Projekt Manhattan: Porovnání verzí

Koncem léta [[1939]] se Leó Szilárd spolu s [[Eugene Paul Wigner|Eugenem Wignerem]] a [[Edward Teller|Edwardem Tellerem]] shodli, že nejlepší by bylo na celou situaci kolem řetězových reakcí a jejich využití upozornit některého z vlivných politiků. Proto se rozhodli napsat dopis, který byl [[2. srpen|2. srpna]] odeslán prezidentovi [[Franklin Delano Roosevelt|FranklinoviFranklinu D. Rooseveltovi]] a který byl podepsán [[Albert Einstein|Albertem Einsteinem]]. Einstein byl v té době pravděpodobně nejpopulárnější fyzik v celých Spojených státech a byl známým [[pacifismus|pacifistou]]. Prezidentu Rooseveltovi byl však [[Einstein-Szilárdův list]] doručen až [[11. říjen|11. října]], kdy již v Evropě přes měsíc probíhala [[druhá světová válka]]. Upozornili ho v něm na možnost sestrojení „''výjimečně silných bomb nového typu''“. Prezidenta zpočátku dopis vědců příliš nepřesvědčil. Druhý den se ještě jednou setkal s [[Alexander Sachs|Alexandrem Sachsem]], který mu dopis den předtím doručil, a po krátkém rozhovoru se rozhodl jednat. Roosevelt přikázal řediteli Úřadu pro normalizaci [[Lyman Briggs|Lymanu Briggsovi]], aby byla v co nejkratším čase vypracována zpráva o perspektivách využití jaderných vlastností uranu a byl zřízen [[Poradní výbor pro uran]] (přezdívaný „Uranový výbor“).