|
| poznámky =
}}
'''Konflikt v Severním Irsku'''<ref name="Gloss">{{citeCitace webelektronické monografie |last1příjmení=Melaugh |first1jméno=Martin |last2příjmení2=Lynn |first2jméno2=Brendan |titletitul=Glossary of Terms on Northern Ireland Conflict |url=https://cain.ulster.ac.uk/othelem/glossary.htm#T |publishervydavatel= [[Ulster University]] |workperiodikum=[[Conflict Archive on the Internet]] |<!--WIRE:nepřevedeno:-->quote=The term 'the Troubles' is a euphemism used by people in Ireland for the present conflict. The term has been used before to describe other periods of Irish history. On the CAIN web site the terms 'Northern Ireland conflict' and 'the Troubles', are used interchangeably.|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref><ref name="McEvoy 2008">{{citeCitace bookmonografie | lastpříjmení=McEvoy | firstjméno=Joanne | titletitul=The politics of Northern Ireland | publishervydavatel=Edinburgh University Press | publication-placemísto=Edinburgh | yearrok=2008 | isbn=978-0-7486-2501-7 |<!--WIRE:nepřevedeno:--> oclc=232570935 | pagestrany=1 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->quote=The Northern Ireland conflict, known locally as 'the Troubles', endured for three decades and claimed the lives of more than 3,500 people.}}</ref><ref>{{citeCitace bookmonografie |last1příjmení=McKittrick |first1jméno=David |last2příjmení2=McVea |first2jméno2=David |titletitul=Making Sense of the Troubles: A History of the Northern Ireland Conflict |datedatum vydání=2001 |publishervydavatel=[[Penguin Books]] |isbn=9780141003054 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->edition=Rev}}</ref><ref>{{citeCitace bookmonografie |last1příjmení=Gillespie |first1jméno=Gordon |titletitul=The A to Z of the Northern Ireland Conflict |datedatum vydání=2009 |publishervydavatel=[[Scarecrow Press]] |isbn=9780810870451}}</ref><ref>{{citeCitace bookmonografie |last1příjmení=Edwards |first1jméno=Aaron |last2příjmení2=McGrattan |first2jméno2=Cillian |titletitul=The Northern Ireland Conflict: A Beginner's Guide |datedatum vydání=2012 |publishervydavatel=[[Oneworld Publications]] |isbn=9781780741710}}</ref> (anglicky '''The Troubles'''; česky: ''Problémy'') označuje [[Etnický nacionalismus|etnicko-nacionalistický]]<ref name=CMitchell>{{citeCitace bookmonografie |lastpříjmení=Mitchell |firstjméno=Claire |titletitul=Religion, Identity and Politics in Northern Ireland |publishervydavatel=Ashgate Publishing |datedatum vydání=2013 |pagestrany=5 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->quote=The most popular school of thought on religion is encapsulated in McGarry and O'Leary's ''Explaining Northern Ireland'' (1995), and it is echoed by Coulter (1999) and Clayton (1998). The central argument is that religion is an ethnic marker, but that it is not generally politically relevant in and of itself. Instead, ethnonationalism lies at the root of the conflict. Hayes and McAllister (1999a) point out that this represents something of an academic consensus.}}</ref><ref>{{citeCitace bookmonografie |authorautor=John McGarry & Brendan O'Leary |titletitul=Explaining Northern Ireland |publishervydavatel=Wiley-Blackwell |datedatum vydání=15 June 1995 |pagestrany=18 |isbn=978-0-631-18349-5}}</ref><ref>{{citeCitace bookmonografie |titletitul=Northern Ireland and the Politics of Reconciliation |editorsestavitel=Dermot Keogh |publishervydavatel=Cambridge University Press |datedatum vydání=28 January 1994 |pagesstrany=55–59 |isbn=978-0-521-45933-4}}</ref><ref>{{citeCitace webelektronické monografie |url=http://www.ucd.ie/ibis/filestore/wp2004/42/42_coakley.pdf |titletitul=Ethnic Conflict and the Two-State Solution: The Irish Experience of Partition |authorautor=John Coakley |accessdatedatum přístupu=15 February 2009 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->quote=...these attitudes are not rooted particularly in religious belief, but rather in underlying ethnonational identity patterns. |deadurl=yes |archiveurlurl archivu=https://www.webcitation.org/66doFx4nE?url=http://www.passia.org/seminars/2004/John-Coakley-Ireland-Seminar.htm |archivedatedatum archivace=3 April 2012 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->df=dmy-all|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref> konflikt v [[Severní Irsko|Severním Irsku]], který v různých obdobích probíhal i v částech [[Irsko|Irska]], [[Anglie]] a [[Evropa|pevninské Evropy]]. Rozpor začal na konci 60. let 20. století a za jeho konec se většinou označuje [[Velkopáteční dohoda|belfastská „Velkopáteční“ dohoda]] z roku [[1998]] (ačkoli sporadické násilí stále pokračuje).<ref name="Ireland 1999, page 221">{{citeCitace bookmonografie |last1příjmení=Holland |first1jméno=Jack |titletitul=Hope Against History: The Course of Conflict in Northern Ireland |datedatum vydání=August 1999 |publishervydavatel=[[Henry Holt and Company]] |isbn=9780805060874 |pagestrany=221 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->quote=The troubles were over, but the killing continued. Some of the heirs to Ireland's violent traditions refused to give up their inheritance.}}</ref><ref name="aughey7">{{citeCitace bookmonografie | lastpříjmení=Aughey | firstjméno=Arthur | titletitul=The Politics of Northern Ireland: Beyond the Belfast Agreement | publishervydavatel=Routledge | publication-placemísto=London New York | yearrok=2005 | isbn=978-0-415-32788-6 |<!--WIRE:nepřevedeno:--> oclc=55962335 | pagestrany=7}}</ref><ref>{{citeCitace bookmonografie |last1příjmení=Gillespie |first1jméno=Gordon |titletitul=Historical Dictionary of the Northern Ireland Conflict |datedatum vydání=November 2007 |publishervydavatel=Scarecrow Press |isbn=978-0810855830 |pagestrany=250}}</ref><ref name="elliot">{{citeCitace bookmonografie |last1příjmení=Elliott |first1jméno=Marianne |titletitul=The Long Road to Peace in Northern Ireland: Peace Lectures from the Institute of Irish Studies at Liverpool University |datedatum vydání=2007 |publishervydavatel=[[Liverpool University Press]] |isbn=1-84631-065-2 |pagesstrany=2, 188 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->edition=2}}</ref><ref>{{citeCitace bookmonografie |last1příjmení=Goodspeed |first1jméno=Michael |titletitul=When Reason Fails: Portraits of Armies at War : America, Britain, Israel, and the Future |datedatum vydání=2002 |publishervydavatel=[[Greenwood Publishing Group]] |isbn=0-275-97378-6 |pagesstrany=44, 61}}</ref>
Konflikt byl především politický, ale měl také etnické a náboženské rozměry.<ref>{{citeCitace bookmonografie |url=https://books.google.com/books?id=WxJutBLDxg0C |titletitul=Armed Struggle: The History of the IRA |lastpříjmení=English |firstjméno=Richard |datedatum vydání=1 January 2005 |publishervydavatel=Oxford University Press |isbn=9780195177534|languagejazyk=en}}</ref> Klíčovou otázkou bylo ústavní postavení Severního Irska. [[Ulsterský loajalizmus|Loajalisté]], kteří jsou převážně [[Protestantismus|protestanti]], se považují za [[Britové|Brity]] a chtějí zachovat Severní Irsko jako součást [[Spojené království|Spojeného království]]. Irští nacionalisté jsou většinou [[Římskokatolická církev|katolíci]] a vidí sami sebe jako [[Irové|Iry]], chtějí opustit Spojené království a připojit se k Irsku. Konflikt začal uprostřed kampaně za ukončení diskriminace katolické menšiny ze strany unionistické vlády a policie. Dalším důvodem bylo zavedení internací (vězení bez soudu) pro nacionalisty a použití nelegálních výslechových metod původně označovaných jako mučení.
