Morava: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m pravopis
Oasis98 (diskuse | příspěvky)
Aktualizace, úprava
Řádek 21:
| hlavní město = historická hlavní města: [[Brno]] a [[Olomouc]]
}}
'''Morava''' je region na východě České republiky[[Česko|Česka]], jedna z jeho tří historických zemí. Název je odvozen od řeky [[Morava (řeka)|Moravy]], jejíž jméno je předslovanského původu s významem ''voda, močál''.<ref>ŠRÁMEK, Rudolf, MAJTÁN, Milan, Lutterer, Ivan: Zeměpisná jména Československa, Mladá fronta (1982), Praha, str. 202.</ref> Na západě Morava hraničí s [[Čechy|Čechami]], na severu s polským regionem [[Kladské hrabství|Kladska]] a&nbsp;s&nbsp;[[České Slezsko|českým Slezskem]], na východě se [[Slovensko|Slovenskem]] a na jihu s [[Dolní Rakousy|Dolními Rakousy]]. Největším městem Moravy je [[Brno]], jinými významnými sídly na historickém území Moravy jsou například [[Olomouc]] (vedle Brna druhé historické hlavní město Moravy a sídlo [[Arcidiecéze olomoucká|arcibiskupství]]), [[Zlín]], [[Kroměříž]] a části [[Ostrava|Ostravy]] a [[Jihlava|Jihlavy]], jež obě leží na bývalých zemských hranicích. Většinu území Moravy tvoří pahorkatiny a vrchoviny, nejvyšší horou je [[Praděd]] (1492 m n. m.) v [[Hrubý Jeseník|Hrubém Jeseníku]], k dalším významným pohořím patří [[Králický Sněžník (pohoří)|Králický Sněžník]], [[Moravskoslezské Beskydy]] a [[Bílé Karpaty]]; od Čech je Morava oddělena [[Českomoravská vrchovina|Českomoravskou vrchovinou]]. Nejdůležitějšími řekami jsou Morava, [[Dyje]], [[Svratka]], [[Bečva]] a [[Jihlava (řeka)|Jihlava]], které protékají rozsáhlými nížinnými oblastmi na jižní a střední Moravě, jimiž jsou [[Dyjsko-svratecký úval]], [[Dolnomoravský úval]] a [[Hornomoravský úval]].
 
Před příchodem [[Slované|Slovanů]] v 6. století žily na Moravě [[Keltové|keltské]] a později [[Germáni|germánské]] kmeny. V letech [[833]] až [[906]]/[[907]] tvořila jihovýchodní část Moravy spolu s přilehlými územími dnešního Slovenska a [[Rakousko|Rakouska]] středisko [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]], jež byla vazalem [[Franská říše|Franské říše]]. Za panování knížete [[Rostislav]]a (846–870) se Velká Morava stala kolébkou slovanské kultury a [[křesťanství]], začátkem [[10.&nbsp;století]] se však z neznámých důvodů rozpadla.<ref>ČAPKA, František: Morava, edice Stručná historie států, Libri (2003), Praha, ISBN 80-7277-186-8, str. 132.</ref> Morava pak zřejmě byla krátce součástí [[Polsko|Polska]] či [[Uhersko|Uher]]. Kolem roku 1019 ji získal český [[Přemyslovci|přemyslovský]] kníže [[Oldřich (kníže)|Oldřich]]<ref>{{Citace periodika
Řádek 62:
Od roku [[1641]] bylo správním centrem Moravy [[Brno]], které se v 18. století stalo hlavním městem. Předtím se o správu země dělilo s [[Olomouc]]í, která je dodnes centrem [[Moravská církevní provincie|římskokatolické duchovní správy]] Moravy. V raně historické době mělo důležitou správní moc též [[Znojmo]].
 
Deseti nejvýznamnějšími městy podle počtu obyvatel jsou (podle stavu k [[1. leden|1. 1]]. [[20122018]]<ref>{{Citace elektronickéelektronického monografie | titul = Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 | url = http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/00002BD91A/$File/13011203.pdf | datum vydání = 31.5.2012 | datum přístupu = 4.6.2012 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>):periodika
| titul = Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018
# [[Brno]] – 378&nbsp;965
| url = https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcich-see2a5tx8j
# [[Ostrava]] – 299&nbsp;622 (rozkládá se po obou stranách historické [[Moravsko-slezská hranice|moravsko-slezské zemské hranice]], na Moravě se nacházejí části [[Moravská Ostrava]] a jiné)
| periodikum = Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018
# [[Olomouc]] – 99&nbsp;529
| datum přístupu = 2019-05-03
# [[Zlín]] – 75&nbsp;660
| jazyk = cs-CZ
# [[Frýdek-Místek]] – 57&nbsp;747 (rozkládá se po obou stranách historické moravsko-slezské zemské hranice, na Moravě se nachází [[Místek]])
}}</ref>):
# [[Jihlava]] – 50&nbsp;669 (původně ležící jen na Moravě, v současnosti se rozkládající po obou stranách historické [[Česko-moravská hranice|moravsko-české zemské hranice]])
# [[PřerovBrno]] – 45&nbsp;082379 527
# [[Ostrava]] – 299&nbsp;622290 450 (rozkládá se po obou stranách historické [[Moravsko-slezská hranice|moravsko-slezské zemské hranice]], na Moravě se nacházejí části [[Moravská Ostrava]] a jiné)
# [[Prostějov]] – 44&nbsp;387
# [[TřebíčOlomouc]] – 37&nbsp;575100 494
# [[ZnojmoZlín]] – 34&nbsp;07374 947
# [[Frýdek-Místek]] – 5756&nbsp;747334 (rozkládá se po obou stranách historické moravsko-slezské zemské hranice, na Moravě se nachází [[Místek]])
# [[Jihlava]] – 50&nbsp;669724 (původně ležící jen na Moravě, v současnosti se rozkládající po obou stranách historické [[Česko-moravská hranice|moravsko-české zemské hranice]])
# [[Prostějov]] – 44&nbsp;38743 796
#[[Přerov]] – 43 569
# [[Třebíč]] – 36 050
#[[Znojmo]] – 33 719
 
==== Významná města z historického pohledu ====