Alois Mrštík: Porovnání verzí

Přidáno 500 bajtů ,  před 11 měsíci
gen. + dopl.
(Verze 17202756 uživatele Martin wolf (diskuse) zrušena (informace o příbuzných jsou přes wikidata, detaily o jejich životě jsou uvedeny přímo v článku))
Značka: vrácení zpět
(gen. + dopl.)
[[Soubor:Jimramov (rodný dům bratří Mrštíků).jpg|thumb|rodný dům]]
[[Soubor:Diváky, hrob bratří Mrštíků 01.JPG|thumb|Diváky, hrob bratří Mrštíků ]]
'''Alois Mrštík''' ([[14. říjen|14. října]] [[1861]] [[Jimramov]]<ref name="matrikaN">[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/10981/?strana=70 Matriční záznam o narození a křtu Aloise Mrštíka] farnost Jimramov </ref> – [[24. únor]]a [[1925]] [[Brno]]<ref name="matrikaZ">[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/8123/?strana=61 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu] farnosti Staré Brno (kostel Nanebevzetí Panny Marie)</ref>) byl [[Češi|český]] spisovatel a dramatik.
 
== Život a tvorba ==
Narodil se 14. října 1861 v Jimramově na Českomoravské vrchovině v rodině obuvníka Aloise Mrštíka (1834 – 1918) a švadleny Františky, roz. Elisové. Byl nejstarší ze čtyř sourozenců: O dva roky mladší [[Vilém Mrštík|Vilém]] (1863 – 1912) se stal významným prozaikem, autorem impresionisticky laděných románů, cestopisných črt a realistických povídek, mladšími bratry byli František<ref name="matrikaN1">[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/10981/?strana=83 Matriční záznam o narození a křtu Františka Mrštíka] farnost Jimramov </ref> (1865 – 1909), magistr farmacie, a Norbert<ref name="matrikaN2">[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/10981/?strana=91 Matriční záznam o narození a křtu Norberta Mrštíka] farnost Jimramov </ref> (1867 – 1905), překladatel z ruštiny a polštiny a fejetonista. Roku 1869 přesídlili Mrštíkové do Ostrovačic u Brna a roku 1874 se znovu stěhovali – za studiem bratří do Brna. Alois tam dostudoval reálku a poté učitelský ústav. Po absolvování studia v roce 1881 dostal místo podučitele ve Starém Lískovci u Brna. Rok poté už působil jako řádný učitel postupně v Rakvicích, Hrušovanech u Brna a v Těšanech. Roku 1889 byl jmenován správcem školy v Divákách u Hustopeče, kde se natrvalo usadil. Alois Mrštík měl dva syny: nemanželského Františka (nar. 1882, matka Magdaléna Smržová ze Starého Lískovce) a se svou ženou Marií, roz. Bezděkovou z Kobylí (oženil se s ní r. 1901 v Divákách), syna Karla (nar. 1905). Vedle své sedmadvacetileté literární činnosti redigoval s bratrem Vilémem v letech 1907 až 1910 Moravsko-slezskou revui. Roku 1920 odešel Alois Mrštík na odpočinek. Ve své obci [[Diváky]] se stal vyhlášeným včelařem. Zemřel v únoru 1925 po tyfové nákaze v Zemské nemocnici v Brně.
 
Alois Mrštík vstoupil do literatury prózami uveřejňovanými ve Vesně a Národních novinách. Přispíval do Moravské orlice, Zlaté Prahy, Světozoru, Národních listů, Máje aj. Jeho literární prvotinou byla sbírka črt a povídek ''Dobré duše''. K jednomu z vrcholů jeho tvorby patří drama ''Maryša'', vzniklé ve spolupráci s bratrem [[Vilém Mrštík|Vilémem]]. Námět si Alois přivezl z Těšan a původně jej zamýšlel zpracovat jako román, ale Vilém ho přemluvil k dramatu. V bratrské spolupráci vznikla i kniha ''Bavlnkovy ženy a jiné povídky''. Z dlouhodobého pobytu v Divákách na pomezí [[Slovácko|Slovácka]] a [[Haná|Hané]] čerpá Alois ve svém největším, devítisvazkovém díle ''Rok na vsi'', kronika moravské dědiny. Desetiletá práce byla završena opět bratrskou spoluprací, když se na konečném znění Roku na vsi zčásti podílel i Vilém. Následujícími Aloisovými literárními díly byly ''Povídky a obrázky'', ''Hore Váhom'' (obrazy z Tater) a ''Nit stříbrná'' (sbírka povídek, vzpomínek, črt a obrázků z cest po jihu). Zásluhy Aloise Mrštíka o českou literaturu byly oceněny členstvím v [[Česká akademie věd a umění|České akademii věd a umění]], jejímž řádným členem byl zvolen [[17. červen|17. června]] [[1924]].<ref>Alena Šlechtová, Josef Levora. ''Členové České akademie věd a umění 1890–1952'', s. 206.</ref>