Informální učení: Porovnání verzí

'''Informální účeníučení''' je získávání dovedností a schopností z každodenních aktivit běžného života, činností v práci, ve volném čase atd. Jde o sebevzdělávání. Jde o neorganizované, nesystematické a institucionálně nekoordinované vzdělávání.<ref>Strategie celoživotního učení ČR (2007). Praha: MŠMT ČR. dostupné online http://www.msmt.cz</ref> Občas se mluví o tom, že informální vzdělávání je nezáměrné a bezděčné. Jde tedy o neplánované a spontánní učení při každodenní rutině.<br />

Existují tři typy učení, které se navzájem liší. Hlavní odlišnost informálního učení od ostatních typů spočívá v tom, že informální vzdělávání není nezbytné záměrné. Je to takové učení, které nemusí být jednoduše rozpoznatelné dokonce samotnými účastníky. Může být cílené. Důležitým rozdílem mezi neformálním a informálním vzděláváním je to, je informální se nemusí uskutečňovat z rozhodnutí člověka, když neformální je učení je záměrná dobrovolná aktivita.

V mezinárodních diskuzích s konceptem informálního učení jsou spojené jména Jihna Deweyho a později Malcolma Knowlesa hlavně v kontextu vývojové politiky. Ze začátku informální vzdělání bylo cokoliv, co nepatřilo kke škole a neformálním vzdělávacím kurzům. Následně se význam slova rozšířil, ale stejně začal z toho, že forma výuky byla organizována, jen ale nebyla financována.<ref>{{Citace monografie