Univerzita Karlova: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Lllllllllllllllllllllllllllllllllll David je l
značky: vložen emotikon editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
m Editace uživatele 46.135.76.114 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Khamul1
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 63:
| web = http://www.cuni.cz
}}
[[Soubor:Pečeť Univerzity Karlovy v Praze.jpg|náhled|[[Pečeť]] Univerzity Karlovy (kolem 1360)|243x243px]]
[[Soubor:Praha Karolinum výklenek 1.jpg|alt=|náhled|☃☃.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal}[http://www.ukacko.cz/ y Karlovy][http://www.udauk.cuni.cz Ústav dějin UK a archiv UK]☃☃☃☃☃☃☃☃.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal}arkýřem Velké auly'''Unrzita Karlova''' (zkratka '''UK''', latinský název ''Universitas Carolina'') se sídlem v [[Praha|Praze]] je nejvýznamnější česká [[vysoká škola]], jedna z [[Seznam nejstarších univerzit|nejstarších]] evropských [[univerzita|univerzit]], nejstarší severně od Itálie a východně od Paříže. V roce 2010 zde téměř 50 tisíc [[student]]ů, tj. zhruba šestina všech vysokoškoláků v [[Česko|Česku]].☃☃ Roku [[2012]] tuto školu vyhodnotila organizace [[Šanghajský žebříček|Academic Ranking of World Universities]]<nowiki/>o.☃☃Založení a dějinyStředověká, stavovská a jezuitská univerzita☃☃Pražská univerzita byla založena nejméně třemi akty, totiž zakládající listinou papeže (bulou) [[Klement VI.|Klementa VI.]], potvrzenou v [[Avignon]]u [[26. leden|26. ledna]] [[1347]], nadační listinou Karla IV. ze dne [[7. duben|7.☃☃dubna]] [[1348]] a konečně tzv. Eisenašským diplomem ze [[14. leden|14. ledna]] [[1349]].☃☃ Nejpozději od poloviny 19. století se jako den jejího založení slaví 7. duben 1348. Vzorem pro její uspořádání byly univerzity v [[Paříž]]i, [[Bologna|Bologni]] a [[Neapol]]i, studium začínalo na [[artistická fakulta|fakultě svobodných umění]] („artistické“) a mohlo pokračovat na fakultě [[teologická fakulta|teologické]], [[právnická fakulta|právnické]] nebo [[lékařská fakulta|lékařské]]. Pro rozhodování o celouniverzitních záležitostech byli studenti i učitelé rozděleni do 4 „národů“: českého, bavorského, polského a saského. Český národ zahrnoval obyvatele Čech i Moravy, jak česky, tak německy mluvící, dále Jihoslovany a obyvatele [[Uhersko|Uher]]. Bavorský zahrnoval Rakušany, [[Švábsko|Šváby]], obyvatele [[Franky|Frank]] i [[Porýní]], polský [[Slezsko|Slezany]], Poláky a Rusy, saský obyvatele [[Míšeňsko|Míšeňska]], [[Durynsko|Durynska]], Horního/Dolního Saska, Dánska a Švédska. Studenti české národnosti tvořili 16–20 % z celkového počtu studentů.☃☃Vstupní dvůr Karolina podle návrhu [[Jaroslav Fragner|arch. Fragnera]]Studium sice začalo už v roce 1347, rozbíhalo se však pomalu a podstatným krokem bylo založení Karlovy koleje roku 1366 a velkorysá stavba [[Karolinum|Karolina]] roku 1383. V roce 1409 upravil král [[Václav IV.]] [[Dekret kutnohorský|Kutnohorským dekretem]] rozhodovací pravomoci ve prospěch českých reformistů, což vedlo k odchodu většiny profesorů a studentů, z nichž část se rozhodla založit [[Lipská univerzita|univerzitu v Lipsku]]. Tímto odchodem došlo ke snížení významu pražské univerzity a ta stala pouhou regionální, postupně