Hlavními účastníky konfliktu byli republikánské polovojenské jednotky (např. [[Prozatímní irská republikánská armáda|Dočasná IRA]]), loajalistické polovojenské jednotky (např. [[Ulsterské obranné sdružení|UDA]] nebo [[Sbor ulsterských dobrovolníků|UVF]]), britské státní bezpečnostní síly ([[britská armáda]], [[Královská ulsterská policie|RUC]] a Severoirské policejní síly), političtí aktivisté a politici. Irské bezpečnostní síly hrály jen malou roli. Během konfliktu přišlo o život více než 3 500 lidí.<ref name=suttonstatus>{{citeCitace webelektronické monografie |last1příjmení=Sutton |first1jméno=Malcom |titletitul=Sutton Index of Deaths |url=https://cain.ulster.ac.uk/sutton/tables/Status.html |workperiodikum=[[Conflict Archive on the Internet]] |accessdatedatum přístupu=18 May 2017|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>
== Konec 60. let ==
=== Kampaň za občanská práva ===
V polovině 60. let začala nenásilná kampaň na podporu občanských práv katolíků v Severním Irsku. Ta zahrnovala skupiny jako [[Severoirské sdružení za občanská práva]] (NICRA -– Northern Ireland Civil Rights Association), [[Kampaň pro sociální spravedlnost]] (CSJ), [[Akční výbor občanů Derry]] (DCAC) a [[Lidová demokracie (Severní Irsko)|Lidovou demokracii]].<ref name="NICRA"/>
Cíle kampaně:
* Spravedlivé volby – to znamenalo, že nacionalisté mají menší volební sílu než unionisté i tam kde nacionalistů byla většina.
* Reforma policie ([[Královská ulsterská policie|Královské ulsterské policie]], RUC) – v níž byli téměř všichni její příslušníci protestanti a byli obviňováni z náboženské diskriminace a policejní brutality.
* Zrušení zákona o zvláštních pravomocích – Umožňoval policii zatknout a uvěznit lidi bez obvinění nebo soudu, zakázat jakékoliv shromáždění a pochody. Tento zákon byl používán téměř výhradně proti katolíkům.<ref>[http://cain.ulst.ac.uk/events/crights/pdfs/truth.pdf Northern Ireland: The Plain Truth (second edition)], Campaign for Social Justice in Northern Ireland, 15 June 1969. Retrieved 12 June 2013.</ref><ref name="cain1800">[http://cain.ulst.ac.uk/othelem/chron/ch1800-1967.htm Chronology of Key Events in Irish History: 1800 to 1967], cain.ulst.ac.uk. Retrieved 12 June 2013.</ref><ref name="tonge">{{citeCitace bookmonografie |authorautor=Jonathan Tonge |titletitul=Northern Ireland: Conflict and Change |publishervydavatel=Longman |isbn=978-0-582-42400-5 |pagesstrany=37–38 |datedatum vydání=2002}}</ref><ref>{{citeCitace bookmonografie |lastpříjmení=Various |titletitul=Politics UK |publishervydavatel=Longman |isbn=978-1-4058-2411-8 |pagestrany=770 |datedatum vydání=2006}}</ref><ref name="joint2005p110">{{citeCitace bookmonografie |titletitul=Counter-Terrorism Policy And Human Rights: Terrorism Bill and related matters: Oral and Written Evidence |authorautor=[[Joint Committee on Human Rights]], [[Parliament of the United Kingdom]] |<!--WIRE:nepřevedeno:-->series=Counter-Terrorism Policy And Human Rights: Terrorism Bill and related matters |volumeročník=2 |datedatum vydání=2005 |publishervydavatel=[[The Stationery Office]] |pagestrany=110 |url=https://books.google.com/books?id=2CRQ6hNzHuAC&pg=PA114 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->poznámka = harvid |<!--WIRE:nepřevedeno:-->Joint Committee|<!--WIRE:nepřevedeno:-->2005 |isbn=978-0-10-400766-2}}</ref>
Někteří unionisté podezřívali hnutí za občanská práva, že je pouze agentem IRA jehož konečným cílem je sjednotit Irsko. Ačkoli republikáni a členové IRA pomáhali vytvořit a řídit hnutí, neměli v něm hlavní slovo.<ref name="coogan">{{citeCitace bookmonografie |firstjméno=Tim Pat |lastpříjmení=Coogan |titletitul=The Troubles: Ireland's Ordeal and the Search for Peace |datedatum vydání=2002 |publishervydavatel=Palgrave Macmillan}}</ref><ref>English (2003), str. 91, 94, 98</ref><ref name="cameron">Lord Cameron, ''Disturbances in Northern Ireland: Report of the Commission appointed by the Governor of Northern Ireland'' (Belfast, 1969). [http://cain.ulst.ac.uk/hmso/cameron2.htm#chap16 Chapter 16]. Quote: "While„While there is evidence that members of the I.R.A. are active in the organisation, there is no sign that they are in any sense dominant or in a position to control or direct policy of the Civil Rights Association."“</ref><ref>{{citeCitace bookmonografie |authorautor=M. L. R. Smith |titletitul=Fighting for Ireland?: The Military Strategy of the Irish Republican Movement |datedatum vydání=2002 |publishervydavatel=Routledge |pagestrany=81 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->quote=Republicans were instrumental in setting up NICRA itself, though they did not control the Association and remained a minority faction within it.}}</ref><ref>{{citeCitace bookmonografie |authorautor=Bob Purdie|titletitul=Politics in the Streets: The origins of the civil rights movement in Northern Ireland |publishervydavatel=Blackstaff Press |chapterkapitola=Chapter 4: The Northern Ireland Civil Rights Association |<!--WIRE:nepřevedeno:-->quote=There is also clear evidence that the republicans were not actually in control of NICRA in the period up to and including the 5 October march.}}</ref>
V březnu a dubnu [[1966]] irští nacionalisté pořádali průvody v celém Irsku na oslavu 50. výročí [[Velikonoční povstání|Velikonočního povstání]]. 8. března 1966 skupina irských republikánů dynamitem odpálila Nelsonův sloup v [[Dublin]]u. V té době byla IRA slabá a nezabývala se ozbrojenými akcemi, ale někteří unionisté varovali, že bude opět oživena, aby zahájila kampaň proti Severnímu Irsku. V dubnu 1966 loajalisté pod vedením [[Ian Paisley|Iana Paisleye]] vytvořili [[Ulsterský ústavní obranný výbor]] (UCDC). Vytvořila polovojenské křídlo s názvem [[Ulsterští protestantští dobrovolníci]] (UPV).<ref name="cain1800"/><ref name="ptuvf">''Loyalists'', str. 37–40.</ref>
Ve stejné době se loajalistická skupina [[Sbor ulsterských dobrovolníků|ulsterské dobrovolnické síly]] (UVF) objevila na [[Shankill Road]] v [[Belfast]]u. Byla vedena bývalým britským vojákem [[Gust Spence|Gustem Spencem]]. Mnoho jejích členů bylo také členy UCDC a UPV.<ref name="jordan">Hugh Jordan. ''Milestones in Murder: Defining moments in Ulster's terror war''. Random House, 2011. Chapter 3.<!-- ISBN needed --></ref> V dubnu a květnu 1966 útočili zápalnými bombami na katolické domy, školy a firmy. Jedna z těchto bomb zabila starší protestantskou vdovu Matildu Gouldovou.<ref name="cain1800"/> Dne 21. května vydala UVF prohlášení ve kterém vyhlásila válku IRA a komukoliv kdo jí pomáhá.<ref name="taylorloyalists">[[Peter Taylor (journalist)|Peter Taylor]]. ''Loyalists'' (1990). London: Bloomsbury Publishing Plc. str. 41–44, 125, 143, 163, 188–90<!-- ISBN needed --></ref> Dne 27. května UVF smrtelně postřelila katolického civilistu Johna Sculliona. O měsíc později zastřelili tři katolíky poté, co vyšli z baru.<ref name="cain1800"/><ref name="taylorloyalists"/> Krátce poté byla UVF vládou Severního Irska zakázána.<ref name="cain1800"/> V lednu 1967 bylo zformováno [[Severoirské sdružení pro občanská práva]] (NICRA -– Northern Ireland Civil Rights Association).<ref name="NICRA">{{citeCitace webelektronické monografie |url=http://cain.ulst.ac.uk/events/crights/nicra/nicra78.htm#contents |titletitul=We Shall Overcome ... The History of the Struggle for Civil Rights in Northern Ireland 1968–1978 |publishervydavatel=cain.ulst.ac.uk |accessdatedatum přístupu=17 March 2015|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref><ref>Robert H. White. "From„From Peaceful Protest to Guerrilla War: Micro mobilization of the Provisional Irish Republican Army"Army“, ''The American Journal of Sociology'', vol 94, No 6 (May 1989), str. 1277–1302.<!-- ISBN/ISSN needed, if any --></ref>
