SEIS: Porovnání verzí

Přidáno 933 bajtů ,  před 2 lety
dalsi kousek
(+obr)
(dalsi kousek)
 
== Historie ==
=== Předchůdci a idea vývoje ===
Přístroj SEIS ideově navazuje jak na pozemní seismometrická měření, tak na podobné experimenty, uskutečněné v minulosti na [[Měsíc]]i a [[Mars]]u.
První podobná měření mimo Zemi proběhla na Měsíci v rámci programu [[program Surveyor|Suveyor]] a především programu [[Apollo]]. Posádky zanechaly v období 1969-1972 na povrchu Měsíce seismometry, které po několik následujících let vysílaly údaje o otřesech vyvolaných jak vlastní aktivitou Měsíce, tak dopady meteoritů ale i záměrnými dopady zbytků kosmických raket na povrch.
Seismometrický výzkum Marsu prováděly sondy [[Viking 1]] a [[Viking 1]], které přistály v roce 1976. Obě sondy byly vybaveny vestavěnými seismometry. Seismometry v tělech sond ale byly rušeny šumem okolního prostředí, takže měření slabé aktivity Marsu se nezdařilo.
Na základě získaných zkušeností proto začalo [[Národní centrum kosmického výzkumu]] ve spolupráci s dalšími institucemi vyvíjet nový přístroj - SEIS.
=== Vlastní vývoj ===
 
== Princip měření ==
Pozemní seismografická měření se provádějí v principu dvěma způsoby. Při aktivním měření je v nějakém místě způsoben otřes - obvykle pomocí lokální exploze. Vzniklé vlny jsou pak snímány seismometry rozmístěnými v okolí zkoumané oblasti. Druhou metodou je pasivní znímání, kdy jsou sítí seismometrů snímány otřesy vzniklé bez přispění pozorovatele. V obou případech jsou pak vyhodnocovány údaje, pocházející ze sítě seismometrů, což umožňuje lokalizovat zdroje otřesů i místa odrazů zemětřesných vln.
 
Vývojový tým přístroje SEIS se musel vypořádat s problémem, že k dispozici je jen jediné místo pro pro umístění seismometru: místo přistání sondy. Žádný jiný funkční seismometr na Marsu není a v dohledné době ani nebude. Tým proto vypracoval metodiku, která umožňuje lokalizovat zdroj otřesu z jediného místa. Využívá toho, že ze zachycených dat je možné detekovat charakter zemětřesných vln a směr, ze kterého přišly. Pokud někde na Marsu dojde k otřesu o magnitudě alespoň 3,5, měl by SEIS zachytit vlnu, která se šíří po povrchu Marsu - a to nejen jednou, ale i poté co oběhne celý obvod planety. Z trojice takto zachycených vln je pak mažné určit vzdálenost, ve které otřes proběhl. Protože směr lze určit z charakteru vlny samotné, je výsledkem hrubá lokalizace zdroje otřesu.
 
== Konstrukce ==
SEIS se skládá z několika spolupracujících částí.
*Ochranný kryt protí větru a teplu. Na vrchu je výstupek, za nějž jej při instalaci uchopilo manipulační rameno sondy. Kryt stojí na svých nohách a nijak se nedotýká samotného seismometru.
*Ochranný kryt protí větru a teplu.
*Vlastní přístroj SEIS
**Ochranné pouzdro opět s výstupkem pro uchopení manipulačním ramenem
**Rám, spojující jednotlivé komponenty
**trojice nohou, které jsou vybaveny servomotory pro změnu délky. To umožňuje přesnou nivelaci rámu i vložených seismometrů
**elektronika
**vakuové pouzdro s trojicí navzájem kolmých kyvadel pro přesné 3D měření pomalých otřesů
**samostatný malý integrovaný seismometr krátkých otřesů
 
 
== Externí odkazy ==
*[https://www.seis-insight.eu/en/public-2/seis-instrument/summary%20Stránky Stránky vývojového týmu SEIS (en, fr)]