upadající univerzitou, od husitských bouří univerzitou podobojí (utrakvistickou), což ji mezinárodně izolovalo.Od poloviny 15. století měla pouze fakultu artistickou a i když zde působilo několik významných vědců, pečovala hlavně o výchovu učitelů. V polovině 16. století, když v Praze vznikla jezuitská kolej, povýšená císařem [[Matyáš Habsburský|Matyášem]] roku 1611 na univerzitu, musela stará univerzita čelit silné mezinárodní konkurenci, a po porážce stavovského povstání roku 1620 byla roku 1622 nejprve odevzdána jezuitům. Roku 1654 se jako Univerzita Karlo-Ferdinandova obnovily i fakulty právnická a lékařská.Osvícenský absolutismus☃☃Ve sporech mezi arcibiskupem a císařem byla nakonec univerzita podřízena státu a od poloviny 18. století přetvořena na učiliště pro výchovu učitelů, kněží, lékařů a úředníků absolutistického státu. Jezuité byli z univerzity vykázáni a vyučovacím jazykem se stala místo latiny němčina. Roku 1848 se univerzitní studenti významně podíleli na povstání a roku 1849 změnil ministr hrabě Thun novým zákonem všechny rakouské univerzity podle německého [[Wilhelm von Humboldt|von Humboldtova]] vzoru na svobodná učiliště věd s jistou autonomií. Ve druhé polovině [[19. století]] ovšem rostlo napětí mezi Čechy a Němci, až roku [[1882]] byla univerzita rozdělena na českou a německou.☃☃ Počty studentů pak rychle rostly a čeští studenti měli brzy početní převahu; obě univerzity získaly řadu nových budov. Na německé univerzitě působili například vědci [[Ernst Mach]], [[Christian Doppler]] a [[Albert Einstein]], nebo pozdější [[Rakousko|rakouský]] politik [[Anton Rintelen]], na české také pozdější prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk]].Československá republika☃☃Po pádu [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] a založení [[Československo|Československa]] rozhodl Československý parlament zákonem z roku 1920 (tzv. ''[[Zákon o poměru pražských univerzit|lex Mareš]]''), že nositelem tradice pražské univerzity je nadále česká Univerzita Karlova. V následujících letech vznikla řada nových budov, a to i pro univerzitu německou, rozšířilo se studium žen a vznikly i nové fakulty přírodovědecké. Národnostní napětí však pokračovalo a po nástupu nacismu v Německu se k němu [[Německá univerzita v Praze|pražská německá univerzita]] do značné míry přiklonila. Po obsazení Československa a studentských manifestacích roku [[1939]] byly české vysoké školy „dočasně“ uzavřeny a majetek UK převzala univerzita německá.Po roce 1945☃☃V roce 1945 byla německá univerzita zrušena a její majetek převzala UK,☃☃ řada historických dokumentů (včetně zakládací listiny) se však při té příležitosti ztratila. V poválečných letech rychle rostl počet studentů, po komunistickém převzetí moci v únoru [[1948]] však byla téměř čtvrtina vyloučena a mnoho učitelů propuštěno. Radikální reformy ministra [[Zdeněk Nejedlý|Zdeňka Nejedlého]] roku 1950 se řídily podle sovětských vzorů, zavedly povinné studijní programy, množství zkoušek a univerzitu zcela podřídily státu. Po jistém pokusu o liberalizaci v šedesátých letech postihla i UK tzv. „normalizace“, tj. rozsáhlé čistky mezi studenty i učiteli. Podporu měly hlavně přírodovědecké obory, vznikla Matematicko-fyzikální fakulta (1952), Fakulta tělesné výchovy a sportu (1953) a Fakulta technické a jaderné fyziky (1955).Po tzv. „[[sametová revoluce|sametové revoluci]]“, o niž se rozhodující mírou přičinili pražští studenti, byla obnovena akademická svoboda, senáty a volby funkcionářů a roku 1998 byly státní vysoké školy přetvořeny na školy veřejné s vlastním majetkem a rozhodováním. Prudkému růstu počtu studentů však neodpovídal nárůst financí a zejména investic, takže řada fakult se potýká s prostorovými problémy. Postupně se dařilo navazovat přerušené mezinárodní styky včetně studentských výměn a stále větší důraz se klade na vědeckou činnost univerzit. V roce 2009 vyprodukovala UK podle vládní metodiky téměř třetinu celého základního výzkumu v ČR (více než třetina připadla na Akademii věd ČR, zbytek na všechny ostatní vysoké školy v ČR).Podle přílohy zákona č. 172/1990 Sb. se univerzita od roku [[1990]] nazývala „Univerzita Karlova v Praze“, příloha zákona č. 111/1998 Sb. toto jméno potvrdila. V roce 2009 se ale objevily snahy o návrat k názvu bez dodatku označujícího její sídelní město,☃☃ jak bylo určeno už [[zákon o poměru pražských univerzit|zákonem o poměru pražských univerzit]] z roku 1920. Ovšem až v roce 2016 byl zákon o vysokých školách novelizován tak, že název školy se skutečně od září téhož roku změnil pouze na „Univerzita Karlova“ bez dodatku označujícího její sídlo.☃☃Současná situace17 fakult UK připravuje odborníky pro širokou oblast:humanitních a společenských věd včetně [[Pedagogika|učitelství]], [[Právo|práva]], [[filologie]] a [[Překlad|překladatelství]], [[žurnalistika]] a [[knihovnictví]], [[teologie]] a [[Kunsthistorie|věd o umění]],přírodních věd, včetně matematiky a informatiky,lékařských věd, včetně zdravotnictví a farmacie,sportu.V řadě oborů je Univerzita Karlova jedinou vysokou školou v ČR, která dané vzdělání nabízí.K 31. prosinci 2009 studovalo na UK 52☃☃842 [[student]]ů v 625 studijních oborech, z toho 7972 doktorských studentů a přes 7 tisíc cizinců. V tomtéž roce 2009 dostala UK 61☃☃621 přihlášek ke studiu a přijala 18☃☃020 nových studentů. Nezaměstnanost jejích absolventů byla 1,6 %, což je (spolu s VŠE Praha) nejnižší hodnota v ČR. V rámci programu Erasmus vycestovalo na semestr 1858 a přicestovalo 1759 studentů. V placených kurzech celoživotního vzdělávání studovalo 16☃☃555, na Univerzitě třetího věku 4574 zájemců.☃☃ Z celkem 12☃☃474 zaměstnanců je asi 640 profesorů, přes 1000 docentů, 1500 vědeckých pracovníků a přes 4600 asistentů a lektorů.☃☃Také v oblasti vědy a výzkumu zaujímá UK významné místo nejen v rámci České republiky. Na produkci mezinárodně hodnocených – hlavně přírodovědeckých a medicínských – publikací (WoS) se UK podílí 30 % z celé produkce ČR, mezinárodní bibliometrický index H vzrostl na 42 a je nejvyšší v ČR.☃☃ V mezinárodních žebříčcích (''Shanghai University'', ''Times HE Supplement''), které ovšem silně preferují přírodní a lékařské vědy a anglicky mluvící země, se umisťuje jako jediná v ČR a jedna ze tří ve východní Evropě mezi prvními 500, a to někde kolem 250. místa.Identifikační číslo univerzity ([[Identifikační číslo osoby|IČO]]) je 00216208. [[Rozpočet]] univerzity činil v roce 2009 přes 8 mld. Kč, z toho téměř 2,5 mld. jsou vlastní příjmy (mimo státní rozpočet).