Josiášova reforma: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: šablona přejmenována; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Josiah.gif|
'''Josiášova reforma''' byla pokusem judského [[Josiáš|krále Josiáše]] (649–609 př. n. l.) o zničení všech pohanských předmětů a objektů v tehdejším jižním království. Ačkoliv chronistická díla Bible ji hodnotí ryze pozitivně, prorocká díla a historikové se k ní stavějí i kriticky, především kvůli centralizaci [[judaismus|izraelského náboženství]].
Řádek 8:
=== Posvátná návrší ===
{{
Na vysokých pahorcích nebo u posvátných stromů stavěly mnohé národy ve starověku tzv. "posvátná návrší", neboli vyvýšená místa ( nazývaná v Bibli "''bamoth''" = vysoká místa). Šlo o uměle postavené, většinou kamenná, plošiny, na nichž stával oltář, posvátný sloup nebo posvátný kůl (pokud se vedle návrší nenacházel živý strom. Kniha Leviticus varuje Izraelity před účastí na posvátncých návrších,<ref>"Zahladím vaše posvátná návrší a roztříštím vaše kadidlové oltáříky, vaše
mrtvoly pohodím na mršiny vašich hnusných model a zprotivíte se mi." '''Leviticus 26:30'''</ref> ale badatelé poukazují, že tato pasáž je pravděpodobně velice pozdního (po-Josiášovského) původu.
Josiáš dal zničit všechna posvátná návrší u Jeruzaléma i v celém Judsku, kde se pálilo kadidlo Baalovi, slunci, měsíci, souhvězdím a veškerému nebeskému zástupu (2:Královská 23:5). Zvláště se zaměřil na návrší, která stála u jeruzalémských bran, návrší od Geby až po Beer-šebu (23:8) i návrší naproti Jeruzalému jižně od "Hory zkázy" (Olivové hory), které nechal vybudovat Šalamoun.
=== Moloch v údolí Ben-hinom ===
[[Soubor:Idol Moloch.jpg|
[[Jóšijáš|Josiáš]] nechal znesvětit především Tofet v údolí [[Gehenna|Ben-hinom]], kde Izraelité za jeho otce Amóna a vlády krále Manasseho (také Menašeho) obětovávali děti bohu [[Moloch (bůh)|Molochovi]] (někdy je také nazýván ''Baal Molech''). Taková praxe je vysloveně zakázána v [[Leviticus|Leviticu]] 18:21 („Nedovol, aby někdo z tvých potomků byl obětován Molochovi“). Někteří badatelé však tvrdí, že obětování dětí bylo výjimečné a šlo spíše o zasvěcování novorozeňat ohněm před sochou Molocha – viz 2. Královská 16:3, 17:17, 21:6).
=== Bét-el ===
[[Soubor:Bethel, 72.Holy land photographed. Daniel B. Shepp. 1894-1.jpg|
Podle textu v 2.Královské 23:15–20 se zdá, že Josiáš osobně dohlížel na zničení oltáře a posvátného návrší v Bét-elu (na konci pasáže je totiž psáno, že "potom se vrátil do Jeruzaléma"). Tento oltář byl postaven praotcem Jákobem na Boží příkaz v Genesis 35, ale za vlády Jarobeáma byl použit jako centrální svatyně severního izraelského království. Jarobeám nechal vytvořit zlatého býčka a obětoval mu. Zavedl také svátek podobný tomu judskému, jen s tím rozdílem, že Bůh Izraele byl zpodobněn jako býk. Autor chronistického (dějepisného) díla v Bibli na tento nový kult nahlížel velice kriticky (Jarobeám "sváděl lid k hříchu"), v duchu Josiášových reforem.<ref>1.Královská 12:31-33</ref>
Při odstraňování posvátného návrší dal také z hrobů vyzvednout kosti pohanských kněží a spálit je na oltáři. Tento čin měl za cíl znesvětit Bét-elský oltář. Při ničení posvátného návrší byl také spálen posvátný strom (někdy také překládáno jako posvátný kůl nebo posvátný háj). Tento strom byl pravděpodobně zpodobněním Ašéry.
