413 434
editací
m (odkazy) |
m (Robot: šablona přejmenována; kosmetické úpravy) |
||
== Převrat ==
Dne 12. května 1926 se v ranních hodinách vydal Piłsudski pouze ve společnosti svého pobočníka do Varšavy za účelem setkání s prezidentem [[Stanisław Wojciechowski|Wojciechowským]], aby ho přiměl ke změně vlády. K setkání nedošlo, neboť prezident odjel do Spały, prezidentské rezidence.
Po návratu do Rembertowa maršál rozkázal, aby jemu podřízené jednotky obsadily Varšavu. Rozmísťování začalo toho samého dne ve 13.30. Okolo 16. hodiny síly Piłsudského zaujaly pozice na varšavských mostech Poniatowského a Kierbedźe. Na mostě Poniatowského na maršála už čekal prezident Wojciechowski, který se po zprávách o vývoji vrátil ze Spały. Během rozhovoru prezident požádal Piłsudského, aby se vrátil k aktivitám v souladu se zákonem a k vyjednávání. Włodzimierz Suleja uvádí:{{
Po neúspěchu jednání s prezidentem rozkázal Piłsudski obsazení Kierbedźova mostu a také vyslal [[Kazimierz Świtalski|Kazimierze Świtalského]], aby přesvědčil Odborový svaz železničářů o nutnosti zabránit vojenským posilám věrným vládě jet do Varšavy. Příznivci Piłsudského také tvrdí, že maršál vydal rozkaz zakazující vlastním vojákům zahájit palbu první. Generál Rozwadowski, který byl velitelem obrany hlavního města, vydal ultimátum, ve kterém zažádal, aby se Piłsudského síly stáhly do 18.30. Vládní síly ale zahájily útočné operace už dříve. Okolo 19.30 se už maršál mohl objevit na Hradním náměstí (pol. ''Plac Zamkowy''), kde byl nadšeně přivítán davem Varšavanů.
Večer se s Piłsudským setkal maršál Sejmu [[Maciej Rataj|Maciejem Ratajem]] a zahájil s ním jednání. Ta však byla neúspěšná, podobně jako jednání dalšího dne. 14. května se odehrály rozhodující boje – Piłsudského jednotky ohrožovaly už Belweder. Po krátkých, ale krvavých bojích (379 osob bylo zabito), se značnou podporou veřejnosti, leč proti právu, Piłsudski uskutečnil státní převrat známý jako Květnový převrat. V 17.30 podala vláda demisi a prezident Wojciechowski složil svůj úřad. Stalo se tak navzdory zprávě o jednotkách věrných vládě mířících směrem k hlavnímu městu.
== Po převratu ==
Pravomoci prezidenta přešly do rukou maršála Sejmu Rataje. Ten jmenoval [[První vláda Kazimierze Bartela|vládu]] [[Kazimierz Bartel|Kazimierze Bartela]], v které Piłsudski formálně převzal ministerstvo vojenských záležitostí a úřad Generálního inspektora ozbrojených sil, a fakticky se stal rozhodujícím centrem moci v zemi. Dne 22. května vydal prohlášení vojákům, ve kterém vyzval k usmíření bojovníků na obou stranách:
{{
Dne 31. května byl Piłsudski zvolen prezidentem republiky Národním shromážděním, ale tuto hodnost nepřijal. Argumentoval příliš malými pravomocemi prezidenta v březnové ústavě. V druhém hlasování Národní shromáždění zvolilo prezidentem jeho chráněnce [[Ignacy Mościcki|Ignacyho Moścického]]. Byl to další triumf Piłsudského, neboť ustavení nové vlády legalizovalo květnový převrat.
|