☃☃ Univerzita své akademické obci rovněž poskytuje řadu podpůrných služeb, mezi které patří ubytování, stravování ([[Koleje a menzy]], KaM),☃☃ vydavatelská činnost ([[nakladatelství Karolinum]]) a knihovny. Celkový knihovní fond činí 4,66 mil. svazků, z toho 721 tisíc ve volném výběru.☃☃Kultura, sport, spolkyNa univerzitě působí desítky [[Studentská organizace|studentských organizací]]. Při univerzitě působí tři hudební sbory: ''[[Sbor Univerzity Karlovy]]'', ''[[Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy]]'' a ''[[Smíšený pěvecký sbor Univerzity Karlovy]]'' a jeden orchestr ([[Orchestr Univerzity Karlovy]]).☃☃MédiaUK má vlastní časopis Forum a internetový magazín ''[[iForum]]''. Studenti spojení v občanském sdružení [[UK media]] provozují celouniverzitní zpravodajský portál [[UKáčko.cz]] a vydávají tištěné časopisy ''[[Sociál]]'' na Fakultě sociálních věd a ''[[FFakt]]'' na Filozofické fakultě. Kromě toho vychází na Fakultě humanitních studií časopis ''Humr'' a na Právnické fakultě ''Primalex''.Medaile a ceny[[Medaile Emanuela Bořického]][[Bolzanova cena]]ŽebříčkyPražská Univerzita Karlova patří mezi 1,5 % nejlepších světových univerzit.☃☃ Je hodnocena jako nejlepší univerzita České republiky a jedna z nejlepších univerzit ve [[Střední a východní Evropa|Střední a Východní Evropě]], soutěžící o☃☃jedno z☃☃předních míst s☃☃nejlepší [[rusko]]u univerzitou, [[Lomonosovova univerzita|Lomonosovovou univerzitou]] v☃☃[[Moskva|Moskvě]].☃☃☃☃ Karlova univerzita se umístila na 31.☃☃místě mezi univerzitami států [[BRICS]] a jiných států mimo tzv. západní svět podle hodnocení [[londýn]]ského deníku [[The Times]], přičemž [[Varšavská univerzita]] byla ohodnocena jako 23.☃☃V celosvětovém měřítku se Karlova univerzita umístila v roce 2013 jako 201.-300. mezi 500 univerzitami celého světa hodnocenými dle ''[[Šanghajský žebříček|Academic Ranking of World Universities]]'' (tzv. [[Šanghajský žebříček]]), jako 233. z☃☃500 univerzit v☃☃''QS World University Rankings'', jako 401.-500. z☃☃800☃☃univerzit hodnocených v ''Times Higher Education World University Rankings'' (výsledek z☃☃roku 2015)☃☃ a jako 485. dle ''CWTS Leiden Ranking'', zohledňujícím 500 univerzit. Dřívější výsledky viz tabulky níže:☃☃Rok[[Šanghajský žebříček]] (změna)QS Ranking (změna)Times Ranking (změna)Leiden Ranking (změna)2003301-350 (☃☃)–––2004302-403 (☃☃)–––2005203-300 (☃☃)–––2006201-300 (☃☃)–––2007203-304 (☃☃)–––2008201-302 (☃☃)–––2009201-302 (☃☃)–––2010201-300 (☃☃)267––2011201-300 (☃☃)276 (☃☃ 9)301-350–2012201-300 (☃☃)286 (☃☃ 10)301-350 (☃☃)4762013201-300 (☃☃)233 (☃☃ 53)351-400 (☃☃)485 (☃☃ 9)2014201-300 (☃☃)244 (☃☃ 11)301-350 (☃☃)693 (☃☃ 208)2015201-300 (☃☃)279 (☃☃ 35)401-500 (☃☃)654 (☃☃ 39)2016201-300 (☃☃)302 (☃☃ 23)401-500 (☃☃)167 (☃☃ 487)2017201-300 (☃☃)314 (☃☃ 12)401-500 (☃☃)164 (☃☃ 3)2018––401-500 (☃☃)–V QS žebříčku dle předmětů patří Karlova univerzita mezi 51-100 nejlepších univerzit na světe v [[Geografie|geografii]] a [[Lingvistika|lingvistice]]☃☃.QS Subject201120132018Natural Sciences174208 (☃☃)197 (☃☃)Engineering & Technology325398 (☃☃)401-450 (☃☃)Arts & Humanities184137 (☃☃)193(☃☃)Social Sciences & Management229252 (☃☃)302 (☃☃)Life Sciences & Medicine250246 (☃☃)219 (☃☃)Shanghai Subject