Zpovědnice: Porovnání verzí

Přidáno 201 bajtů ,  před 1 rokem
== Historie ==
[[File:Wien Alsergrund Servitenkirche 990.jpg|thumb|left|Jan Nepomucký jako zpovědník, kostel servitů, Vídeň-Alsergrund]]
První zpovědnice jsou doloženy ve 13. století. V podobě oddělené přepážky nebo křesla se zacloněným nebo zamřížovaným okénkem pro [[kněz]]e a [[klekátko|klekátkem]] pro věřící se zpovědnice začala praktikovat od závěru [[16.&nbsp;století]] podle ustanovení [[Tridentský koncil|Tridentského koncilu]]. První uzavřené dřevěné kabiny jako zpovědnice či zpovědní místnosti začal ve své diecézi zavádět [[milán]]ský arcibiskup [[Karel Boromejský|sv.&nbsp;Karel Boromejský]]. Jejich existence v kostele byla povinně předepsána římskými rituálními předpisy ([[''Rituale romanum'']]) od roku 1614. ZpovědníPro prostoranonymitu musela býtzachování zpovědního tajemství se doporučoval tmavý, neosvětlený zpovědní prostor, zpovídající se osoba byla ukryta v šeru. Hlavní období rozvoje zpovědnic jako honosného nábytku s dvojími dveřmi a řezanou nebo intarzovanou výzdobou i malovanými čely nastalo v baroku<ref>Max Tauch:''Der Beichtstuhl in den katholischen kirchen des deutschen Barock''. Univ. Diss. Bonn 1969</ref>. Na horních římsách zpovědnic bývali zobrazeni svatí patroni tajemnství zpovědi, například sv. Jan Nepomucký nebo sv. Ignác. Zpovědnice bývaly umístěny v bočních lodích kostelů střídavě s oltáři, ve velkých chrámech jich bylo až osm až dvanáct.
 
[[Martin Luther]] žádal od věřících zpověď veřejnou.