Okres Louny: Porovnání verzí

Odebráno 201 bajtů ,  před 10 měsíci
Odkazy, není ve zdroji (výčet vesnic lounské aglomerace je vlastní výzkum), popisek, typografie
m
(Odkazy, není ve zdroji (výčet vesnic lounské aglomerace je vlastní výzkum), popisek, typografie)
[[Soubor:Blatno (okres Louny) - zeleznicni zastavka.jpg|náhled|Blatno u Jesenice je významnou železniční křižovatkou na rozhraní čtyř krajů. Setkávají se tam železniční tratě Plzeň - Žatec a Bečov nad Teplou - Rakovník. Vzdálenosti do správních středisek jsou z této obce extrémní - např. do okresního města Loun je to nejrychlejší cestou po silnici 51 km, což představuje jednu z největších vzdáleností obce od okresního města v ČR. Blíže je to i do krajského města Plzeňského kraje - 46 km. Blatno se nachází v turisticky atraktivní oblasti Rakovnické vrchoviny s hustými lesy plnými různých kamenných útvarů.]]
 
* '''[[Ústí nad Labem]]''' – Louny–Louny: 47
* Praha–Louny: 60
* '''[[Praha]]''' – Louny: 60
* '''Praha''' – ŽatecPraha–Žatec: 79
* Praha–Podbořany: 84
* '''Praha''' – Podbořany: 84
 
== Obyvatelstvo ==
Na počátku roku [[2018]] bylo na území Lounska k trvalému pobytu přihlášeno 86&nbsp;372 obyvatel. Tento počet se již téměř od konce [[druhá světová válka|druhé světové války]] příliš nemění – stále se drží mezi 85 a 90 tisíci. Mění se jen rozmístění obyvatelstva v rámci okresu – venkovské oblasti v periferních oblastech okresu se vylidňují, zatímco v perspektivně rozvíjejících se oblastech podél významných dopravních tahů a v aglomeracích největších měst okresu populace roste. Největší aglomerací okresu jsou Louny, kde s městem sousedí některé městysi a velké vesnice ([[Dobroměřice]], [[Lenešice]], [[Cítoliby]], [[Vršovice (okres Louny)|Vršovice]], [[Černčice (okres Louny)|Černčice]] a [[Obora (okres Louny)|Obora]]), dohromady tvořímají populaci s 23 tisícitisíc obyvateliobyvatel.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018
| url = https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcich-see2a5tx8j
| periodikum = https://www.czso.cz
| datum přístupu = 2019-04-23
}}</ref>.{{Není ve zdroji}}
 
[[Soubor:Krasnydvur.JPG|náhled|Zámek v Krásném Dvoře severně od Podbořan v podhůří Doupovských hor patří mezi nejvýznamnější stavební památky okresu. Rozlehlá souměrná barokní stavba je doplněna nádherným anglickým parkem s různými ozdobnými krajinnými prvky.]]
 
=== Průměrný věk ===
Z hlediska věkového průměru má okres relativně '''příznivou strukturu''' – [[průměrný věk]] v roce 2018 činil 41,7 let (muži 40,5 a ženy 43,0), což se jen mírně lišilo od průměrného věku Ústeckého kraje, který byl 41,8 let (muži 40,5 a ženy 43,2). Věkový průměr ČR tehdy činil 42,2 let (muži 40,8 a ženy 43,6). Nižší průměrný věk je však částečně ovlivněn na republikové poměry velmi nízkou '''[[naděje dožití|nadějí dožití]]''' při narození, která v roce 2008 byla 71,3 let u mužů a 78,1 roku u žen. Ve srovnání s ostatními okresy byla průměrná naděje dožití na Lounsku čtvrtá nejnižší ze 76 okresů republiky.
 
