Cape Canaveral Space Force Station: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Historie: Oprava, překlep značka: editace z Vizuálního editoru |
oprava po přesunu |
||
Řádek 24:
V roce [[1951]] na nedaleké základně [[Banana River Naval Air Station]] [[Letectvo Spojených států amerických|U.S. Air Force]] založili [[Air Force Missile Test Center]]. Na Cape Canaveral AFS probíhaly testy pro balistické rakety [[Redstone (raketa)|Redstone]], [[PGM-19 Jupiter|Jupiter]], [[Pershing (raketa)|Pershing]], [[Polaris (balistická raketa)|Polaris]], [[Thor (raketa)|Thor]], [[SM-65 Atlas|Atlas]], [[Rakety Titan|Titan]] a [[Minuteman (raketa)|Minuteman]]. Skupina startovacích ramp pro rakety Titan (LC-15, 16, 19, 20) a rakety Atlas (LC-11, 12, 13, 14) vybudovaných na pobřeží Atlantického oceánu vytvořila v 60. letech 20. století tzv. ''Missile Row''.
První americký suborbitální let se uskutečnil [[1. květen|1. května]] [[1957]] právě z Cape Canaveral AFS. Pokus následovat sovětský [[Sputnik 1]] a vynést první americkou družici do vesmíru však [[6. prosinec|6. prosince]] téhož roku selhal. Po založení [[NASA]] v roce [[1958]] posádka základny vypouštěla rakety i pro tuto organizaci. Raketa Delta postavená na základě rakety Thor [[10. červenec|10. července]] [[1962]] vynesla první soukromou telekomunikační družici [[Telstar 1]]. První lety s lidskou posádkou pro NASA programy [[Program Mercury|Mercury]] a [[Program Gemini|Gemini]] startovaly ze startovacích ramp LC-5, LC-14 a LC-19.
Jižně od Kennedyho vesmírného střediska byly vybudovány startovací rampy 40 a 41 pro těžké nosiče Titan III a Titan IV. Raketa Titan III měla přibližně stejnou nosnost jako [[Saturn IB]], ale výrazně nižší cenu. Tyto rampy se používaly na vynášení špionážních, komunikačních a meteorologických družic a pro meziplanetární mise NASA. [[Letectvo Spojených států amerických|US Air Force]] též plánovaly dva nezávislé lety s lidskou posádkou, které by také startovaly z těchto ramp. Bylo to orbitální raketové letadlo [[Boeing X-20 Dyna-Soar]] (zrušené v roce 1963) a [[Manned Orbiting Laboratory]], kosmická špionážní stanice s lidskou posádkou (zrušená v roce 1969). V letech 1974 až 1977 vypustila NASA pomocí výkonného nosiče Titan-Centaur ze startovací rampy 41 sondy Viking a Voyager. Tato rampa se stala hlavní pro nepilotovanou nosnou raketu Titan IV.
| |||