Autor 1. a 2. Královské také tvrdí, že Josiášovo zničení oltáře v Bét-elu bylo předpovězeno anonymním "mužem Božím", přičemž incident je zmíněn jak v 1.Královské (13), tak v 2.Královské (23). Josiáš dokonce nalezl hrob tohoto muže (23:17) a ušetřil jeho kosti před znesvěcením, stejně jako dalšího (neznámého) proroka ze Samaří.
== Očista Chrámu ==
Součástí Josiášovy reformy bylo také očištění [[Jeruzalémský chrám|jeruzalémského Chrámu]]. To proběhlo někdy mezi 12. a 18. rokem Josiášovy vlády – soudě podle oslavy velikonočního beránka spíše ke konci tohoto období.
=== Ašéra ===
Řádek 36:
Přikázal také odnést zpodobnění samotné Ašéry, které stálo v Chrámu a mělo v dřívějších dobách podobu sochy, sedmiramenného svícnu nebo posvátného stromu. Nechal toto zpodobnění spálit, rozemlít na prach a ten následně vysypal na veřejném hřbitově.<ref>[http://onlineb21.bible21.cz/bible.php?kniha=2kralovska#23 2. Královská 23:6]</ref>
Verš v [[2. kniha královská|2. Královské]] 23:7 zmiňuje, že byly také zbořeny „domečky zasvěcenců bohyně lásky“ (v některých překladech také „stánky modlářské prostituce“ nebo „domky hanebných sodomářů“), kde ženy tkaly roucha/závoje pro Ašeru.
=== Sluneční kult ===
Podle [[Bible]] nechal Josiáš odstranit od vchodu do Hospodinova chrámu také koně, které judští králové zasvětili slunci. Tyto koně se nacházeli poblíž místnosti komořího Netan-melecha ve sloupořadí (2. Královská 23:11). Bez milosti také dal spálit tzv. „sluneční vozy“.
Archeologové a historikové našli doklady o podobném zasvěcování koní slunečnímu božstvu, jako je zmíněno v Bibli, zatím pouze v [[Persie|Persii]].<ref>Xen., 'Cyrop.,' 8:3. § 12</ref> Mnohem častější bylo obětovávání koní slunečním bohům.<ref>Herod., 1:216; Xen., 'Cyrop.,' 8:3. § 24; 'Anab.,' 4:5. § 35; Rig Veda, vol. 2. pp. 112</ref>
=== Oltáře ===
Zdá se, že součástí jeruzalémského chrámu před reformou bylo také větší množství [[oltář]]ů, které nebyly zasvěcené Bohu Izraele. Některé se nacházely na střeše chrámu v Achazově pokoji, zatímco další byly králem Menašem postaveny na obou stranách nádvoří Hospodinova domu (2. Královská 23:12). Prach z těchto oltářů byl rozprášen v Kidrónském úvalu.
== Kritika reformy ==
{{
Dějepisné biblické knihy hodnotí Josiášovu reformu většinou velice jednostranně a pozitivně. Z kontextu dalších knih však lze poznat, že nedošlo ke skutečné obrodě izraelského náboženského cítění. Centralizace kultu měla za následek silný důraz na zvířecí oběti (proti čemuž vystupoval zvláště [[Jeremjáš]], syn lévitského kněze) a spoléhání na její očistnou sílu. Judští proroci za Josiášova nástupce Jójakíma i Sedechiáše kritizovali fakt, že lidé nepřestali páchat špatnosti a hříchy. Naopak začali spoléhat na to, že jakýkoliv hřích bude před Bohem smazán prolitím nevinné zvířecí krve. I z toho důvodu se proroci začali více soustředit na kázání osobní morální zodpovědnosti namísto dodržování Mojžíšova zákona.
{{
== Reference ==
Řádek 57:
== Literatura ==
* A. Novotný, ''Biblický slovník''. Praha: Kalich 1956. Heslo Joziáš, str. 311.
[[Kategorie:Starověké dějiny Židů]]
|