Fields☃☃20122013Mathematics151-200151-200(☃☃)Physics151-200101-150(☃☃)Známí absolventiBudova [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofické fakulty UK]] z let 1924-1930 podle návrhu architekta [[Josef Sakař (architekt)|Josefa Sakaře]].Budovy fyzikálních ústavů MFF v [[Libeň|Libni]] (1978)Budova společenskovědních fakult UK v Jinonicích (1998)[[Leopold Hasner von Artha]] (1818–1891), politik[[Edvard Beneš]] (1884–1948), sociolog a 2. prezident Československa[[Václav Bělohradský]] (* 1944), filozof a sociolog[[Bernard Bolzano]] (1781–1848), matematik a filozof[[Max Brod]] (1884–1968), německy píšící pražský spisovatel[[Carl Ferdinand Cori]] (1896–1984), biochemik, nositel Nobelovy ceny[[Gerty Coriová]] (1896–1957), biochemička, nositelka Nobelovy ceny[[Karel Čapek]] (1890–1938), spisovatel[[Eduard Čech]] (1893–1960), matematik[[Václav Černý]] (1905–1987), literární vědec[[Josef Dobrovský]] (1753–1829), filolog a historik[[Prokop Drtina]] (1900–1980), právník a politik[[Max Dvořák]] (1874–1921), historik umění[[Karel Engliš]] (1880–1961), ekonom[[Karel Farský]] (1880-1927), teologDvorana Právnické fakulty podle návrhu Jana Kotěry[[Jan Gebauer]], (1838–1907), lingvista[[Ernest Gellner]] (1925–1995), sociolog[[Jiří Grygar]] (* 1936), český astronom, astrofyzik a popularizátor vědy[[Jaroslav Heyrovský]] (1890–1967), chemik, nositel Nobelovy ceny[[Václav Hlavatý]] (1894–1969), matematik[[Antonín Holý]] (1936-2012), chemik[[Milada Horáková]] (1901–1950), právnička a politička[[Ivan Horbaczewski]] (1854–1942), chemik a politik[[Bohumil Hrabal]] (1914–1997), spisovatel[[Miroslav Hroch]] (* 1932), historik[[Jan Hus]] (asi 1371–1415), náboženský myslitel a reformátor[[Jakoubek ze Stříbra]] (1375–1429), teolog[[Jan Janský]] (1873–1921), objevitel krevních typů[[Alois Jirásek]] (1851–1930), spisovatel[[Josef Jireček]] (1825–1888), slavista a historik[[Josef Jungmann]] (1773–1847), bohemista[[Franz Kafka]] (1883–1924), spisovatel[[Karel I.]] (1887–1922), poslední rakouský císař a poslední [[český král]][[Miroslav Katětov]] (1918–1995), matematik[[Egon Erwin Kisch]] (1885–1948), německy píšící pražský spisovatel a novinářMistr [[Klaret]] (1320–1370), teolog a lexikograf[[Václav Kliment Klicpera]] (1792–1859), spisovatel[[Luboš Kohoutek]] (* 1935), astronom[[Jan Stanislav Kolár]] (1896–1973), herec, režisér[[Jaromír Korčák]] (1895–1989), geograf, demograf a statistik[[Viktorin Kornel ze Všehrd]] (1460–1520), právník[[František Kovář]] (1888-1969), teolog[[Karel Kramář]] (1860–1937), právník a politik[[Jiří Krupička]] (1913–2014), geolog a spisovatel[[Křišťan z Prachatic]] (1370–1439), astronom a lékař[[Milan Kundera]] (* 1929), spisovatel[[František Lexa]] (1876–1960), egyptolog[[Johann Josef Loschmidt]] (1821–1895), chemik[[Lukáš Pražský]] (1460–1528), teolog[[Karel Hynek Mácha]] (1810–1836), básník[[Jan Marcus Marci]] (1595–1667), lékař[[Vilém Mathesius]] (1882–1945), lingvista[[Jan Mukařovský]] (1891–1975), literární vědec[[Jan Patočka]] (1907–1977), filosof[[František Martin Pelcl]] (1734–1801), bohemista[[Georg Placzek]] (1905–1955), fyzik[[Karel Poláček]] (1892–1945), český spisovatel, novinář a filmový scenárista[[Leopold Pospíšil]] (*1923), česko-americký právník a antropolog[[Jan