Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 2 971 bajtů ,  před 7 měsíci
bez shrnutí editace
 
==== Od zrušení nevolnictví do nástupu sovětské moci (1861 - 1917) ====
Průmyslová revoluce přivedla ke březím všech tří vodních soustav nové zákazníky. Tradiční skladba přepravovaných komodit se rozrostla o nové suroviny a polotovary. Historická oblast drobných kuploven litiny a železné houby mezi městy Babajevo a Čerpeovec v dolním povodí Šeksny se proměnila v jeden významný metalurgický komplex poblíž zdymadla v [[Čerepovecký rajón|Čerepevci]]. Odsud putovaly polotovary v podobě železných prutů po vodě do Petrohradu a [[Petrozavodsk|Petrozavodsku]]. Do oblasti mířili proti řece Dvině z poloostrova Kola lodě s nákladem apatitu. Pyrit pro výrobu kyseliny sírové se těžil přímo ze dna řeky Msty a putoval Vyšněvolockým systémem do papíren na březích Tichvinské soustavy i do chemických závodů Petrohradu i Moskvy. Tři krát do roka sklízené úrodné louky mezi [[Mologa|Mologou]] a Šeksnou zásobovaly nejlepším senem stáje v Petorohradu. Ve městě Rybinsk vznikla obilní burza, která určovala ceny nejcennější komodity v celém impériu a náklady s obilím putovaly všemi směry. Proslulé jarmarky v Nižném Novgorodě byly zásobovány zbožím všeho druhu právě po vodní cestě. Bezvýznamné osady napojené na vodní dopravu se stávaly újezdními městy.
 
Zvyšující se nároky na dopravu však odhalovaly stále větší množství nedostatků, způsobených především závislostí na počasí a roční době. Průměrná délka plavby z Rybinsku do Petrohradu byla 29 dní a zpět 26 dní. To by se slavné Vologdské máslo dostalo do kuchyní v hlavním městě za hranicí trvanlivosti. Železnice umožnila nejen včasné dodávky do petrohradských kuchyní, ale i zásobování labužníků v Paříži.  
Brzy po pokládkách nových železničních tratí a zařazení stále silnějších lokomotiv se zdálo, že vodní doprava svůj význam dříve nebo později úplně ztratí. Časem se upustilo od plánů na rekonstrukce Vyšněvolockého a Tichvinského systému a pozornost se soustředila již jen na Mariinský kanál, a to jednak pro spojení s Čerepoveckými železárnami, především však pro spojení s otevřeným oceánem na severu.  
 
Mariinský kanál se dočkal velké rekonstrukce v letech 1890 – 1896. Bylo zmodernizováno 38 zdymadel, z toho 30 v povodí Něvy. ByloDále bylo prokopáno 40 kilometrů nového kanálu s kamennými hrázemi. Konečné dílo se stalo oprávněnou chloubou Ruska.
 