Dne 20. června 1968 občanskoprávní aktivisté protestovali v podřepu proti diskriminaci v domě v [[Caledon]]e. Místní rada přidělila dům svobodnému 19letému protestantovi místo toho, aby ho přidělila dvěma velkým katolickým rodinám s dětmi.<ref name="cain1968">[http://cain.ulst.ac.uk/othelem/chron/ch68.htm Chronology of the Conflict: 1968], cain.ulst.ac.uk. Retrieved 12 June 2013.</ref> Důstojníci RUC protestující násilně z domu vyhnali.<ref name="cain1968"/> Nacionalistický člen parlamentu Austin Currie přednesl svou stížnost zastupitelstvu ve [[Stormont]]u, ale bylo mu řečeno aby odešel. Tento incident oživil hnutí za občanská práva.<ref>{{citeCitace webelektronické monografie |titletitul=Caledon Housing Protest |url=http://campaignforcivilrights.org/eventsarticles.php?id=162 |publishervydavatel=Campaign for Civil Rights |accessdatedatum přístupu=23 July 2013 |deadurl=yes |archiveurlurl archivu=https://web.archive.org/web/20130828171004/http://campaignforcivilrights.org/eventsarticles.php?id=162 |archivedatedatum archivace=28 August 2013 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->df=dmy-all|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>
Dne 24. srpna 1968 hnutí za občanská práva uspořádalo svůj první pochod za občanská práva z [[Coalisland]] do [[Dungannon]]u. V průběhu následujícího roku se konalo mnoho dalších pochodů. Loajalisté (zejména členové PUE) napadali některé z těchto protestů a pořádali protidemonstrace ve snaze zakázat pochody.<ref name="cain1968"/> 5. října 1968 byl zakázán pochod za občanská práva v [[Derry]] severoirskou vládou.<ref name="derrymarch">{{citeCitace webelektronické monografie |titletitul=The Derry March: Main events of the day |authorautor=Martin Melaugh |url=http://cain.ulst.ac.uk/events/derry/events.htm|publishervydavatel= [[Ulster University]] |workperiodikum=[[Conflict Archive on the Internet]] (CAIN) |accessdatedatum přístupu=16 February 2008|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref> Když se aktivisté vzepřeli zákazu, RUC obklopila demonstranty a začala je bít. Více než 100 lidí bylo zraněno, mezi nimi i řada nacionalistických politiků.<ref name="derrymarch"/> Tento incident byl natočen i televizním štábem a vysílal se po celém světě.<ref name="cathcart">{{citeCitace bookmonografie |authorautor=Rex Cathcart |titletitul=The Most Contrary Region |datedatum vydání=1984 |publishervydavatel=The Blackstaff Press |isbn=978-0856403231 |pagestrany=208}}</ref> Následovaly dvoudenní střety mezi nacionalisty a RUC v Derry.<ref name="derrymarch"/>
Několik dní nato se v [[Belfast]]u zformovala studentská organizace – Lidová demokracie.<ref name="cain1968"/> Na konci listopadu O'Neill slíbil hnutí za občanská práva úlevy, nacionalisté je považovali za nedostatečné a loajalisté zase za příliš rozsáhlé. 1. ledna 1969 zahájila Lidová demokracie čtyřdenní pochod z Belfastu do Derry, který byl opakovaně obtěžován a napadán loajalisty. Na Burntollet Bridge byl napaden asi 200 loajalisty včetně policistů mimo službu vyzbrojenými železnými tyčemi, cihlami a rozbitými lahvemi. V Derry byl pochod napaden podruhé. Ještě té noci začali důstojníci RUC útočit na katolické domy a útočili a ohrožovali obyvatele ve čtvrti [[Bogside]] v Derry.<ref name="burntollet">Bowes Egan and Vincent McCormack. [http://cain.ulst.ac.uk/events/pdmarch/egan.htm ''Burntollet'']. L.R.S. Publishers, 1969; reproduced on CAIN. Retrieved 12 June 2013.<!-- ISBN, pages needed --></ref> Obyvatelé pak uzavřeli Bogside barikádami před policisty a vytvořili „[[Free Derry]]“, která se na jistý čas stala [[No-go zóna|no-go zónou]] pro bezpečnostní složky. V březnu a dubnu 1969 loajalisté útočili na vedení vody a elektrické energie v Severním Irsku a obviňovali z toho spící buňky IRA a hnutí za občanská práva. Některé útoky nechali velkou část Belfastu bez vody a elektřiny. Loajalisté doufali, že tyto útoky donutí O'Neilla odstoupit a ukončit jakékoliv ústupky vůči nacionalistům.<ref name="cain1969">{{citeCitace webelektronické monografie|url=http://cain.ulst.ac.uk/othelem/chron/ch69.htm|titletitul=Chronology of the Conflict: 1969|publishervydavatel=cain.ulst.ac.uk|accessdatedatum přístupu=12 June 2013|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref><ref>Jim Cusack & Henry McDonald. ''UVF''. Poolbeg, 1997. str. 28<!-- ISBN needed --></ref> Mezi 30. březnem a 26. dubnem bylo uskutečněno šest bombových útoků,<ref name="cain1969"/><ref name="psb">{{citeCitace bookmonografie|authorautor=Peter Taylor|titletitul=Loyalists|publishervydavatel=[[Bloomsbury Publishing]]|datedatum vydání=1999|pagesstrany=59–60|isbn=978-0-7475-4519-4}}</ref> britská armáda byla vyslána chránit tato vedení. Unionistická podpora pro O'Neilla slábla a 28. dubna rezignoval na post předsedy vlády.
=== Nepokoje v srpnu 1969 a jejich dohra ===
V reakci na události v Derry, nacionalisté uspořádali protesty při základnách RUC v Belfastu a jinde. Některé z nich vedly ke střetům s RUC. V Belfastu loajalisté odpověděli tím, že napadli nacionalistické čtvrti, zapalovali domy a obchody. Udály se tam přestřelky mezi nacionalisty a RUC a loajalisty a nacionalisty. Skupina asi 30 členů IRA se zapojila do bojů v Belfastu. RUC nasadila obrněná vozidla Shorland s těžkými [[M2 Browning|kulomety Browning]]. Shorland nařídil dvakrát palbu na panelové domy v nacionalistické čtvrti a zabili 9letého chlapce Patricka Rooneyho. RUC zahájila palbu na výtržníky v [[Armagh]]u, [[Dungannon]]u a [[Coalisland]]u.<ref name="coogan"/>
Dne 13. srpna premiér Irska [[Jack Lynch]] pronesl v televizi projev, v němž odsoudil RUC a uvedl, že irská vláda již nemůže přihlížet napadání nevinných lidí. Vyzval k nasazení [[Mírové síly OSN|mírových sil OSN]] a řekl, že v [[hrabství Donegal]] nedaleko Derry byly zřízeny polní nemocnice. Lynch dodal, že irské znovusjednocení by bylo jediným trvalým řešením. Někteří si tuto řeč vyložili jako hrozbu vojenského zásahu.<ref>{{citeCitace bookmonografie|authorautor=John Ranelagh|titletitul=A Short History of Ireland|publishervydavatel=[[Cambridge University Press]]|datedatum vydání=1994|<!--WIRE:nepřevedeno:-->edition=2, illustrated, revised|pagestrany=272|isbn=978-0-521-46944-9}}</ref> Po nepokojích Lynch předložil irské armádě plán na rychlou humanitární pomoc pro Severní Irsko. Plán s názvem [[cvičení Armageddon]] byl odmítnut a zůstal utajen po více než tři desetiletí.<ref>{{citeCitace newsperiodika|last1příjmení=Downey|first1jméno=James|titletitul=Army on Armageddon alert|url=http://www.independent.ie/irish-news/army-on-armageddon-alert-26098330.html|accessdatedatum přístupu=7 December 2015|workperiodikum=Irish Independent|datedatum vydání=2 January 2001|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>
[[Soubor:Shankilltroubles.jpg|náhled|Loajalistický prapor a [[graffiti]] na budově v Shankill Road v Belfastu (1970)]]
Ve dnech 14. – 15. srpna byli v Derry a Belfastu [[Operace Banner|nasazeni britští vojáci]],<ref>{{citeCitace bookmonografie|authorautor=Michael McKernan|titletitul=Northern Ireland Yearbook 2005|publishervydavatel=Stationery Office|datedatum vydání=2005|pagestrany=17|isbn=978-0-9546284-2-0}}</ref> aby obnovili pořádek, ale nesnažili se vstoupit do Bogside. Osm lidí bylo zastřeleno a více než 700 bylo zraněno (z toho 133 postřelených) a více než 400 domů a podniků bylo zničeno (83 % vlastnili katolíci). Více než 1800 rodin muselo opustit své domovy z toho 1505 katolických a 315 protestantských. Irská armáda zřídila uprchlické tábory v Irsku v blízkosti hranic. Mnoho, ale ne všichni nacionalisté nejdříve přivítali nasazení britské armády protože nedůvěřovali RUC.