Nejpříznivější demografickou strukturu spojenou s nízkým věkovým průměrem mají obce nacházející se mezi Louny a Žatcem a severně od těchto měst. '''Nejnižší věkový průměr''' měla v roce 2009 obec Blažim (34,4 let), velmi nízký průměr měly také Postoloprty (36,6 let). Naopak nepříznivou věkovou strukturu mají malé obce nacházející se zejm. v oblasti jižně od Loun. '''Nejvyšší průměrný věk''' (46,6 let) měla obec Nová Ves. Z větších obcí měla nejnepříznivější věkovou strukturu Peruc (42,2 let). Průměrný věk v největších městech okresu – v Lounech i Žatci byl velmi podobný celkovému průměrnému věku okresu i kraje (kolem 39,5 let).
=== Největší obce a vývoj počtu jejich obyvatel ===
{| class="wikitable"
Z hlediska národnostního složení cizinců bylo asi 28 % [[Ukrajina|Ukrajinců]], 24 % [[Slováci|Slováků]] a 16 % [[Vietnam]]ců.
=== Kriminalita ===
'''[[Kriminalita]]''' byla v roce 2008 v okrese Louny '''nejnižší''' z celého Ústeckého kraje. Zatímco v kraji připadá na 1 000 obyvatel téměř 40 trestných činů, v okrese Louny to bylo „pouze“ 28 trestných činů. Ze cca 2 400 zjištěných trestných činů se jich asi 300 řadilo mezi kriminalitu hospodářskou a 1 600 mezi obecnou. Ve srovnání se sousedními okresy z jiných krajů (Karlovy Vary, Plzeň – sever, Rakovník a Kladno) má Lounsko srovnatelnou úroveň kriminality s Rakovnickem. Podstatně nižší kriminalita je zaznamenána na území Severního Plzeňska, naopak o něco vyšší je zločinnost na Karlovarsku a Kladensku.
== Hospodářství ==
Hospodářská skladba Lounska je charakteristická nadprůměrným podílem pracovníků zaměstnaných v [[zemědělství]], okres Louny lze tedy označit za '''zemědělský'''. To však zdaleka neznamená, že by počet pracovníků zaměstnaných v zemědělství převažoval. Podle údajů z roku 2001 byl z pětačtyřiceti tisíc ekonomicky aktivních obyvatel okresu zaměstnán nejvyšší podíl v [[průmysl]]u– 25 %. Deset procent pracovníků zaměstnávala sféra [[Služba|veřejných služeb]] zahrnující [[školství]], [[zdravotnictví]] a ostatní služby sociálního rázu. Přibližně stejný podíl pracovníků (po osmi až devíti procentech) zaujímal obchod a opravárenské služby, stavebnictví, veřejná správa a zemědělství. 7 % ekonomicky aktivních pracovalo v oboru dopravy a komunikačních služeb (pošta, telekomunikace).
[[Soubor:Mala Cernoc.jpg|náhled|Zemědělství hraje na Lounsku i po všech změnách stále významnou roli. Okres je po celé republice známý pěstováním "zeleného zlata" - chmele, suroviny potřebné k výrobě našeho národního nápoje - piva. Žatecký chmel odebírá většina našich významných pivovarů, vč. Plzeňského prazdroje nebo Krušovic. Na snímku chmelnice u osady Malá Černoc, části obce Blšany.]]
Podle hospodářských sektorů připadalo na Lounsku 34 % pracujících na sekundární, 34 % pracovníků na terciární a 9 % na primární hospodářský sektor. Míra nezaměstnanosti činila v roce 2001 téměř 16 % ekonomicky aktivních obyvatel.
=== Zemědělství ===
Podílem '''84 % [[orná půda|orné půdy]]''' (počítáno z výměry zemědělské půdy, ne z celkové výměry okresu) náleží Lounsku deváté místo v republice. Naopak zalesněním, které tvoří 55 % půdy nezemědělské, patří okres až na poslední místa v republice. Z těchto čísel vyplývá vysoký význam zemědělství. '''Půdy''' na okrese jsou převážně hlinité až jílovitohlinité, typově se jedná o kvalitní hnědozemě. Relativně příhodné podnební podmínky (alespoň co se teploty týče) umožňují pěstování i náročnějších zemědělských plodin. Okres Louny je však po celé republice známý díky pěstování '''chmele''', pro které jsou vhodné zdejší červené půdy.
[[Chmelnice]] zabírají 6,1 % zemědělské půdy, což představuje jejich nejvyšší výměru v celé republice (na druhém místě je sousední okres Rakovník). Pěstování [[chmel]]e se věnuje většina zemědělských podniků a družstev okresu. Chmel se pěstuje převážně jižně od toku řeky Ohře, především pod svahy pohoří Džbán. Střediskem jeho pěstování je město Žatec, kde také sídlí chmelařský institut, který se zabývá šlechtěním a výzkumem biologických vlastností této rostliny. Přes stále vysoký význam chmelařství je nutné uvést, že jeho celková produkce klesla za posledních dvacet let téměř o 40 %. Mimo chmele se na okrese pěstují samozřejmě také [[obiloviny]] (zejm. [[pšenice]]) a [[olejniny]] ([[hořčice]], [[Brukev řepka|řepka]], [[slunečnice]]). Na severovýchodě okresu v podhůří Českého středohoří je rozšířené ovocnářství (zejm. pěstování jablek).
 
