Masoretský text: Porovnání verzí

O ujednocení textu starozákonních knih se přibližně do 5. století po Kr. starali [[sóferím]], neboli písaři. Když byl nakonec text ujednocen a stanoven kánon, začali působit tzv. ''masoreté''[[Masoreti|masoreti]], kteří opatřili tradovaný a pečlivě opisovaný hebrejský (aramejský) text vokalizací. Hebrejština, jako i jiné semitské jazyky, totiž nezná ve svém [[hebrejské písmo|písmu]] znaky pro krátké samohlásky. Jelikož však se jednalo o mrtvý jazyk a bylo třeba uchovat jeho výslovnost, bylo nutné vytvořit vokalizační systém. Těchto systémů vzniklo několik, nakonec se z nich ustálil palestinský (tiberiadský).

Masoretský text však neoznačuje jen text ustálený a standardizovaný vokalizovaný text starozákonních knih, ale především jednu konkrétní textovou verzi Starého zákona. Těchto verzí totiž existuje více; vedle textu masoretského existuje ještě text [[Septuaginta|Septuaginty]] nebo například [[Samaritánský Pentateuch|Samaritánskýsamaritánský]] text [[Tóra|Pentateuchu]]. Tyto texty se od sebe navzájem liší a jejich vzájemný vztah je předmětem diskuze. Podle některých badatelů se jedná od začátku o několik verzí téhož textu, podle jiných zase o různé varianty vycházející z jednoho původního originálu. Na přiloženém schématu jsou vyznačeny vývojové linie různých verzí starozákonního textu. Masoretský text je vyznačen modře.