Po nepokojích byla zřízena Huntova komise, která měla zkoumat RUC. Ta 12. října zveřejnila zprávu. Doporučila aby RUC byla odzbrojena a aby byla rozpuštěna [[Ulsterská speciální policie|B-Specials]]. Tuto noc loajalisté vyšli do ulic, protestovat proti této zprávě. Během násilí v Shankill, členové UVF zastřelili důstojníka RUC Victora Arbuckleho.<ref>[[David McKittrick]]. ''Lost Lives: The Stories of the Men, Women and Children who Died as a Result of the Northern Ireland Troubles''. Random House, 2001. p. 42<!-- ISBN needed --></ref> V říjnu a prosinci provedli UVF řadu malých bombových útoků v Irsku.<ref name="coogan"/>
V letech [[1970]] až [[1972]] došlo k explozi politického násilí v Severním Irsku. V roce [[1972]] zemřelo téměř 500 lidí z nichž byla něco více než polovina civilisté. Byl to nejkrvavější rok v celé historii konfliktu.
Koncem roku 1971 bylo v Derry 29 barikád, které blokovaly přístup k takzvanému „[[Free Derry]]“. Šestnáct z nich nebylo dokonce průjezdních ani jednotunovým obrněným vozidlům britské armády.<ref name="b83">{{citeCitace bookmonografie |lastpříjmení=Taylor |firstjméno=Peter |titletitul=Brits: The War Against the IRA |publishervydavatel=Bloomsbury Publishing |datedatum vydání=2001 |pagestrany=83 |isbn=978-0-7475-5806-4}}</ref> Mnoho z republikánských [[No-go zóna|no-go zón]] bylo řízených jednou ze dvou frakci IRA. Existuje několik důvodů proč násilí vyvrcholilo v těchto letech. Unionisté tvrdí, že hlavním důvodem bylo vytvoření [[Prozatímní irská republikánská armáda|prozatímní irské republikánské armády]] (Dočasná IRA) a [[Oficiální irská republikánská armáda|Oficiální irské republikánské armády]] (Oficiální IRA). Tyto dvě frakce vznikly poté co se IRA rozdělila. Zatímco starší [[Irská republikánská armáda|IRA]] prosazovala nenásilnou občanskou kampaň,<ref name="bishopmallie">{{citeCitace bookmonografie |authorautor=Patrick Bishop & Eamonn Mallie |titletitul=The Provisional IRA |publishervydavatel=Corgi Books |datedatum vydání=1987 |pagesstrany=52–54 |isbn=978-0-552-13337-1}}</ref> nová Prozatímní IRA si stanovila vést ozbrojený boj proti britské vládě v Severním Irsku. Dočasná IRA byla schopna vzít na sebe vzala roli obránce katolické komunity.<ref>English (2003), str. 134–35</ref>
Nacionalisté poukázali na události, které vysvětlují prudký nárůst násilí v těchto letech. Jednou z nich byl Zákaz vycházení ve Falls v červenci 1970, kdy 3000 vojáků uvalilo zákaz vycházení na nacionalistickou část Belfastu Dolní Falls. Během přestřelek mezi britskou armádou a Oficiální IRA, ve kterých bylo vypáleno více než 1500 nábojů, byli zabiti čtyři lidé. Dalším z nich bylo zavedení internaci bez soudu v roce 1971 (mezi prvními 350 uvězněnými nebyl ani jeden protestant).<ref name="rkwalker">{{citeCitace bookmonografie |authorautor=R.K. Walker |titletitul=The Hunger Strikes |publishervydavatel=Lagan Books |datedatum vydání=2006 |pagestrany=27 |isbn=978-1-904684-18-3}}</ref> Kvůli špatně organizované zpravodajské službě bylo mezi internovanými jen velmi málo republikánských aktivistů, ale někteří internováni se zradikalizovali po těchto zkušenostech.<ref name="coogan"/> Třetí událost, která způsobila zvýšení náboru do IRA, byla [[Krvavá neděle (1972)|Krvavá neděle]], [[30. leden|30. ledna]] [[1972]] kdy bylo britskou armádou zastřeleno třináct neozbrojených civilistů (čtrnáctá oběť zemřela na následky zranění o několik měsíců později).<ref>{{citeCitace webelektronické monografie |url=http://cain.ulst.ac.uk/events/bsunday/deadinj.htm |titletitul=CAIN: Events: 'Bloody Sunday' – Names of Dead and Injured|lastpříjmení=Melaugh |firstjméno=Dr Martin |workperiodikum=[[Conflict Archive on the Internet]] |access-datedatum přístupu=9 May 2017|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref><ref>{{citeCitace bookmonografie |last1příjmení=Walsh |first1jméno=Dermot |titletitul=Bloody Sunday and the Rule of Law in Northern Ireland |datedatum vydání=2000 |publishervydavatel=Gill & Macmillan |isbn=978-0717130856 |pagestrany=88 |url=https://books.google.com/books?id=l4AMAQAAMAAJ|accessdatedatum přístupu=5 December 2015}}</ref>
Dočasná IRA nebo „Provost“ se snažila vystupovat jako ochránce nacionalistické komunity. Oficiální IRA zahájila svou ozbrojenou kampaň jako odpověď na pokračující násilí. Dočasná IRA zahájila svou ofenzivní kampaň v roce 1971 kdy Armádní rada IRA schválila útoky na britskou armádu.
Během stejného roku Oficiální IRA zabila desítky vojáků a několik dalších zranila, většinou během přestřelek. Oficiální IRA v květnu 1972 svou kampaň ukončila.
Navzdory dočasnému příměří v roce [[1972]] a jednáním s britskými úřady, byla Prozatímní IRA odhodlána pokračovat ve své kampani až do dosažení sjednoceného Irska. Vláda Spojeného království v [[Londýn]]ě věřila, že severoirská administrativa je neschopná udržet bezpečnostní situaci a snažila se v Severním Irsku převzít kontrolu nad pořádkovými v Severním Irsku. Britská vláda prosadila stav legislativní nouze a sesadila unionisty řízený parlament a vládu v Stormonte a představila přímou vládu z Londýna. Přímá vláda byla zamýšlena jako krátkodobé opatření. Střednědobá strategie měla obnovit samosprávu Severního Irska, která by byla akceptovatelná ze strany unionistů i nacionalistů. Dohoda se ukázala být klamná a Problémy pokračovaly také v 70. a 80. letech a v 90. letech. Existence „[[No-go zóna|no-go oblastí]]“ v [[Belfast]] a [[Londonderry|Derry]] byla výzva k autoritě britské vlády v Severním Irsku a během [[Operace Motorman]] britská armáda zničila barikády a obnovila kontrolu nad oblastmi 31. července 1972.<ref name="coogan"/><ref name="jbb">{{citeCitace bookmonografie |authorautor=J. Bowyer Bell |titletitul=The Secret Army: The IRA |publishervydavatel=Transaction Publishers |datedatum vydání=1997 |pagestrany=381 |isbn=978-1-56000-901-6}}</ref>
=== Sunningdaleská dohoda a stávka UWC ===
[[Soubor:South_Belfast_1981.jpg|vlevo|náhled|Britská armáda v jižním Belfastu]]
V [[Irská hladovka v roce 1981|irské hladovce v roce 1981]] zemřelo hladem 10 republikánských vězňů (sedm z Prozatímní IRA a tři z Inlay). První, který v hladovce zemřel, byl [[Bobby Sands]]. Hladovka rezonovala mezi mnoha nacionalisty. Přes 100 000 lidí<ref name="cainhsc">{{citeCitace webelektronické monografie |titletitul=The Hunger Strike of 1981 – A Chronology of Main Events |url=http://cain.ulst.ac.uk/events/hstrike/chronology.htm |publishervydavatel=CAIN |accessdatedatum přístupu=26 May 2007|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref> se zúčastnilo pohřbu [[Bobby Sands|Bobbyho Sandse]] v Západním Belfastu a tisíce dalších lidí se zúčastnilo pohřbů ostatních hladovkářů. V návaznosti na hladovku se strana Sinn Féin politické křídlo Prozatímní IRA,<ref name="cainhsc"/><ref name="taylorbehindthemask">Peter Taylor. ''Behind the Mask: The IRA and Sinn Féin'', TV books, Inc., New York, 1997; {{ISBN|1-57500-061-X}}.</ref><ref name="toolis">Kevin Toolis. ''Rebel Hearts: Journeys Within the IRA's Soul'', Picador 2000; {{ISBN|978-0-330-34648-1}}.</ref> poprvé zúčastnila voleb v Severním Irsku i v Irsku.
