Tiberius: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Původ a mládí: Otec je pro nás Tiberius Claudius Nero. Nero byl někdo jiný. |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 23:
'''Tiberius Julius Caesar Augustus''' (rodným jménem ''Tiberius Claudius Nero''; [[16. listopad]]u [[42 př. n. l.]] – [[16. březen|16. března]] [[37]] n. l.) byl druhým [[Seznam římských císařů|císařem]] [[Starověký Řím#Císařství|římské říše]] od roku 14 n. l. až do své smrti. Narodil se jako syn [[Tiberius Claudius Nero|Tiberia Claudia Nerona]] a [[Livia Drusilla|Livie Drusilly]], přičemž pocházel ze starobylého a velmi urozeného rodu [[Claudii|Claudiů]]. Po rozvodu rodičů a nové svatbě matky se stal nevlastním synem [[Augustus|Octaviana]], který se pod jménem [[Augustus]] chopil moci jako první císař [[Římské císařství|římské říše]]. Pozvolným cílevědomým provázáním Augustova rodu s Tiberiovým utužováním vzájemných příbuzenských svazků mezi členy jejich rodin vznikla [[julsko-klaudijská dynastie]].
V mládí prokázal Tiberius znamenitý vojenský talent při vedení četných tažení při severní hranici impéria, často společně se svým bratrem [[Drusus|Drusem]], jenž roku 9 př. n. l. náhle zemřel po pádu z koně. V pozdějším věku byl Tiberius z politických důvodů přinucen k uzavření manželství s
Tiberius se ujal vlády po smrti svého adoptivního otce 19. srpna 14 n. l. V průběhu svého [[principát]]u provedl úsporné hospodářské reformy, v rámci nichž naplnil státní pokladnu penězi. Současně ukončil politiku vojenské expanze a omezil se na obranu stávajících hranic, v čemž mu byl nápomocen jeho synovec a adoptivní syn [[Germanicus]]. Na rozdíl od svého předchůdce nedokázal vycházet se [[Římský senát|senátem]] v obdobném souladu, neboť vztahy mezi ním a senátory zatěžovaly vzrůstající rozpory, v důsledku nichž nabývalo jeho panování stále více tyranské podoby. Po smrti [[Germanicus|Germanika]] a svého syna [[Drusus mladší|Drusa mladšího]] se rostoucí měrou spoléhal na bezohledného a ctižádostivého [[Pretoriánský prefekt|pretoriánského prefekta]] [[Seianus|Seiana]], do jehož rukou postupně svěřil faktické řízení státu. V roce 26 se stáhl z Říma do ústraní na ostrov [[Capri (ostrov)|Capri]]. Když Seianova moc dosáhla takových rozměrů, že ohrožovala samotného Tiberia, nechal ho starý císař roku 31 sesadit a následně popravit. Tiberiovým úmrtím v roce 37 přešla vláda na jeho prasynovce a Germanikova syna [[Caligula|Caligulu]].
|