'''Zemědělské podniky''' okresu vznikly většinou transformací z původních [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] a [[Státní statek|státních statků]]. Po revoluci však začalo nově podnikat nebo obnovilo svoji živnost velké množství soukromých zemědělců. Chmel i jiné zemědělské plodiny pěstují zemědělská družstva a společnosti v Tuchořicích (Hoppex), Blšanech(Zemědělská společnost Blšany), Hřivicích, Ročově (ZD PODLESÍ), Číňově, Dobroměřicích, i v jiných obcích okresu. Obchod s chmelem zajišťuje několik firem sídlících zejména v Žatci. Větší zemědělská družstva sídlí také v Peruci, Očihově a Orasicích. ZD Želkovice se specializuje na pěstování ovoce v sadech. Drtivá většina zemědělských podniků se nezabývá pouze rostlinnou, ale také živočišnou výrobou (chovem prasat a drůbeže).
 
[[Soubor:Brickyard4.jpg|náhled|Na Podbořansku se těží nejen keramická hlína kaolín, ale také jíly potřebné k výrobě cihel. Jedna z cihelen sídlí například v Kryrech.]]
Značný význam v našem [[energetika|energetickém]] systému má tepelná elektrárna v Počeradech, jejíž areál se nachází těsně za hranicí okresu Louny, v okrese Most. (Samotná vesnice [[Počerady]] je však součástí obce Výškov, okr. Louny). Elektrárna o úhrnném výkonu 1 000 MW je v provozu od roku 1970 a také její „zásluhou“ bylo životní prostředí Lounska dlouhou dobu v dost mizerném stavu (vysoká koncentrace oxidů síry a dusíku v ovzduší). Po zřízení odsiřovacího zařízení v roce 1996 se množství emisí vypouštěných elektrárnou snížilo.
=== Služby ===
Úroveň '''služeb''' se stejně jako ve všech ostatních oblastech republiky i na Lounsku po roce 1989 podstatně zlepšila. Došlo k rozšíření sítě obchodů a drobných živností, poněkud se zvýšila i ubytovací kapacita, došlo i ke zkvalitnění služeb.
 
[[Soubor:Citoliby sloup.jpg|náhled|Klenotnicí barokní architektury by se daly nazvat Cítoliby - městečko jižně od Loun, které bylo dokonce v letech 1981–1990 jejich součástí. V obci najdeme barokní zámek, kostel se sochami Matyáše Bernarda Brauna a i tento pěkný sloup Sv. trojice.]]
V okrese je v provozu na 41 [[Česká pošta|poštovních]] úřadoven, nacházejících se ve všech městech, městečkách a obcích „střediskového charakteru“. Jen v Lounech jsou pošty 4, v Žatci 2. Na bezpečnost v okrese dohlíží Územní odbor [[Policie ČR]] Louny, pod který spadá 9 obvodních oddělení rovnoměrně rozmístěných po celém území okresu. Obchodní síť je logicky nejhustější v Žatci a v Lounech. V obou těchto městech byly v nedávné minulosti zřízeny pobočky několika [[Obchodní řetězec|obchodních řetězců]] [[BILLA]] (Žatec, Louny), [[Kaufland]] (Žatec, Louny), [[Lidl]] (Louny), [[Albert (obchodní řetězec)|albert]] (Louny), [[Norma (obchodní řetězec)|Norma]] (Žatec), [[Penny Market]] (Louny) a [[Plus (obchodní řetězec)|Plus]] (Louny, Žatec). Tradiční síť prodejen Spotřebního družstva [[Jednota]] má pro lounský okres sídlo v Podbořanech. Na území okresu zřizuje 15 provozoven (v roce 2010).
 
'''Ubytovací kapacity''' okresu jsou soustředěny zejména do Žatce a Loun. V Lounech najdeme největší hotel okresu „Oharka“ s 216 lůžky. V Žatci i v Lounech je možné se v centru města ubytovat v hotelích až čtyřhvězdičkové kategorie.
 
