Heinz Guderian: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m detail
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
'''Heinz Wilhelm Guderian''' ([[17. červen|17. června]] [[1888]] – [[14. květen|14. května]] [[1954]]), pro svůj agresívní a vysoce efektivní styl vedení jednotek známý jako „Schneller Heinz“ – ''„Rychlý Heinz“'', byl [[Nacistické Německo|německý]] [[vojenský teoretik]] a [[generál]] [[Tanková vojskaTank|tankových vojsk]].
 
Jednalo se o hlavního tvůrce [[Tanková doktrína|tankové doktríny]] [[wehrmacht|německé armády]] i teorie [[blitzkrieg]]u. Jeho kniha ''[[Achtung! Panzer!]]'' z roku [[1937]] je dosud považována ze jednu ze základních učebnic taktických a strategických zásad úlohy tankových jednotek v koordinaci s mobilním dělostřelectvem a motorizovanou pěchotou podpořenou letectvem. Tato seskupení rychle útočících formací, se staly jádrem wehrmachtu v moderní válce, které dokázaly provést hluboké průlomy a obklíčení velkých území nepřátelských vojsk. Guderian byl zpočátku velitelem [[Tankový sbor|tankového sboru]] ([[Invaze do Polska (1939)|Invaze do Polska]], [[bitva o Francii|Invaze do Francie]]), posléze [[Tanková armáda|tankové armády]] ([[Operace Barbarossa]]). Během úspěšného tažení a pronásledování britských expedičních vojsk u [[Dunkerque]] mu samotný Hitler nedovolil zničit beznadějně ustupujícího nepřítele k pobřeží Atlantiku[[Atlantik]]u. Jeho taktika Blitzkriegu se však nejvíce osvědčila při napadení Sovětského svazu a způsobila Rudé armádě obrovské materiální a lidské ztráty.
[[File:091220 guderian.jpg|thumb|left|Guderian při cestě na východní frontu, 1943]]
Během tohoto ruského tažení se však naplno projevily jeho typické spory s nadřízenými. Guderian byl mimo jiné jedinečný tím, s jakou vynalézavostí dokázal mistrně obcházet či přímo ignorovat rozkazy vrchního velení. Po neúspěchu wehrmachtu [[Bitva o Moskvu|dobýt hlavní ruskou metropoli Moskvu]], se Guderian dostal do vůdcovy nevole. Dne [[25. prosinec|25. prosince]] [[1941]] byl odvolán společně s vrchním velitelem pozemního vojska [[Walter von Brauchitsch|Waltherem von Brauchitschem]]. [[Adolf Hitler]] se stal od této doby vrchním velitelem všech vojenských sil Německa a Heinz Guderian byl přemístěn do rezervy [[OKH]] pro ignorování [[Adolf Hitler|Hitlerových]] rozkazů zakazujících ústup. Byl přesvědčen, že viníkem jeho odvolání byla pomluva polního maršála [[Günther von Kluge|Günthera von Klugeho]], který tak chtěl zamaskovat své některé velitelské chyby. Guderian dokonce vyzval Klugeho na osobní souboj, který však Adolf Hitler zakázal.
 
[[1. březen|1. března]] [[1943]] byl znovu povolán do služby jako generální inspektor tankových vojsk a měl na starost dohled nad vývojem, výrobou a výcvikem obrněných jednotek. Na rozdíl od Hitlera, který preferoval technické novinky,{{zdroj?}} Guderian dával přednost jednodušším, lehčím a pohyblivým panzerům s dostatečným dojezdem. Od [[21. červenec|21. července]] [[1944]] do [[28. březen|28. března]] [[1945]] byl náčelníkem generálního štábu pozemních vojsk ([[OKH]].). Po ostrých sporech s Hitlerem, které neustávaly a byly čím dál víc vyhrocenější, obdržel od vůdce rozkaz, aby rezignoval "ze zdravotních důvodů" .
Během tohoto ruského tažení se však naplno projevily jeho typické spory s nadřízenými. Guderian byl mimo jiné jedinečný tím, s jakou vynalézavostí dokázal mistrně obcházet či přímo ignorovat rozkazy vrchního velení. Po neúspěchu wehrmachtu dobýt hlavní ruskou metropoli Moskvu, se Guderian dostal do vůdcovy nevole. Dne [[25. prosinec|25. prosince]] [[1941]] byl odvolán společně s vrchním velitelem pozemního vojska Waltherem von Brauchitschem. Adolf Hitler se stal od této doby vrchním velitelem všech vojenských sil Německa a Heinz Guderian byl přemístěn do rezervy [[OKH]] pro ignorování [[Adolf Hitler|Hitlerových]] rozkazů zakazujících ústup. Byl přesvědčen, že viníkem jeho odvolání byla pomluva polního maršála Günthera von Klugeho, který tak chtěl zamaskovat své některé velitelské chyby. Guderian dokonce vyzval Klugeho na osobní souboj, který však Adolf Hitler zakázal.
 
[[1. březen|1. března]] [[1943]] byl znovu povolán do služby jako generální inspektor tankových vojsk a měl na starost dohled nad vývojem, výrobou a výcvikem obrněných jednotek. Na rozdíl od Hitlera,který preferoval technické novinky, Guderian dával přednost jednodušším, lehčím a pohyblivým panzerům s dostatečným dojezdem. Od [[21. červenec|21. července]] [[1944]] do [[28. březen|28. března]] [[1945]] byl náčelníkem generálního štábu pozemních vojsk ([[OKH]].) Po ostrých sporech s Hitlerem, které neustávaly a byly čím dál víc vyhrocenější, obdržel od vůdce rozkaz, aby rezignoval "ze zdravotních důvodů" .
 
Po válce žil tři roky v americkém zajetí v Rakousku, nebyl však obžalován z válečných zločinů a nebyl přivolán k Norimberskému procesu, přestože v této věci intervenovali zejména Poláci a Sověti. Byl to mimořádně schopný generál, patrně jeden z nejlepších německých vojevůdců celého období války, ale neobdržel nikdy hodnost polního maršála. Na sklonku života vydal knihu ''Erinnerungen eines Soldaten'' (v České republice vyšlo jako ''Vzpomínky generála''), kde popisuje své zkušenosti s činností ve wehrmachtu. Zemřel v bavorském Schwangau roku [[1954]].