Irská republikánské armáda byla podporována velkými dary zbraní z [[Libye]] v roce 1980 kvůli hněvu [[Muammar Kaddáfí|Muammara Kaddáfího]] na vládu [[Margaret Thatcherová|Margaret Thatcherové]], která pomáhala [[Ronald Reagan|Reaganovy]] vládě při [[bombardování Tripolisu 1986|bombardování Tripolisu]], kde bylo údajně zabito jedno Kaddáfího dítě, jakož i díky pomoci finančních darů od [[Irové v USA|Irů ze Spojených států]], kteří souhlasili s cíli IRA.
=== Zhoršení situace v jižním Armaghu ===
Jihoarmaghská brigáda IRA využívala od 70. let vesnici [[Crossmaglen]] jako svou pevnost. Okolní vesnice Silverbridge, Cullyhanna, Culloville, Forkhill, Jonesborough a Creggan byly také pevnosti IRA. V únoru 1978 byl v blízkosti [[Silverbridge]] sestřelen [[Aérospatiale Gazelle|vrtulník Gazelle]] britské armády přičemž zahynul podplukovník britské armády Ian Corden-Lloyd.<ref>{{citeCitace webelektronické monografie|titletitul=A Chronology of the Conflict, 1978|workperiodikum=Conflict Archive on the Internet (CAIN)|url=http://cain.ulst.ac.uk/othelem/chron/ch78.htm#Feb|accessdatedatum přístupu=3 November 2014|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>
V 90. letech přišla IRA s novým plánem na omezení pěších hlídek britské armády v okolí Corssmaglenu. Vytvořili dva týmy odstřelovačů na útoky proti hlídkám britské armády i RUC. Odstřelovači zabili devět lidí (sedm vojáků a dva příslušníky RUC).<ref>General Sir Michael Jackson. [http://www.vilaweb.cat/media/attach/vwedts/docs/op_banner_analysis_released.pdf Operation Banner: An Analysis of Military Operations in Northern Ireland (2006)], [[Ministry of Defence (United Kingdom)|MoD]], Army Code 71842. Chapter 2, str. 16, item 247.</ref> Poslední oběť odstřelovače před [[Velkopáteční dohoda|Velkopáteční dohodou]] byl britský voják Steven Restorick. V 80. letech IRA vyvinula útoky na helikoptéry v jižním [[Hrabství Armagh|Armaghu]] a jinde,<ref name=":0"/> jako například sestřelení vrtulníku Gazelle, který letěl přes hranici hrabství Tyrone a Monaghan. Tento incident si nevyžádal žádné oběti.<ref>{{citeCitace webelektronické monografie|url=https://news.google.com/newspapers?id=1jhAAAAAIBAJ&sjid=LVkMAAAAIBAJ&pg=2878,3517395&hl=en|titletitul=Soldiers hurt in IRA attack on helicopter|datedatum vydání=12 February 1990|accessdatedatum přístupu=17 March 2015|workperiodikum=Glasgow Herald|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>
Další incidentem v jižním Armaghu byla [[bitva o Newry Road]] v září [[1993]].<ref>{{CiteCitace bookmonografie|titletitul=Heroes of the Skies|authorautor=Michael Ashcroft|publishervydavatel=Hachette UK|datedatum vydání=2012|isbn=978-0755363919|pagesstrany=355–56}}</ref> Dva další [[Westland Lynx|vrtulníky Lynx]] a [[Aérospatiale SA 330 Puma|Puma]] byly sestřeleny palbou z improvizovaných minometů v roce 1994. Během tohoto období IRA zřídila kontrolní stanoviště v jižním Armaghu a provozovala je bez povšimnutí bezpečnostních sil.<ref name=":0">{{CiteCitace bookmonografie|titletitul=Bandit Country:The IRA and South Armagh|authorautor=Toby Harnden|publishervydavatel=Coronet Books|datedatum vydání=2000|isbn=978-0-340-71737-0|locationmísto=London, UK|pagesstrany=358–9}}</ref><ref>{{citeCitace webelektronické monografie|authorautor=Department of the Official Report (Hansard), House of Commons, Westminster |url=https://publications.parliament.uk/pa/cm199293/cmhansrd/1993-06-08/Debate-5.html |titletitul=House of Commons Hansard Debates for 8 Jun 1993 |publishervydavatel=Parliament of the United Kingdom |datedatum vydání=8 June 1993 |accessdatedatum přístupu=3 October 2016|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>
=== První příměří ===
Dne [[16. červen|16. června]] [[1994]] těsně před příměřím Irská národní osvobozenecká armáda zastřelila člena UVF na Shankill Road. Z pomsty o tři dny později UVF zabilo šest civilistů během střelby v baru v [[Loughinisland]]. Měsíc před příměřím IRA zabila čtyř vysoce postavených loajalisty (tři z UDA a jednoho z UVF). Dne [[31. srpen|31. srpna]] [[1994]] Dočasná IRA vyhlásila příměří. Loajalistického polovojenské skupiny se dočasně spojily do Kombinovaného Loajalistického vojenského velení o šest týdnů později.<ref name="coogan"/><ref name="jbb"/>
V roce [[1995]] byl ve Spojených státech jmenován [[George Mitchell]] na post speciálního vyslance Spojených států pro Severní Irsko. Britská a irská vláda se dohodla, že Mitchell bude předsedat mezinárodní komisi o odzbrojení polovojenských skupin.<ref>{{citeCitace newsperiodika|url=https://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=9A03EEDD1139F933A05752C1A963958260&scp=2&sq=%22George+Mitchell%22+and+%22northern+Ireland%22&st=nyt|titletitul=A Break in the Irish Impasse|workperiodikum=The New York Times|datedatum vydání=30 November 1995|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>
=== Druhé příměří ===
Dne [[9. únor]]a [[1996]], méně než dva roky po vyhlášení příměří,jej IRA přerušila [[bombový útok v Docklands 1996|bombovým útokem v Docklands]] v oblasti Canary Wharf v [[Londýn]]ě. Bomba zabila dva lidi a způsobila škodu v hodnotě 85 milionů liber. [[Sinn Féin]] obvinila ze selhání příměří britskou vládu, která odmítla jednání všech politických stran, dokud IRA nevyřadí své zbraně.<ref>{{citeCitace newsperiodika|url=http://edition.cnn.com/WORLD/9602/n_ireland/10/index.html|publishervydavatel=CNN|titletitul=IRA claims responsibility for London bombing|accessdatedatum přístupu=25 May 2010|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>
Následovalo několik dalších útoků, z nichž byl nejvýznamnější [[Bombový útok v Manchesteru 1996|bombový útok v Manchesteru]] 15. června [[1996]], během něhož byla zničena velká plocha v centru města. Jednalo se o největší pumový útok v Británii od [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Díky telefonnímu varování a rychlé reakci záchranných služeb se útok obešel bez úmrtí, avšak 212 lidí bylo zraněno. Škody způsobené výbuchem byly vyčísleny na 411 milionů liber. Stephen Restorick byl poslední britský voják, který byl zabit před Velkopáteční dohodou. Byl zastřelen 12. února 1997 na hraničním přechodu jihoarmaghským odstřelovačem později identifikovaným jako [[Bernard Henry McGinn]].<ref>{{citeCitace newsperiodika|url=https://www.telegraph.co.uk/news/uknews/northernireland/4958589/Northern-Ireland-shootings-The-last-soldier-murdered.html|titletitul=Northern Ireland shootings: The last soldier murdered|workperiodikum=The Telegraph|datedatum vydání=9 March 2009|accessdatedatum přístupu=9 May 2017|last1příjmení=Bingham|first1jméno=John|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>