=== Statistické údaje o hospodářství okresu ===
 
== Školství a zdravotnictví ==
Síť škol je tvořena školami mateřskými, základními a středními. [[Mateřská škola|Mateřské]] a [[Základní škola|základní školy]] jsou ve všech obcích „střediskového charakteru“ v okrese (většinou nad 500 obyvatel), některé ze ZŠ však mají pouze „malotřídní“ charakter pouze s prvním stupněm ZŠ. '''Základních škol''' bylo na okrese v roce 2005 jednačtyřicet, jejich síť je doplněna třemi zvláštními školami (dnes z důvodu politické korektnosti tzv. „ZŠ praktickými“) v Lounech, Žatci a Podbořanech.
[[Soubor:Peruc Oldrichuv dub.JPG|náhled|K tomuto tisíciletému stromu v zámeckém parku v [[Peruc]]i se váže jedna z notoricky známých Starých pověstí českých o knížeti [[Oldřich (kníže)|Oldřichovi]] a prosté selce [[Božena (kněžna)|Boženě]]. U tohoto dnes [[Oldřichův dub|"Oldřichova" dubu]] se měl podle pověsti český kníže Oldřich s Boženou setkat a následovně si ji odvézt do Prahy, kde ji pojal za svou ženu.]]
 
'''Střední školství''' je v okrese zastoupeno širokým spektrem škol státních i soukromých se sídly ve třech největších městech okresu. Lounské a žatecké [[gymnázium]] umožňují studovat osmileté i čtyřleté obory, podbořanské gymnázium je pouze osmileté. [[Obchodní akademie]] je možné studovat v Lounech a Žatci, ve třech největších městech okresu jsou v provozu [[Střední odborná škola|střední odborné školy]] a [[učiliště]] různých zaměření.
 
Úroveň '''zdravotní péče''' na okrese Louny se bohužel v poslední době velmi zhoršila. Největší „ranou“ bylo uzavření lůžkových oddělení lounské [[nemocnice]] v únoru roku 2010 v důsledku nedostatku lékařů. V rozsáhlém a moderním objektu (vybudovaném v roce 1986) tak zůstaly pouze ambulance a LDN a zařízení slouží už spíše pouze jak [[poliklinika]]. Nemocnice v Podbořanech, provozovaná soukromou firmou již také delší slouží pouze jako LDN a rehabilitace, a tak jediným „plnohodnotným“ zařízením nemocničního charakteru v okrese zůstala nemocnice v Žatci. Lidé z Loun a blízkého okolí tak musí za účelem delší hospitalizace využít buďto služeb žatecké nemocnice, nebo využít nemocnici v Mostě nebo ve Slaném, které jsou však obě v jiných okresech.
 
Zdravotní střediska a ambulantní lékařské praxe fungují ve větších obcích okresu. Statisticky připadá na jednoho lékaře lounského okresu 334 obyvatel, což je číslo relativně vysoké. Pro srovnání, v sousedním okrese Most to bylo 295, v okrese Kladno 283 osob.
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1970-005-28, Anschluss sudetendeutscher Gebiete.jpg|náhled|Tento cenný snímek z německých archivů z října 1938 jasně dokumentuje radostné vítání okupantské německé armády místními Sudetskými Němci v Žatci. Svým způsobem se jednalo o začátek konce tohoto etnika na českém území.]]
 