Evangelista Purkyně]] (1787–1869), fyziolog[[Emanuel Rádl]] (1873–1942), biolog a filosof[[Alois Rašín]] (1867–1923), ekonom a politik[[Ladislav Smoljak]] (1931–2010), učitel, redaktor, scenárista, herec a režisér[[Milada Součková]] (1898–1983), spisovatelka[[Antonín Stecker]] (1855–1888), cestovatel[[Ferdinand Stolička]] (1838–1874), paleontolog[[Pavel Stránský ze Záp|Pavel Stránský]] (1583–1657), spisovatel a politik[[František Xaver Šalda]] (1867–1937), spisovatel a kritik[[Ota Šik]] (1919–2004), ekonom[[František Šmahel]] (*1934), historik[[Alois Vojtěch Šmilovský]] (1837–1883), spisovatel[[Josef Šusta]] (1874–1945), historik[[Dominik Tatarka]] (1913–1989), spisovatel[[Václav Vladivoj Tomek]] (1818–1905), historik[[Peter Tomka]] (* 1956), slovenský právník a diplomat[[Dušan Třeštík]] (1933–2007), český historik a publicista[[Vladislav Vančura]] (1891–1942), spisovatel[[Michal Viewegh]] (*1962), spisovatel[[Jan Campanus Vodňanský]] (1572–1622), humanista[[Petr Vopěnka]] (1934-2015), matematik a filosof[[Jiří Weil]] (1900–1959), spisovatel[[René Wellek]] (1903-1995), literární historik[[Max Wertheimer]] (1880–1943), psycholog[[Petr Zenkl]] (1884–1975), politikOrganizační strukturaFakultyMezi původní čtyři fakulty Univerzity Karlovy patřily: právnická, lékařská, teologická (nyní katolická teologická) a artistická (nyní filozofická). Dnes UK tvoří 17 fakult sídlících především v [[Praha|Praze]], dvě sídlí v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] a jedna v [[Plzeň|Plzni]].[[Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy|Katolická teologická fakulta]][[Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy|Evangelická teologická fakulta]][[Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy|Husitská teologická fakulta]][[Právnická fakulta Univerzity Karlovy|Právnická fakulta]][[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|1. lékařská fakulta]][[2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|2. lékařská fakulta]][[3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|3. lékařská fakulta]][[Lékařská fakulta v Plzni Univerzity Karlovy|Lékařská fakulta v Plzni]][[Lékařská fakulta v Hradci Králové Univerzity Karlovy|Lékařská fakulta v Hradci Králové]][[Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Univerzity Karlovy|Farmaceutická fakulta v Hradci Králové]][[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofická fakulta]][[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy|Přírodovědecká fakulta]][[Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy|Matematicko-fyzikální fakulta]][[Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy|Pedagogická fakulta]][[Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy|Fakulta sociálních věd]][[Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy|Fakulta tělesné výchovy a sportu]][[Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy|Fakulta humanitních studií]]Další součástiVysokoškolské ústavy[[Ústav dějin Univerzity Karlovy a archiv Univerzity Karlovy]][[Centrum pro teoretická studia]] (CTS)[[CERGE-EI|Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium CERGE-EI]][[Centrum pro otázky životního prostředí]]Jiná pracovištěÚstav výpočetní technikyCentrum pro přenos poznatků a