[[Soubor:Czechoslovakia IV cs.png|náhled|První republika po sloučení [[Morava|Moravy]] a [[České Slezsko|Slezska]] do [[země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]] v roce [[1928]]]]
Po vyhlášení nezávislosti došlo k pohraničním konfliktům s [[Sedmidenní válka|Polskem]] a [[Maďarsko-československá válka|Maďarskem]], stejně jako k nepokojům v [[Sudetští Němci|německých oblastech]] země. Problém dlouhodobě do značné míry nepřátelských sousedů se Československo, zvláště jeho dlouholetý ministr zahraničí Edvard Beneš, pokusilo vyřešit spojenectvím zvaným [[Malá dohoda]], systémem spojeneckých smluv s [[Francie|Francií]] a od roku 1935 i smlouvou se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. [[Sudetští Němci]], žijící převážně v pohraničních oblastech přilehlých k [[Německo|Německu]] a [[Rakousko|Rakousku]], se v důsledku [[Velká hospodářská krize|Velké hospodářské krize]], masivní nezaměstnanosti (která však postihla všechny národnosti) a od roku 1933 také intenzivní [[Nacistické Německo|nacistické]] propagandy radikalizovalaradikalizovali a začalazačali požadovat odtržení od Československa. Tyto snahy reprezentovala [[Sudetoněmecká strana]] (''Sudetendeutsche Partei, SdP'') vedená [[Konrad Henlein|Konradem Henleinem]]. Na nátlak [[Německá říše|Německé říše]] (posílené tzv. [[Anšlus|anšlusem Rakouska]] v březnu 1938) a evropských mocností [[Francie]], [[Spojené království|Spojeného království]] a [[Itálie]] bylo v září roku [[1938]] Československo [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodou]] donuceno postoupit Německu rozsáhlé pohraniční oblasti (tzv. [[Sudety]]). Mnichovská dohoda bývá také označována jako Mnichovská zrada či Mnichovský diktát, jelikož zástupci československé strany nebyli přizváni k jednání a Německá říše zároveň hrozila vojenským přepadením Československa. Přitom se platná vojenská aliance Československa s Francií ukázala jako zcela neúčinná. Kromě postupného záboru sudetských oblastí Německem (mnohdy s početným českým obyvatelstvem) připadly jižní oblasti [[Slovensko|Slovenska]] a [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] s [[Maďarština|maďarsky]] mluvícím obyvatelstvem [[Maďarsko|Maďarsku]]. Malou část československého území, zejména oblast [[Těšínsko|Těšínska]], zabralo [[Polsko]]. Název takto okleštěného státního útvaru se začal psát se spojovníkem (Česko-Slovensko). Pro zbývající krátké období od Mnichovské dohody až do úplného rozbití Československa v březnu 1939 se vžilo označení [[druhá republika]].
