Kudowa-Zdrój: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Wietek (diskuse | příspěvky)
m sorry
opravy chyb
Řádek 83:
První zmínka o minerálních vodách pochází z kroniky z roku [[1580]], kde jsou zmiňovány '''Čermenské lázně'''. V roce [[1625]] (nebo, jak zdroje uvádějí, již v roce [[1621]]), [[Georgius Aelurius]], kladský [[luteránství|luterský]] kazatel, ve své práci „Glaciografia“ píše o vynikající chuti minerálních vod z Chudoby a o jejich prospěšnosti zdraví. Protože údajně chutnaly lépe jak víno, posílal si pro ně v době třicetileté války švédský generál až z Lipska.<ref>František Jirásko-Kudowa-Zdrój: "Česká" Chudoba šest kilometrů od Náchoda, Hradecké Noviny 11/99</ref> Později za pruské války posílala Chudoba každoročně svoji vodu na královský stůl v Berlíně.
 
Rozkvět lázní nastává po roce 1783. V roce 1790 navštívil lázně německý básník [[Johann Wolfgang von Goethe]]. V roce 1813 navštívil lázně pruský král Fridrich Vilém III., který zde pobýval na čermnskéčermenské faře před setkáním tří monarchů v [[Ratibořice (Česká Skalice)|Ratibořicích]]. Po napoleónskýchnapoleonských válkách v roce 1817 zde stojí okázalé parky a promenády. Prusko-německá smetánka si zde však stěžovala, že obsluha v lázních neumí německy. Lázně však navštěvovali zámožnější Poláci, ale i židovští hosté z Haliče, kterým obratní majitelé penziónů dokázali nabídnout i [[košer]] kuchyni. Mezi hosty lázní je uváděn i britský premiér [[Winston Churchill]], ale také [[Alois Jirásek]], [[Josef Václav Sládek|J. V. Sládek]] a [[František Xaver Šalda|F. X. Šalda]].
 
Dnes se v lázních léčí onemocnění srdce a oběhového systému, poruchy zažívání, činnost štítné žlázy a řada dalších zdravotních neduhů. Z devíti pramenů je využíváno pět obsahující alkalickozemité a arsenoželezité kyselky. Prameny vyvěrají v parku, jehož osou je Chudobský potok. Parku dominuje sanatorium Polonia z roku 1905.