IRA opět deklarovala příměří v roce [[1997]], poté co jednání o dokumentu známém jako [[Velkopáteční dohoda]] začala bez Sinn Féin. V září téhož roku Sinn Féin podepsala tzv. Mitchellovy principy a byla přijata do jednání. UVF bylo první polovojenské seskupení, které se rozštěpilo v důsledku jejich příměří a vytvořil se [[Loajalistický dobrovolnický sbor]] (LVF). V prosinci 1997 INLA zavraždila vůdce LVF Billyho Wrighta, což vedlo k řadě odvetného zabíjení katolíků touto loajalistickou skupinou. Skupina, která se odtrhla od Prozatímní IRA, vytvořila [[Pravá irská republikánská armáda|Pravou IRA]].<ref>{{citeCitace webelektronické monografie|url=https://www.theguardian.com/uk/2009/mar/10/real-ira-continuity|titletitul=Explainer: Real IRA and Continuity IRA|workperiodikum=The Guardian|locationmísto=London|datedatum vydání=10 March 2009|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>
V srpnu 1998 provedla Pravá IRA [[Bombový útok v Omagh]]u, při němž zemřelo 29 civilistů. Tento bombový útok zdiskreditoval „disidentské republikány“ v očích těch, kteří je předtím podporovali. Stali se z nich malé skupiny s malým dopadem, ale stále schopné násilí.<ref>{{citeCitace webelektronické monografie| url=http://www.independentmonitoringcommission.org/documents/uploads/18.%20Eighteenth%20Report.pdf| titletitul=HC 502 Cover| formatformát=PDF| accessdatedatum přístupu=2 November 2008|deadurl=yes|archiveurlurl archivu=https://web.archive.org/web/20110726174747/http://www.independentmonitoringcommission.org/documents/uploads/18.%20Eighteenth%20Report.pdf|archivedatedatum archivace=26 July 2011|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref> INLA také vyhlásila příměří po belfastské dohodě v roce 1998. Od té doby byla většina polovojenského násilí zaměřená na jejich „vlastní“ komunity a další frakce v rámci jejich organizaci. UDA například bojovala se svými loajalistickými kolegy z UVF od roku 2000.<ref>{{citeCitace newsperiodika|authorautor=Henry McDonald|url=https://www.theguardian.com/uk/2006/jul/30/northernireland.henrymcdonald|titletitul=New feud rips apart the UDA|workperiodikum=The Guardian|locationmísto=London, UK|datedatum vydání=30 July 2006|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>
[[Soubor:Unidentified_irish_mural.jpg|náhled|Malba republikánské brigády v Belfastu v polovině 90. let odkazuje „šťastný návrat domů“ (''Slán Abhaile'') britským vojákům. Bezpečnostní normalizace byla jedním z klíčových bodů Velkopáteční dohody.]]
=== Politický proces ===
Po příměří byla zahájena jednání mezi hlavními politickými stranami v Severním Irsku. Rozhovory vedly k Velkopáteční dohodě v roce [[1998]]. Ta obnovila samosprávu Severního Irska na základě „sdílení moci“. V roce [[1999]] se zformoval výkonný výbor který se skládal ze čtyř hlavních stran včetně Sinn Féin. Mezi další významné změny patřila reforma [[Královská ulsterská policie|Královské ulsterských policie]] a její přejmenování na [[Policejní sbor Severního Irska]], který měla zaměstnat alespoň 50% u katolíků na deset let a zrušení soudů bez poroty v roce 2007. Bezpečnostní normalizační proces byl také součástí smlouvy který zahrnoval postupné zavírání nadbytečných kasáren britské armády, hraničních rozhleden a stažení všech sil zúčastněných na [[Operace Banner|operaci Banner]] – včetně Batalion Královského irského pluku který byl tímto nahrazen pěchotní brigádou rozmístěnou na deseti místech po celém Severním Irsku, ale bez operativní úkolů v provincii.<ref name="MODreport">{{citeCitace webelektronické monografie |authorautor= |<!--WIRE:nepřevedeno:-->author-link= |<!--WIRE:nepřevedeno:-->authors= |datedatum vydání=23 July 2007 |titletitul=Ministry of Defence Annual Report and Accounts 2006–2007 |url=http://www.official-documents.gov.uk/document/hc0607/hc06/0697/0697.pdf |formatformát=PDF |publishervydavatel=[[Ministry of Defence (United Kingdom)|<!--WIRE:nepřevedeno:-->Ministry of Defence]] |pagestrany= |<!--WIRE:nepřevedeno:-->docket= |access-datedatum přístupu=24 February 2016 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->quote= |id=HC 697|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>
Charakteristickým rysem severoirské politiky po dohodě byl útlum ve volebních podmínkách stran jako například [[Sociálnědemokratická a labouristická strana]] a [[Ulsterská unionistická strana]], a utlumení nepřátelství mezi soupeřícími stranami Sinn Féin a [[Demokratická unionistická strana|Demokratickou unionistickou stranou]]. Ačkoliv se politické násilí výrazně snížilo, náboženské nepřátelství nezmizelo. Veřejný prostor byl rozdělen mezi katolické nacionalisty a protestantské unionisty tak jako předtím.
== Tajná dohoda mezi britskými silami a loajalisty ==
[[Soubor:Collusion_is_not_an_illusion.jpg|vlevo|náhled|Republikánská malba v Belfastu se sloganem „Tajná dohoda není iluze. Je to státní vražda“.]]
Ve snaze mařit aktivitu IRA, bylo mnoho případů tajných dohod mezi státními bezpečnostními silami ([[britská armáda]] a [[Královská ulsterská policie|RUC]]) a loajalistickými polovojenskými jednotkami. Jejich členy byli vojáci a policisté, kteří se v době, kdy byli mimo službu, účastnili loajalistických útoků. Také dodávali zbraně a informace loajalistům, nezakročovali proti nim a bránili policejnímu. vyšetřování. De Silva ve své zprávě uvádí, že během 80. let 85 % informací které používaly loajalisti při útocích, pocházelo od bezpečnostních složek.<ref>[https://www.bbc.co.uk/news/uk-northern-ireland-20662412 "Pat„Pat Finucane murder: 'Shocking state collusion', says PM"PM“], BBC. Retrieved 11 March 2015.</ref> Bezpečnostní síly měly také dvojitých agentů a informátorů uvnitř loajalistických skupin, kteří na rozkaz organizovali útoky. Z 210 loajalistů, kteří byli zatčeni týmem Stevens vyšetřování se zjistilo, že 207 byli státní agenti nebo informátoři.<ref name=bbcmay2015>[https://www.bbc.co.uk/news/uk-32887445 "UK„UK agents 'worked with NI paramilitary killers'"“], BBC News, 28 May 2015. Retrieved 15 June 2015.</ref>
Rekruti britské armády v místním [[Ulsterský obranný pluk|ulsterských obranném pluku]] (UDR) byly téměř všichni protestanti.<ref>Thomas G. Mitchell, [https://books.google.com/books?id=3PNt46aB_sYC&pg=PA55&#v=onepage&q&f=false ''Native Vs. Settler: Ethnic Conflict in Israel/Palestine, Northern Ireland''], str. 55.</ref><ref>Brett Bowden, Michael T. Davis (eds). [https://books.google.com/books?id=dZjj87U6v9AC&pg=PA234#v=onepage&q&f=false ''Terror: From Tyrannicide to Terrorism''], str. 234<!--publishing info; ISBN/ISSN needed--></ref> V roce 1990 bylo 197 vojáků UDR odsouzených za účast na teroristických činech včetně 19 usvědčených z vraždy.<ref>John Eldridge. ''Getting the Message: News, Truth, and Power''. Routledge, 2003. str. 79.<!--ISBN needed--></ref> Byl to však jen malý zlomek provinění, kteří sloužili v pluku, ale podíl byl vyšší než při odsouzení členy britské armády, RUC a civilního obyvatelstva.<ref>Brendan O'Leary and John McGarry. ''The Politics of Antagonism: Understanding Northern Ireland''. Athlone Press, 1996. str. 268–69.<!--ISBN needed--></ref>