technologiíÚstav jazykové a odborné přípravyÚstřední knihovnaAgentura Rady vysokých školÚčelová zařízeníKoleje a menzyArcibiskupský seminář[[Nakladatelství Karolinum]]Správa budov a zařízeníSportovní centrumOdkazyReference☃☃LiteraturaM. Svatoš (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' I. (1347/48 – 1622). Praha 1995I. Čornejová (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' II. (1622-1802). Praha 1995J. Havránek (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' III. (1802-1918). Praha 1995J. Havránek – Z. Pousta (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' IV. (1918-1990). Praha 1995☃☃[[Jiří Spěváček]]: ''Založení Univerzity Karlovy''. Slovo k historii 15. Melantrich, Praha 1988, 40 pp.''Ottův slovník naučný''. Heslo Praha☃☃☃☃☃☃☃☃☃☃''Výroční zpráva o činnosti UK za rok 2009''. Praha: UK 2010. ☃☃Související články[[Dějiny Univerzity Karlovy (1347–1740)]][[Dějiny Univerzity Karlovy (1740–1918)]][[Dějiny Univerzity Karlovy (1918–1945)]][[Dějiny Univerzity Karlovy (od 1945)]][[Dekret kutnohorský]][[Karel IV.]][[Karolinum]][[Klementinum]][[Seznam rektorů Univerzity Karlovy]][[Seznam nejstarších univerzit]]Externí odkazy☃☃☃☃[http://www.cuni.cz Oficiální stránka UK][http://www.cuni.cz/UK-1391.html založení a dějiny UK na oficiálním web UK][http://iforum.cuni.cz/IFORUM-4623-version1-UKF_0307_web.pdf Časopis Forum] o srovnávacích žebříčcích univerzit[https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/?lang=cs Studenti pražských univerzit 1882–1939 on-line] - zpřístupnění digitalizovaných matrik doktorů univerzity[http://www.ukacko.cz/ UKáčko.cz – Portál studentů Univerzity Karlovy][http://www.udauk.cuni.cz Ústav dějin UK a archiv UK]☃☃☃☃☃☃☃☃.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal}l}[http://www.ukacko.cz/ y Karlovy][http://www.udauk.cuni.cz Ústav dějin UK a archiv UK]☃☃☃☃☃☃☃☃.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal}arkýřem Velké auly]]
[[Soubor:Praha Karolinum výklenek 1.jpg|alt=|náhled|Historická budova [[Karolinum|Karolina]] s arkýřem Velké auly]]
'''UnrzitaUniverzita Karlova''' (zkratka '''UK''', latinský název ''Universitas Carolina'') se sídlem v [[Praha|Praze]] je nejvýznamnější česká [[vysoká škola]], jedna z [[Seznam nejstarších univerzit|nejstarších]] evropských [[univerzita|univerzit]], nejstarší severně od Itálie a východně od Paříže. V roce 2010 zde studovalo téměř 50 tisíc [[student]]ů, tj. zhruba šestina všech vysokoškoláků v [[Česko|Česku]].<ref>[http://www.cuni.cz/UK-19.html Charakteristika UK], cuni.cz, 21.1.2010</ref> Roku [[2012]] tuto školu vyhodnotila organizace [[Šanghajský žebříček|Academic Ranking of World Universities]]<nowiki/>o jako nejlepší v [[Česko|České republice]], jednu z nejlepších v regionu [[Střední a východní Evropa|střední a východní Evropy]] a v celosvětovém (tzv. Šanghajském) žebříčku ji zařadila na 201.–300. místo.<ref>{{Citace elektronické monografie|korporace=Academic Ranking of World Universities|odkaz na korporaci=Academic Ranking of World Universities|titul=Academic Ranking of World Universities - 2011|url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2011.html|datum vydání=2011|datum přístupu=2011-08-20|vydavatel=|jazyk=anglicky}}</ref>
 
== Založení a dějiny ==