* '''[[Jan ze Žatce]]''' (1350–1414) – spisovatel a městský [[notář]] v Žatci. Narodil se v Šitboři u Poběžovic. Jeho nejznámějším dílem je filosofický spis Oráč z Čech.
* '''[[Benedikt Ried]]''' (1454–1536) – gotický architekt a stavitel pocházející z bavorského Landshutu. Je autorem Vladislavského sálu na Pražském hradě a jedné z nejvýznamnějších památek lounského okresu – Chrámu Sv. Mikuláše v Lounech. V okresním městě také zemřel.
* '''[[Václav Hájek z Libočan]]''' – český kronikář a spisovatel, významný představitel české renesanční literatury se narodil zřejmě někdy koncem 15. stol. v Libočanech u Žatce. Jeho nejvýznamnějším dílem je Kronika česká, která popisuje dějiny českého národa od příchodu na naše území do roku 1526. Přestože obsahuje mnohé neověřené či dokonce očividně fiktivní informace, jedná se o dílo velmi čtivé a slohově čisté.
* '''[[Maxmilián Hošťálek z Javořice]]''' (1564–1621) – žatecký primátor, účastník českého stavovského povstání. Za své výstupy proti budoucímu císaři Ferdinandovi II. byl popraven 21. června 1621 na Staroměstském náměstí spolu s dalšími 26 českými pány.
* '''[[Josef Mocker]]''' (1835–1899) – rodák z Cítolib vystudoval architekturu v Praze a ve Vídni. Je autorem mnohých neogotických staveb v Čechách. Jeho nejznámějšími díly jsou Chrám Sv. Ludmily na pražském nám. Míru a kostel sv. Prokopa na Žižkově. Významně se podílel na restaurování pražské Prašné brány a [[katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv. Víta]], stejně jako na novogotických úpravách hradů Karlštejn a Křivoklát.
* '''[[Jaroslav Vrchlický]]''' (1853–1912) – významný představitel české literatury národního obrození se narodil v Lounech. Studoval gymnázium ve Slaném a filozofickou fakultu v Praze. Během svého života pobýval dlouhá léta v Itálii. Svým rozsáhlým dílem se řadí do generace lumírovců. Z básnických sbírek jsou nejznámější Okna v bouři (báseň Za trochu lásky šel bych světa kraj) a Meč Damoklův. Soubor epických básní [[Zlomky epopeje]] se zamýšlí nad postupným vývojem lidstva k humanitě. Jeho nejznámější divadelní hrou je Noc na Karlštejně, která byla v roce 1973 zfilmována.
 
[[Soubor:Postoloprty kasernen2.jpg|náhled|Postoloprtská kasárna. Budova, která se těsně po skončení války v červnu 1945 stala svědkem excesů divokých odsunů. Zvěrstev se tentokrát dopouštěli Češi na odsunovaných sudetských Němcích, kteří byli do Postoloprt dočasně internováni. Při masakru v bažantnici bylo postříleno na 800 Sudetských Němců, v další vlně vražd ve zdejších kasárnách nebyly ušetřeny ani děti.]]
 
* '''[[Kamil Hilbert]]''' (1869–1933) – tento rodák z Loun se stejně jako Josef Mocker věnoval restaurátorské činnosti na našich nejvýznamnějších zejm. gotických památkách. Významně se podílel na dostavbě Chrámu Sv. Víta v Praze.
* '''[[Emil Filla]]''' (1882–1953) – rodák z Chropyně na Moravě, významný český kubistický malíř a grafik. Na sklonku svého života se zdržoval na zámku v Peruci, kde se věnoval krajinomalbě zdejšího okolí.
* '''[[Václav Hlavatý]]''' (1894–1969) – významný český matematik, narozen v Lounech. Věnoval se zejména diferenciální a algebraické geometrii. V roce 1948 emigroval do USA.
* '''[[Konstantin Biebl]]''' (1898–1951) – významný český básník, představitel surrealismu a poetismu se narodil ve Slavětíně nad Ohří. Za první světové války musel narukovat na balkánskou frontu, kde byl zraněn. Po vzniku ČSR se přátelil např. s Jiřím Wolkerem. Mezi jeho nejznámější díla patří poetistické sbírky S lodí, jež dováží čaj a kávu a pásmo Nový Ikaros. Ze surrealistické poezie je nejznámější sbírka Zrcadlo noci reagující na okupaci v roce 1939. Biebl spáchal v roce 1951 sebevraždu.
* '''[[Werner Nachtigall]]''' (1934) – německý biolog, původem ze Žatce věnující se biologické technologii.
* '''[[Petr Kotvald]]''' (1959) – známý český zpěvák, který v 80. letech tvořil s Hanou Zagorovou a Stanislavem Hložkem známé pěvecké trio. Pochází z Žatce. Jeho nejznámějším hitem je píseň Holky z naší školky, kterou nazpíval v roce 1982 společně se S. Hložkem.
* '''[[Marcela Březinová]]''' (1960) – česká jazzová a rocková zpěvačka, původem z Podbořan.
* '''[[Jan Svěrák]]''' (1965) – syn herce a scenáristy Zdeňka Svěráka se narodil v Žatci. Od počátku 90. let patří mezi nejvýznamnější české režiséry – režíroval filmy jako Obecná škola, Kolja, Tmavomodrý svět nebo Vratné lahve. Za film Kolja získal v roce 1996 Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný snímek.
 
== Kultura ==