Když se na začátku dvacátého století vydal ruský vynálezce unikátní metody barevné fotografie [[Sergej Prokudin-Gorskij|Sergej Michailovič Prokudin-Gorskij]] na svou cestu Ruskem, zvolil jako významnou část své trasy právě průplavy mezi Volhou a Něvou. Unikátní stavební dílo se tak od roku 1909 může pochlubit unikátním barevným zobrazením již od roku 1909. <br /><gallery widths="180" heights="180">
Soubor:Logging.jpeg| <small>Na začátku Vyšněvolocké cesty není Volha žádný Veletok</small>
Soubor:Logging.jpeg
Soubor:Prokudin-Gorskii. 04418uSyaskye Ryadki.jpg| Překladiště v ústí řeky Sjas
Soubor:Prokudin-Gorskii toueur and barges.jpg| Na širších vodách byl nejčastěji používán parní pohon
Soubor:Prokudin-Gorskii.-Verhnevolzhsky Syaskye Ryadkibeishlot4.jpg| Plochá krajina vyšněvolockých kanálů
Soubor:Prokudin-Gorskii-Verhnevolzhsky beishlot4beishlot2.jpg| Celodřevěné mechanické systémy
Soubor:Gorskii 04417u.jpg| Splav dříví v obchvatu Ladožského jezera
Soubor:Prokudin-Gorskii-Verhnevolzhsky beishlot2.jpg
Soubor:Gorskii 04417u03966u.jpg| Správce zdymadla byla důstojná a náročná funkce
Soubor:View of Podporozhe. Russian Empire.jpg| Sklad plavebního dříví na břehu řeky Svir
Soubor:Gorskii 03966u.jpg
Soubor:Ковжская плотина 20966 1909.jpg| Historická přehrada na řece Kovža
Soubor:View of Podporozhe. Russian Empire.jpg
Soubor:Старый Петровский шлюз на Мариинском канале.jpg|Zbytky pýchy ruského stavitelství ze začátku 19. století
Soubor:Ковжская плотина 20966 1909.jpg
</gallery>
==== Sovětská výstavba do vybudování Hornosvirského vodního díla (1917 - 1952) ====
Rozvoj umělých vodních cest v [[Dějiny Sovětského svazu|sovětské]] éře od počátku ovlivňovaly dva nové základní faktory. Ohled na neustále rostoucí potřebu elektrické energie a disposice mimořádně mocné pracovní síly v podobě nápravných pracovních táborů systému Gulag. Pracovní síly vězňů byly však nejdříve použity nechvalně známým způsobem při budování [[Bělomořsko-baltský kanál|bělomořského kanálu]] a po válce pořadí priorit ovlivnila potřeba spojení [[Volha|Volhy]] s uhelnými doly [[Donbas]]. V systému Volha-Balt bylo pracovní síly vězňů v omezené míře použito při budování hydroenergetických děl na horní Volze ([[Ivaňkovská vodní elektrárna|Ivaňkovská]], [[Ugličská vodní elektrárna|Ugličská]] a [[Rybinská vodní elektrárna]]). Naposledy bylo práce vězňů v masovém měřítku použito při budování [[Žiguljovská vodní elektrárna|Žiguljevské vodní elektrárny]].  
<br />
 
Potřeba dopravního spojení mezi [[Moskva|Moskvou]], [[Petrohrad|Leningradem]] a hutním kolosem v [[Čerepovec|Čerepovci]] vyvolala potřebu vybudování dvou moderních zdymadel právě na řece [[Šeksna]], a to v letech 1922 až 1926. Plavbu mezi [[Oněžské jezero|Oněžským]] a [[Ladožské jezero|Ladožský jezerem]] vylepšilo vybudování derivační vodní elektrárny na řece [[Svir]] v roce 1933. Projekt rekonstrukce volžko-baltského systému byl schválen až v září 1940. Na jaře 1941 byla napuštěna [[Rybinská přehradní nádrž]], kdy pod hladinou zmizela obě zdymadla vybudovaná ve dvacátých letech. Posledním významným krokem pro zlepšení plavebních podmínek za stalinské éry bylo vybudování Hornosvirského vodního díla v roce 1952.
==== Přestavba Mariinského kanálu 1956 - 1964 ====
 
Vodní elektrárny na horní [[Volha|Volze]], [[Svir|Sviru]] a [[Volchov|Volchovu]] sehrály významnou roli při [[Obležení Leningradu|obraně Leningradu]] i [[Bitva před Moskvou|Moskvy]]. Vyrobená elektřina ušetřila miliony tun uhlí potřebných pro válečný průmysl a toto množství bylo dopravováno právě Mariinským systémem. Uskutečněný sen velikého [[Petr I. Veliký|cara Petra I]]. tak více jak dvě stě let po jeho smrti účinně chránil jeho vlast ve válce, vyvolané s cílem likvidace jeho národa.
 
==== Přestavba Mariinského kanálu v letech 1956 - 1964 ====
<br />