Během 70. let [[Glennaneský gang]] – tajná aliance Loajalistických militantů, britských vojáků a důstojníků RUC provedla sérii útoků proti katolíkům v Severním Irsku známou jako „vražedný trojúhelník“.<ref name="cassel2006">[http://cain.ulst.ac.uk/issues/collusion/docs/cassel061106.pdf The Cassel Report (2006)], str. 8, 14, 21, 25, 51, 56, 58–65.</ref><ref name="SArmagh">[http://www.patfinucanecentre.org/sarmagh/sarmagh.html Collusion in the South Armagh/Mid Ulster Area in the mid-1970s] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110426121606/http://www.patfinucanecentre.org/sarmagh/sarmagh.html |date=26 April 2011 }} , patfinucanecentre.org. Retrieved 2 January 2011.</ref> Také provedli několik útoků v Irsku, Britská skupina tajné dohody v Irsku si nárokuje 120 vražd, většinou obětí tvořili civilisté.<ref name=lethal-allies-conc>[http://patfinucanecentre.org/collusion/PFC%20Conclusions%20-%20Lethal%20Allies%20%28Oct%2023%29.pdf ''Lethal Allies: British Collusion in Ireland'' – Conclusions] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140222181333/http://patfinucanecentre.org/collusion/PFC%20Conclusions%20-%20Lethal%20Allies%20%28Oct%2023%29.pdf |date=22 February 2014 }} , patfinucanecentre.org. Retrieved 6 March 2015.</ref> V Casselově zprávě vyšetřovali 76 vražd a našli se důkazy, že vojáci a policisté byli zapojeni do 74 z nich.<ref name=cassel4>[http://cain.ulst.ac.uk/issues/collusion/docs/cassel061106.pdf The Cassel Report (2006), pg. 4], cain.ulst.ac.uk. Retrieved 17 March 2015.</ref> Jeden člen, RUC důstojník John Weir tvrdil, že jeho nadřazení věděli o tajné dohodě ale dovolili, aby pokračovala.<ref>[http://cain.ulst.ac.uk/issues/collusion/docs/cassel061106.pdf The Cassel Report (2006)], str. 63</ref> Casselova zpráva rovněž uvedla, že někteří vedoucí pracovníci věděli o trestné činnosti, ale neudělali nic pro prevenci, vyšetřování a trestání.<ref name=cassel4/> Útoky přisuzované skupině jsou: [[Bombové útoky v Dublinu a Monaghanu 1974|bombové útoky v Dublinu a Monaghanu]] (1974), vyvraždění skupiny Miami Showband (1975) a vyvraždění rodin Reaveyoů a O'Dowdovů (1976).<ref>[http://cain.ulst.ac.uk/issues/collusion/docs/cassel061106.pdf The Cassel Report (2006), pg. 8], cain.ulst.ac.uk. Retrieved 17 March 2015.</ref>
Bezpečnostní síly prostřednictvím dvojitých agentů a informátorů pomáhali loajalistickým skupinám se zabíjením lidí a to včetně civilistů. Vyšetřování zjistilo, že to zlepšilo a prodloužilo konflikt.<ref name="guardianscandal">[https://www.theguardian.com/uk/2003/apr/17/northernireland.northernireland2 "Scandal„Scandal of Ulster's secret war"war“], ''The Guardian'', 17 April 2003. Retrieved 27 September 2013.</ref><ref name="forcesaidedloyalists">[http://news.bbc.co.uk/1/hi/northern_ireland/2954773.stm "Security„Security forces aided loyalist murders"murders“], BBC, 17 April 2003. Retrieved 27 September 2013.</ref> [[Polní průzkumná jednotka]] (FRU) britské armády byl hlavní orgán který soustřeďoval tyto agenty.<ref name="stevenspeople">{{citeCitace newsperiodika|url=http://news.bbc.co.uk/1/hi/northern_ireland/2956161.stm|titletitul=Stevens Inquiry: Key people|publishervydavatel=BBC News|datedatum vydání=17 April 2003|accessdatedatum přístupu=27 September 2013|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref> [[Brian Nelson]], šéf rozvědky UDA, byl agentem FRU.<ref name="nelsonobituary">{{citeCitace newsperiodika|url=https://www.theguardian.com/news/2003/apr/17/guardianobituaries.northernireland|titletitul=Obituary: Brian Nelson|workperiodikum=[[The Guardian]]|locationmísto=London, UK|datedatum vydání=17 April 2003|accessdatedatum přístupu=27 September 2013|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref> Prostřednictví Nelsona, FRU pomáhala loajalistům zaměřit osoby na zabití. Velitelé FRU tvrdili, že pouze pomáhali loajalistům označovat republikánské aktivisty a předcházet zabíjení civilistů.<ref name="stevenspeople"/> Vyšetřování našlo důkaz, že pouze dva životy byly zachráněny a že Nelson/FRU je zodpovědný za nejméně 30 vražd a dalších útoků – mnoho z nich byli civilisté.<ref name="guardianscandal"/> Jednou z obětí byl i advokát Pat Finucane. Nelson také dohlížel na dodávky zbraní pro loajalisty v roce 1988.<ref name="nelsonobituary"/> V letech 1992 až 1994 byli loajalisté zodpovědní za více útoků než republikáni.<ref>{{citeCitace bookmonografie|lastpříjmení=Clayton|firstjméno=Pamela|titletitul=Enemies and Passing Friends: Settler ideologies in twentieth-century Ulster|datedatum vydání=1996|publishervydavatel=Pluto Press|pagestrany=156|<!--WIRE:nepřevedeno:-->quote=More recently, the resurgence in loyalist violence that led to their carrying out more killings than republicans from the beginning of 1992 until their ceasefire (a fact widely reported in Northern Ireland) was still described as following 'the IRA's well-tested tactic of trying to usurp the political process by violence'……}}</ref><ref name="birw">[http://cain.ulst.ac.uk/issues/violence/birw0299.htm "Deadly„Deadly Intelligence: State Involvement in Loyalist Murder in Northern Ireland – Summary"Summary“], cain.ulst.ac.uk. Retrieved 17 March 2015.</ref><ref>Human Rights in Northern Ireland: Hearing before the [[United States House Committee on Foreign Affairs|Committee on International Relations]] of the [[United States House of Representatives]], 24 June 1997. US Government Printing Office, 1997.</ref>
Zpráva policejního ombudsmana z roku [[2007]] odhalila, že členům UVF bylo dovoleno provést sérii teroristických činů, včetně vražd, zatímco pracovali jako informátoři pro speciální oddělení RUC. Bylo zjištěno, že speciální oddělení dalo informátorům imunitu tím, že zajistilo, aby nebyli chyceni a odsouzeni a blokovaly i prohledávání kvůli zbraním.<ref>[http://news.bbc.co.uk/1/hi/northern_ireland/6286695.stm "NI„NI police colluded with killers"killers“]. BBC News, 22 January 2007.</ref> Policejní ombudsmanka Nuala O'Loanová řekla, že to vedlo ke stovkám mrtvých<ref name=bbcmay2015/> a že vysocí britští úředníci na ni tlačili aby zastavila vyšetřování.<ref>[http://www.belfasttelegraph.co.uk/news/northern-ireland/bombshell-documentary-uncovers-government-collusion-with-loyalist-paramilitaries-31296370.html "Bombshell„Bombshell documentary uncovers Government collusion with loyalist paramilitaries"paramilitaries“], ''The Belfast Telegraph'', 12 June 2015. Retrieved 15 June 2015.</ref> Člen UVF Robin Jackson byl spojen s 50<ref>[[David McKittrick]]. ''Lost Lives''. Mainstream Publishing, 1999. str. 724.<!-- ISBN needed --></ref><ref>Stephen Howe, "Killing„Killing Fields"Fields“, ''New Statesman'', 14 February 2000. Retrieved 2 February 2011.</ref> až 100<ref name="SArmagh"/> vraždami v Severním Irsku, přestože nikdy nebyl odsouzen za jakoukoliv z nich.<ref name=cassel68>[http://cain.ulst.ac.uk/issues/collusion/docs/cassel061106.pdf The Cassel Report (2006)], str. 68. Retrieved 17 March 2015.</ref>
== Zmizení ==
Během 70. a 80. let republikáni a loajalisté unesli mnoho lidí, kteří byli údajní informátoři. Tito lidé byli vyslýcháni, mučeni a následně popraveni.<ref>[https://www.bbc.com/news/uk-northern-ireland-10814888 "Who„Who were the 'Disappeared'?"“], BBC. Retrieved 4 July 2015.</ref> Do roku 2015 bylo nalezeno 9 z 15 obětí.
