Valašsko: Porovnání verzí

Zpočátku byli Valaši-pastevci poměrně svobodným lidem a měli s vrchností dobré vztahy. Platili zvláštní valašskou daň – desátý kus dobytka, a jejich postavení zaručovalo [[valašské právo]]. Původ nově příchozích pasteveckých kolonistů není zcela jednoznačně vyjasněn. Historici vedou již od poloviny [[19. století]] spory o to, jestli se jednalo více o lid původu [[Rumunsko|rumunského]] či [[Rusíni|rusínského]]. Obecně převažuje názor, že kolonisté byli etnicky nejednotní. V [[Rumunsko|Rumunsku]] má každopádně valašské pastevectví a [[salašnictví]] svůj původ. Z hospodářských důvodu osídlovali rumunští [[pastevec|pastevci]] horské oblasti na různých [[Slované|slovanských]] územích - nejprve na [[Ukrajina|Ukrajině]], a později v [[Polsko|Polsku]], [[Slovensko|Slovensku]] i jinde. Východní [[Morava]] byla posledním regionem osídleným v souvislosti s procesem známým jako [[valašská kolonizace]]. Všude ve slovanských oblastech [[Rumuni]] etnicky splynuli s původním obyvatelstvem.

 

 

Pojem Valašsko se vžil pozvolna a s časovým odstupem. K jeho rozšíření přispěla také [[třicetiletá válka]] a [[valašské povstání]].<ref>"[http://www.mestovsetin.cz/vsetin-za-valasskych-povstani-vii/d-483865/p1=6688 Vsetín za valašských povstání]". Město Vsetín.</ref> Již koncem roku [[1620]] se [[Valaši]] vzbouřili proti [[Habsburkové|Habsburkům]]. Valašské povstání trvalo s přestávkami až do roku [[1644]], kdy bylo krvavě potlačeno. Ve Vsetíně bylo 15. února 1644 popraveno na 200 Valachů a další byli popraveni v Brně.<ref>"[http://www.mestovsetin.cz/z-historie-vsetina/d-474170/p1=6688 Z historie Vsetína]". Město Vsetín.</ref> V souvislosti s událostmi té doby se více vžil pojem Valašsko. V terminologii vrchnosti slovo ''Valach'' znamenalo totéž co [[rebel]] či nespokojený živel.{{Fakt/dne|20130103122401}}

6. října 1663 zahynulo dve stě Valachů při obraně [[Starý Hrozenkov|Hrozenkovského]] průsmyku proti mnohonásobné přesile [[Osmanská říše|Osmanských Turků]] a jejich [[Krymský chanát|krymsko-tatarských]] spojenců, kteří následně vpadli na jižní Valašsko, zpustošili území až po [[Uherský Brod]] a odvlekli tisíce lidí do otroctví.<ref>"[http://zlin.idnes.cz/vyroci-bitvy-s-turkem-v-hrozenkovskem-prusmyku-fuv-/zlin-zpravy.aspx?c=A131005_1984736_zlin-zpravy_ras Dvě stě Valachů padlo. Před 350 lety se Turek jal plenit Moravu]". ''iDnes.'' 12. října 2013.</ref>

 

 

Koncem [[19. století]] byla na území Valašska z různých směrů přivedena [[železnice]], roku [[1885]] do Vsetína ([[1908]] protažena do [[Velké Karlovice|Velkých Karlovic]]), [[1899]] do Vizovic a na jihu roku [[1888]] [[Vlárská dráha]] přes [[Bylnice|Bylnici]]. Valašské Meziříčí se stalo významným železničním uzlem.

Vznikem [[Československo|Československa]] se snížila odlehlost a zaostalost Valašska, které se ocitlo uprostřed nového státu. Ve Zlíně, původně nevýznamném městečku na okraji valašského regionu, probíhal od [[1920–1929|20. let]] stavební a průmyslový rozmach založený na prosperitě a velkorysých plánech firmy [[Baťa]]. Byly propojeny [[Železnice|železniční]] tratě v severní a jižní části Valašska ([[Železniční trať Hranice na Moravě – Púchov|trať Hranice–Púchov]], [[Železniční trať Horní Lideč – Bylnice|trať Horní Lideč–Bylnice]]), což zlepšilo jeho dopravní dostupnost a obslužnost. Významným rozvojovým počinem bylo také založení zbrojovky ve Vsetíně roku 1937.

 

 

Po válce proběhla další [[industrializace]] a valašská města získala výrazněji průmyslový a sídlištní charakter.

Územní rozsah není možné vymezit jednoznačně, kromě (jiho)východní hranice, která je dána státní hranicí se [[Slovensko|Slovenskem]]. Navíc existují různá hlediska, podle nichž se region vymezuje - typ krajiny, bývalý způsob života, [[kroj]]e, [[nářečí]]. Dříve hrálo hlavní roli hospodářství. Valašsko bylo tam, kde se provozovalo karpatské [[salaš]]nictví. Později, kdy salašnictví upadalo, se region vymezoval podle kroje a nářečí. Dnes hraje hlavní roli identita obyvatel – Valašsko je tam, kde se lidé považují za Valachy.

 

 

=== Města ===