodné oblasti]]. Za jádro je obvykle považováno Horní Vsacko, [[Vsetín]]sko, [[Rožnov pod Radhoštěm|Rožnovsko]] a&nbsp;oblasti kolem [[Valašské Meziříčí|Valašského Meziříčí]] na severu, Lukovsko na jihozápadě, Vizovsko a [[Valašské Klobouky]] na jihu. Na okraji leží např. [[Vizovice]], [[Slavičín]]. Přechodné oblasti jsou: [[Podřevnicko]] (oblast kolem [[Zlín]]a) – přechod mezi [[Slovácko|Slováckem]], [[Haná|Hanou]] a Valašskem, avšak s převažujícím valašským vlivem, obvykle se řadí k ValacháchValašsku; dále [[Luhačovské Zálesí]] mezi [[Slovácko|Slováckem]] a Valašskem (bývá střídavě řazeno k oběma regionům), [[Hostýnské Záhoří]] na západě na hranicích s [[Haná|Hanou]], a severní úpatí [[Beskydy|Beskyd]] na pomezí Valašska a [[Lašsko|Lašska]], resp. [[Kravařsko|Kravařska]].
 
=== Města ===