Bezpečnostní síly britské vlády včetně Vojenských reakčních sil (MRF) provedli útoky, které byly popsány jako mimosoudní popravy neozbrojených civilistů.<ref name=BBC1>{{citeCitace newsperiodika|titletitul=Undercover soldiers 'killed unarmed civilians in Belfast'|url=https://www.bbc.com/news/uk-24987465|accessdatedatum přístupu=28 November 2014|publishervydavatel=BBC|datedatum vydání=21 November 2014|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref><ref name=II1>{{citeCitace newsperiodika|authorautor=Michael McHugh|titletitul=Amnesty wants probe into British army 'death squad'|url=http://www.independent.ie/irish-news/amnesty-wants-probe-into-british-army-death-squad-29775256.html|accessdatedatum přístupu=28 November 2014|publishervydavatel=Irish Independent|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref><ref>{{citeCitace newsperiodika|titletitul=Book reveals Adams, McGuinness were on British Army death squad hit list|url=http://www.irishcentral.com/news/book-reveals-adams-mcguinness-were-on-british-army-death-squad-hit-list-232325111-237788191.html|accessdatedatum přístupu=28 November 2014|publishervydavatel=IrishCentral.com|datedatum vydání=18 November 2013|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref> Jejich oběti byly často katolíci, kteří nebyli spojeni s žádnou polovojenskou skupinou jako například střelba [[12. květen|12. května]] 1972 v Andersonstowne na sedm neozbrojených civilistů a střelba britských vojáků [[15. duben|15. dubna]] [[1972]] ve Whiterock Road na dva neozbrojené katolické civilisty<ref name=mckittrick182>McKittrick. ''Lost Lives: The Stories of the Men, Women and Children who Died as a Result of the Northern Ireland Troubles'', str. 182.<!--publisher, ISSN/ISBN needed--></ref>. Člen MRF v roce 1978 uvedl, že se často pod falešnou vlajkou pokoušeli vyprovokovat náboženský konflikt.<ref name=murray44-45>Raymond Murray. ''The SAS in Ireland''. Mercier Press, 1990. str. 44–45.<!-- ISBN needed --></ref>
== Obvinění ze střelby na zabití ==
Mezikomunitní napětí často stoupalo během „pochodové sezóny“, když [[Protestantismus|protestantský]] [[Oranžský řád]] pořádal pochody napříč celým Severním Irskem. Přehlídky se konají u příležitosti vítězství [[Vilém III. Oranžský|Viléma Oranžského]] v [[bitvě u Boyne]] v roce [[1690]], čímž zajistil protestantskou převahu a britskou nadvládu v Irsku.
Jeden konkrétní bod vzplanutí který způsobil neustálý roční spor je oblast Garvaghy Road v [[Portadown]], kde oranžisté prochází nacionalistickou oblastí na Garvaghy Road. Tento průvod byl prozatím zakázán na neurčito po nacionalistických nepokojích proti doprovodu a také loajalistických odvetných nepokojích proti jeho zákazu. V letech [[1995]], [[1996]] a [[1997]] došlo k několik týdnů trvajícím nepokojům v celém Severním Irsku kvůli bezvýchodné situaci v Drumcree. Během těchto nepokojů zemřela řada lidí, včetně katolického taxikáře, který byl zabit [[Loajalistický dobrovolnický sbor|Loajalistickými dobrovolnými silami]] a tří katolických sourozenců, kteří zemřeli poté, co na jejich dům v Ballymoney házeli zápalné lahve.<ref>{{citeCitace newsperiodika|titletitul=Michael McGoldrick, 64, Activist in Ulster, Dies|url=https://www.nytimes.com/2006/04/06/world/europe/06mcgoldrick.html|newspaperperiodikum=The New York Times|datedatum vydání=6 April 2006|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref><ref>{{citeCitace newsperiodika|authorautor=Angelique Chrisafis|titletitul=Police hold six over loyalist turf war deaths|url=https://www.theguardian.com/politics/2005/aug/05/uk.northernireland1|newspaperperiodikum=The Guardian|locationmísto=London, UK|datedatum vydání=5 August 2005|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref><ref>{{citeCitace newsperiodika|url=http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/july/12/newsid_2500000/2500503.stm|titletitul=1998: Children die in Drumcree protests|publishervydavatel=BBC News|datedatum vydání=12 July 1986|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>
[[Soubor:RUC, Crois.jpg|náhled|Rozhledna v silně opevněné základně RUC.]]
== Ztráty na životech ==
V letech [[1969]] až [[2001]] bylo během konfliktu zabito 3532 lidí.<ref name="sutton-year">{{citeCitace webelektronické monografie|url=http://cain.ulst.ac.uk/sutton/tables/Year.html|titletitul=Sutton Index of Deaths: Year of the death|publishervydavatel= [[Ulster University]] |workperiodikum=[[Conflict Archive on the Internet]] (CAIN)|accessdatedatum přístupu=25 February 2016|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref> Počty mrtvých se liší a sahají od 3532 (1969–2001) po 3722 ([[1966]]–[[2007]]) v důsledku různých metod. V knize ''Politika antagonismu: Pochopení Severního Irska'', Brendan O'Leary a John McGarrym poukázali na to, že „téměř dvě procenta populace Severního Irska bylo zabito nebo zraněno během politického násilí. V roce 2010 se odhadovalo, že v Severním Irsku utrpělo úraz v důsledku konfliktu až 107.000 lidí. Na základě údajů shromážděných severoirskou statistickou a výzkumnou agenturou, se počet „obětí“ odhaduje na 500.000 pouze v Severním Irsku. Pojem „oběť“ se tu ale definuje pro ty, kteří byli přímo ovlivněni úmrtím, fyzickým poraněním nebo traumatem v důsledku konfliktu.<ref>Simon Cunningham. "Troubles„Troubles created 500 000 victims says official body"body“, ''The Irish News'', 27 September 2011.</ref>
=== Odpovědnost ===
</center>
Zabití britskými bezpečnostními silami:<ref name=org-status>{{citeCitace webelektronické monografie|url=http://cain.ulst.ac.uk/sutton/crosstabs.html|titletitul=Sutton Index of Deaths: Crosstabulations (two-way tables)|workperiodikum=Conflict Archive on the Internet|accessdatedatum přístupu=1 September 2014|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}} (vyberte "organization„organization summary"summary“ a "status„status summary"summary“ jako proměnnou)</ref>
* 187 (~ 51.5%) byli civilisté
* 145 (~ 39.9%) byli členové republikánských skupin
=== Status ===
Přibližně 52% mrtvých byli civilisté, 32% byli členové nebo bývalí členové britských bezpečnostních sil, 11% byli členové republikánských polovojenských jednotek a 5% byli členové Loajalistických polovojenských jednotek.<ref name="suttonresponsible">{{citeCitace webelektronické monografie|url=http://cain.ulst.ac.uk/sutton/tables/Organisation_Summary.html|titletitul=Sutton Index of Deaths: Summary of Organisation responsible|publishervydavatel= [[Ulster University]] |workperiodikum=[[Conflict Archive on the Internet]] (CAIN)|accessdatedatum přístupu=24 February 2016|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref><ref>{{citeCitace webelektronické monografie|url=http://cain.ulst.ac.uk/sutton/crosstabs.html|titletitul=Sutton Index of Deaths: Crosstabulations (two-way tables)|workperiodikum=Conflict Archive on the Internet|accessdatedatum přístupu=1 September 2014|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}} (choose "status„status summary"summary“ and "religion„religion summary"summary“ as the variables)</ref> Několik obětí, které byly uvedeny jako civilisté, byly později potvrzeny jako členové IRA. Jeden člen UDA a tři členové UVF byli v době své smrti během konfliktu členy ulsterského obranného pluku.<ref>{{citeCitace webelektronické monografie|url=http://cain.ulst.ac.uk/sutton/chron/1975.html|titletitul=Sutton Index of Deaths: 1975|publishervydavatel= [[Ulster University]] |workperiodikum=[[Conflict Archive on the Internet]](CAIN)|accessdatedatum přístupu=1 September 2014|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref> A minimálně jedna civilní oběť byl člen územní armády mimo službu.<ref>Robert Dunseath, killed in the Teebane massacre was a member of the [[Royal Irish Rangers]]: [http://www.royalirishrangers.co.uk/role.html Royal Irish Rangers roll of honour], royalirishrangers.co.uk. Retrieved 11 March 2015.</ref>
<center>
|
