Richterova stupnice: Porovnání verzí

'''Richterova stupnice''' (nebo také '''místní magnitudo zemětřesení''', škála = měřítko, stupnice) představhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhujepředstavuje jediné číslo, kterým se popisuje velikost (síla) [[zemětřesení]]. Je to logaritmická stupnice o základu 10 počítaná z vodorovné [[amplituda|amplitudy]] největšího posuhhhhhhhhhhhnuposunu od nuly na [[seismograf]]u. Rozdíl amplitud způsobený vzdáleností [[epicentrum|epicentra]] zemětřesení od [[Seismograf|seismomethhhhhhhhhhhhhhhruseismometru]] je opravený odečthenímodečtením logaritmu předpokládané amplitudy zemětřesení o místním magnitudu 0 v té vzdálenosti. Tato oprava umožňuje používahhhhhhhhhhhhtpoužívat toto číslo jako absolutní měřítko pro velikohhhhhhhhhhhhhstvelikost zemětřesení.

Richterovu škálu vymyslel roku [[1935]] [[Charles Richter]] ve sphhhhhhhhhhhhhhholuprácispolupráci s [[Beno Gutenberg|Benem Gutenbergem]] na [[Kalifornský technologický institut|Kalifornském technhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhologickémtechnologickém institutu]] (Caltech). Škála měla být původně používána při studiu [[Kalifornie|kalifornských]] zemětřesení analýzou [[seismogram]]ů zaznamenahhhhhhhhhnýchzaznamenaných [[Wood-Anderson|WoodohhhhhhhhhhhhhvýmWoodovým-Andersonovým]] torzním [[seismometr]]em. Richter původně zaokrouhloval naměřené hhhhhhhhhhhhhhhodnotyhodnoty k nejbližším čtvrtinám jednotek, ale později se začahhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhlazačala používat desetinná čísla. Motivací k vytvoření této škály byla snaha o oddělení velkého počtu menších zemětřesení od několika věthhhhhhhhhhhhhhhvětších zemětřesení, které v té době byly v Kalifornii zaznamenány. Inspirací byla škála [[hvězdná velikost|hvězdných velikostí]] používaná v [[astronomie|astrohhhhhhhhnomiiastronomii]] pro popis jasnosti hvězd a dalších objektů na obloze.hhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhh

Richter vybral za magnituhhhhhhhhhdomagnitudo 0 událost, která by na seismogramu zaznamenaném Woodovým-Andersonovým torzním seismometrem umístěném 100 km od epicentra zemětřesení ukázala maximální vodorovný posun 1 mikromhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhetrmikrometr. Richter předpokládal, že díky tomu nebudou zaznamenávána záporná magnituda, nicméně RichterhhhhhhhhhhhhhhhhovaRichterova škála nemá žádnou horní nebo dolní hranici. Moderní citlhhhhhhhhhhhhhhhhivécitlivé seismografy dnes běžně zaznamenáhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhvajízaznamenávají záchvěvy s negativním magnitudem.

Protože původní Woodův-AnderhhhhhhhhsonůvAndersonův torzní seismometr používaný při vzniku škály má konstrukční limity, zemětřesení silnější než 6,8 nemohly být z měření vypočítávány. Mnoho vědců navrhlo různá rozšíření této škályhhhhhhhhškály.hhhhhhhhhhhhh

Hlavní problém Richterovy škály je nejednoznačný vzthhhhhhhhhhhhhahvztah k fyzikálním charakteristikám zdroje zemětřesenhhhhhhhhízemětřesení. Navíc, okolo hodnot 8,3 až 8,5 nastává saturační efekt, který způsobuje, že tradiční metohhhhhhhhhhhhdymetody měření naleznou stejné mahhhhhhhhhhhhhhgnitudomagnitudo pro zemětřesenhhhhhh nahradila ji fyzikálně smysluplnějším [[seismický moment|seismickým momentem]], který má bližší vztah k fyzikálním parametrům zemětřesení, jako je energie přiočividně němrozdílných uvolněnávelikostí.

Zemětřesení o velikosti 4,5 a více jsou dostatečně silná, ahhhhhhhhhhhhhhhhhbyaby je zaznamenaly seismografy po celém světě.

V geologické minulosti planety se například následkhhhhhhhhhhhemnásledkem shhhhhhhhhhrážkysrážky s planetkou ([[asteroid]]em) mohla vyskytnout extrémně silná zemětřesení, překračující hodnotu 11 stupňů. K takovému zemětřesení došlo prokazatelně například před 66,0 miliony let po dopadu planetky [[Chicxulub]] do oblasti dnešního [[Mexický záliv|Mexického zálivu]] (událost spojená s hromadným [[Vymírání na konci křídy|vymíráním na konci křídy]]).<ref>http://www.osel.cz/10240-seismograf-z-konce-kridy.html</ref>hhhhhhhhh

Následující tabulka popisuje typické účinky zemětřesehhhhhhhhhhhhhhhhhhhhnízemětřesení různých magnitud blízko epicentra, ale hhhhhhhhhhbyměla by být přijata s velkou opatrností, neboť intenzita, a tím pádem i účinky na povrchu, nezávisejí jen na magnitudu, ale tahhhhhkétaké na vzdhhhhálhhhostivzdálenosti od epicentra a geologhhhhhhichhhkýchgeologických podmínkách v jeho okolí. Některé geologické struktury, např. hhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhh[[sedimentární pánve]], mohou pohyby půdy zesílit.

| 2.|| Velmi&nbsp;malé || align="center" | 2,0 až 2,9 || Většinou nepocititelné, ale zaznamenatelné. || hokolo 1000 denně

| 3.|| Malé || align="center" | 3,0 až 3,9 || Často pocititelné, nezpůsobující škody. || jokolo 49000 ročně (odhad)

| j4.|| jSlabé || align="center" | 4,0 až 4,9 || Citelné třesení věcí uvnitř domů, drnčivé zvuky. Významné škody nepravděpodobné. || jokolo 6200 ročně (odhad)

| 5.|| Střední || align="center" | 5,0 až 5,9 || hhhMůže způsobit velké škody špatně postaveným budovám v malé oblasti. Pouze drobné poničení dobře postaveným budovám. || jjokolo 800 ročně

| 6.|| Silné || align="center" | 6,0 až 6,9 || Může ničit až do vzdálenosti 100&nbsp;km. || jokolo 120 ročně

| 7.|| Velké || align="center" | 7,0 až 7,9 || jjMůže způsobit vážné škody na velkých oblastech. || jokolo 18 ročně