Zemské jádro: Porovnání verzí

'''Zemské jádro''' je [[Stratifikace Země|geosféra]] nacházející se ve středu [[Země]]. Začíná zhruba v hloubce 29002 900 km pod povrchem a zahrnuje zhruba 31 % [[hmotnost]]i [[Země]], nejvyšší podíl v něm mají [[železo]] a [[nikl]]. Jádro má 2× větší [[Hustota|hustotu]] než [[zemský plášť]]. Dělí se na

* polotekuté '''[[vnější jádro]]''' (vnější poloměr 34703 470 km) a

* pevné '''[[vnitřní jádro]]''' (poloměr přibližně 12201 220 km).

Mezi vnějším a vnitřním jádrem se v hloubce 51505 150 km pod povrchem země nachází jakási přechodná vrstva o tloušťce 160–500 km, známá jako [[diskontinuita Lehmanové]]. Hranicí mezi jádrem a pláštěm je obdobně [[Gutenbergova diskontinuita]].

Průměrné složení jádra je 86,2 % [[železo|železa]], 7,25 % [[nikl]]u, 0,40 % [[kobalt]]u, 5,96 % [[síra|síry]] a ostatní [[siderofilní prvky]] mají 0,04 %.

Pevné vnitřní jádro je tvořeno pevným skupenstvím zmiňovaného železa a niklu. Jeho vznik (před 1 až 1,5 miliardou let)<ref>http://phys.org/news/2015-10-earth-core-billion-years.html - New study indicates Earth's inner core was formed 1 - 1.5 billion years ago</ref> je vysvětlován gravitační krystalizací původní [[tavenina|taveniny]]. Zkrystalizovalo možná až jen před 0,5 miliardou let.<ref>https://phys.org/news/2019-01-ancient-crystals-evidence-earth-core.html - Ancient crystals offer evidence of the start of Earth's core solidifying</ref> Do dnešního dne není přesně známo, zdali bylo jádro roztaveno zcela, anebo jenom jeho část, ale v současnosti se spíše předpokládá, že bylo roztaveno v období [[Planetesimála|planetisimál]] celé. Jeho tvar neodpovídá kulovému, ale je zploštělé, odpovídá tedy spíše [[Elipsoid|elipsoidu]]. Pevné jádro se každoročně otočí o&nbsp;1–3 stupně více než polotekutý obal a zbytek [[Země]], což je nejspíše důvod, proč vzniká [[magnetické pole]] planety [[Země]]. Jádro není dokonale vycentrované, mění rychlost své rotace a jeho tvar je s rotací proměnlivý.<ref>[http://www.national-geographic.cz/detail/zemske-jadro-meni-svou-rychlost-a-je-asi-mekci-zjistili-vedci-42333 Zemské jádro mění svou rychlost a je asi měkčí], vyd. 14. května 2013</ref>

Díky obrovským tlakům (odhadovány na 1,4 miliónu atmosfér) je jádro velice žhavé a má vysokou hustotu (teploty do cca 51005 100&nbsp;°C a hustota v&nbsp;rozmezí 11,3–17,3&nbsp;g/cm³, což bylo spočteno pomocí setrvačného momentu).