Televizní společnost: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
m Šablona Upravit (chybějí zdroje ke tvrzením); místo tuč. písma italika, viz Wikipedie:Průvodce (formátování); šabl. Zdroj? (definice bez zdroje) |
||
Řádek 1:
{{Upravit|Uvést zdroje, odkud čerpána tvrzení}}
'''Televizní společnost''' je rozsáhlý personálně-technický systém, umožňující výrobu a následnou [[distribuce|distribuci]] [[Audiovizuální dílo|audiovizuálního]] [[signál]]u z místa pořízení k divákovi a jeho reprodukci v reálném čase na zobrazovacím zařízení, nejčastěji na [[televizor]]u. Na provozu [[televize]] se podílejí jak technici, tak i tvůrčí pracovníci, kteří vytvářejí [[Televizní program|programovou strukturu]], režírují jednotlivé pořady apod.{{Zdroj?}}
Televize je jako masmédium jedním z nejefektivnějších nástrojů šíření jak [[zpravodajství|zpravodajských]] tak i obecných informací sloužících k vytváření [[politika|politických]] názorů, rozvíjení znalostí či šíření [[kultura|kulturního]] povědomí.
Řádek 6 ⟶ 7:
== Právní okolnosti televizního vysílání ==
Televize může svůj program veřejně šířit pouze tehdy, pokud ji k tomu opravňuje tzv.
Vydání vysílací licence pro vzdušné pozemní (terestrické) šíření podléhá výběrovému řízení a je omezeno fyzikálním omezením počtu dostupných vysílacích [[Frekvence|kmitočtů]]. Z tohoto důvodu je počet vysílatelů konečný a počet celoplošných televizí (tedy televizí, jejichž vysílání je terestrickým šířením dostupné alespoň 70 procentům obyvatel ČR) je nyní z technologických důvodů stanoven v ČR na konečný počet 4 programů ([[ČT1]], [[ČT2]], [[TV Nova|Nova]], [[Prima (televizní stanice)|Prima]]). Výrazná změna nastane postupně v letech [[2008]] až [[2010]] se změnou technologie terestrického šíření vysílaného signálu (technologie [[DVB-T]]) a přinese výrazně vyšší počet celoplošně vysílaných programů.
Řádek 20 ⟶ 21:
=== Nejjednodušší řetězec ===
Série technických zařízení, která se v televizi podílí na pořízení, úpravě a distribuci audiovizuální informace (televizního signálu), se v odborné terminologii označuje termínem
=== Televizní řetězce v praxi ===
Řádek 28 ⟶ 29:
=== Řetězec pro živé televizní vysílání ===
Na začátku každého televizního řetězce pro
=== Přenosová technika ===
Specifickým řešením řetězce pro zajištění živého televizního vysílání je mobilní technika určená k pořízení a dopravě signálu z míst mimo studia televizní společnosti, např. z místa sportovního zápolení. Taková technika je souhrnně nazývána
Patří k ní v první řadě
Nezbytným doplňkem řetězce přenosové techniky je zařízení zajišťující dopravu vyrobeného signálu na odbavovací pracoviště televizní společnosti, odkud je po přidání vysílacího loga televize signál přímo vysílán k divákům. Technologicky nejstarším a dosud užívaným principem je
Mezi další doplňkové technologie přenosové techniky je možno zařadit například specializované pracoviště pro tvorbu grafiky – typicky pro okamžité generování výsledkových listin, informací o stavu utkání, času apod. Jiným případem specializované techniky může být další přenosový vůz zpracovávající signály z bezdrátových kamer (tzv. on-board kamery), umístěných například v závodních vozidlech, v konstrukci hokejové branky, v helikoptéře nad závodní dráhou atd.
Řádek 48 ⟶ 49:
=== Distribuční řetězec ===
=== Záznamy vysílání v odvysílané podobě ===
Řádek 58 ⟶ 59:
Obsah vysílání konkrétní televizní společnosti je dán jednak jejím zaměřením na cílovou skupinu diváků a současně také obecnou programovou specifikací vydanou státním regulačním úřadem – tzv. vysílací licencí (viz výše).
