Jaroměř: Porovnání verzí

* [[Gotika|gotickýGotický]] chrám [[Kostel svatého Mikuláše (Jaroměř)|sv. Mikuláše]]; poprvé písemně zmíněn roku [[1325]], současná stavba zahájena roku [[1404]] a pokračovala po [[Husitství|husitských válkách]], kostel zaklenut v 16. století; roku [[1590]] před západní průčelí přistavěna renesanční předsíň, [[1707]] dokončena [[Zvonice]]; roku [[1753]] se zřítila severní věž. Kostel byl roku [[1904]] a v letech [[1906]]–[[1909]] restaurován. Jde o orientované síňové trojlodí s křížovými klenbami, šestibokým závěrem a [[Krypta|kryptou]]. Průčelí je jednověžové s předsíní. K ní je připojena hranolová zvonice se sochou [[svatý Václav|sv.&nbsp;Václava]]. Hlavní portál je gotický z roku [[1410]]. Vybavení: rokokový hlavní oltář z let [[1770]]–[[1772]] se sochami od [[Martin Krupka|Martina Krupky]]. [[Kazatelna]] se sochařskou výzdobou a pontifikální křeslo od téhož autora; čtyři boční oltáře z&nbsp;2.&nbsp;poloviny 17.&nbsp;století, cínová gotická křtitelnice z roku 1518 s pozdějším víkem<ref name="poche">{{Citace monografie | příjmení = Poche | jméno = Emanuel | titul = Umělecké památky Čech. Díl 1, A-J | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1977 | počet stran = 643}}</ref>; náhrobek litevského knížete [[Dimitrij Luhartovič Sanguško|Dimitrije Sanguška]] z roku [[1554]].<ref>Řezník, Miloš: Dimitr Sanguško a jeho cesta do Čech r. 1554 /Dimitras Sanguška ir jo kelione i Čekija 1554 m. In: ''Česko-litevské vztahy v průběhu staletí.'' Příspěvky z interdisciplinárního vědeckého kolokvia, Vilnius 25.-26. října 1995. Univerzita Karlova Praha, Euroslavica, 1998 s. 43-51.</ref>

* [[Mariánský sloup (Jaroměř)|mariánský sloup]] z let [[1722]]–[[1727]], na hlavním náměstí, trojboká odstupněná statue se šesti sochami světců završená sochou Panny Marie Immaculaty od sochaře [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Bernarda Brauna]], provedena za účasti [[Řehoř Thény|Řehoře Thényho]] a dalších. Ve spodní části podstavcena slouputrojboké balustrádě sochy sv. Floriána, sv. Ignáce a Jana nepomuckého, mezi nimi tři reliéfy (rakouský orel, darovací nápis, Svatá rodina), nad nimi na římsách sochy svatých Jana křtitele, Štěpána a Jakuba Většího, a alegorie Víry, výše další reliéfy Navštívení P. SloupMarie, obklopujeObětování balustrádaKrista zábradlív sechrámě sochamia svatých.Nanebevzetí Panny Marie<ref>Poche name="poche"Emanuel: ''Soupis památek historických a uměleckých v Republice československé, díl XXXVIII., politický okres Dvůr Králové, Praha 1937, s. 190-195</ref>.