Podle obecného obsahu programu vysílání lze televize rozdělit na
== Vlastní tvorba ==
Pracovníci oddělení tvorby programu se snaží sestavit v rámci finančních možností televizní společnosti co nejatraktivnější programovou náplň, aby k obrazovkám přilákali co nejvíce diváků. Hotové filmy či pořady však může stejně tak zakoupit i konkurenční televize a proto se televizní společnosti snaží v rámci svých možností vytvářet vlastní pořady, typicky originální pořady televizní zábavy nebo seriály. Tato tzv.
Pro vlastní tvorbu je typický tzv.
== Financování provozu televize ==
Řádek 72 ⟶ 73:
Velké televizní společnosti musí do svých rozpočtů započítat i nemalé výdaje za někdy až miliónové pokuty za porušení některého ustanovení zákona regulujícího vysílání (typicky překročení limitů reklamního času, zveřejnění nevhodných záběrů či sdělení způsobem a v čase schopným negativně ovlivnit vývoj mládeže, nevyváženost informací ve zpravodajství či publicistice omezující podmínky pro svobodné utváření názorů apod.).
Primárním a nejčastějším ziskem je pro televizní společnost
Některé televizní společnosti jsou ale placeny zcela či částečně z příspěvků. Ty mohou poskytovat sami diváci (typicky u televizních programů s náboženskou tematikou), nebo přímo stát (zcela typicky u veřejnoprávních programů).
Řádek 80 ⟶ 81:
=== Sledovanost vysílání ===
Primárním zájmem zadavatelů reklamy je snaha znát co nejpřesněji počet diváků a jejich sociální a věkovou strukturu, kteří se v daný okamžik vysílání reklamy na televizní program dívali. Televizní společnosti deklarují tyto údaje jako údaje o tzv.
Peoplemetrové měření realizované v ČR spočívá ve vytipování skupiny více než 4 tisíc jednotlivců starších 4 let v 1850 domácnostech, které za odměnu provozují u svých TV přijímačů technické zařízení, pomocí kterého speciálním dálkovým ovládáním přepínají sledované pořady (podobně jako běžným dálkovým ovládáním přímo na TV přijímači). Při přepínání se však musí jednoduše identifikovat, o jakého člena domácnosti jde, resp. který člen domácnosti je v danou chvíli u televizoru – pokud program sleduje více osob, musí se každý „přihlásit“. Vytipování osob slouží k tomu, aby bylo dosaženo optimálního rozvrstvení zkoumaných osob napříč především věkovými a sociálními vrstvami obyvatelstva, souměrného geografického rozmístění včetně rozdělení pohlaví. Zařízení pak s přesností na jednotky sekund zaznamenává, který program je aktuálně přepnut. Sebraná data průběžně odesílá pomocí technologie GSM k centrálnímu vyhodnocení. Uživatelé peoplemetrů musí zůstat v anonymitě, aby nemohlo dojít k jejich ovlivňování.
Získané sekundové údaje slouží k vypočtení minutové sledovanosti. Z ní se odvozuje průměrná sledovanost delších časových úseků, konkrétně celých pořadů. Základními vypočtenými daty jsou pak procentuálně vyjádřené údaje
Analytická oddělení jednotlivých televizí pak ze získaných dat mohou s absolutní přesností zjistit, jaká skupina obyvatel v daný okamžik sledování programu opustila (např. nudná zpravodajská reportáž, nebo atraktivnější program na jiném programu). Komerční oddělení televizí s maximální přesností zjistí, kolik diváků bylo během reklamního bloku u televizoru a podle toho vypočítává (v podstatě zpětně)
Předchůdcem peoplemetrových měření byla tzv.
Z důvodu věrohodnosti realizují zjišťování sledovanosti nezávislé firmy. Například peoplemetrová měření zajišťuje v ČR společnost Mediaresearch.
|