Ctibor Novák: Porovnání verzí

| titul před = [[Plukovník|plk.]]

| velikost obrázku =

| datum narození = {{Datum narození|1902|10|25}}<ref name="UstrCtiborNovák"/>

| místo narození = [[Praha]], {{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}

| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1955|05|02|1902|10|25}}<ref name="UstrCtiborNovák"/>

| místo úmrtí = [[Praha]], {{Vlajka a název|Československo}}

| vzdělání = Reálka, <br/>Vojenská akademie v Hranicích

| zaměstnavatel = Československá armáda, <br/> státní správa

| plat =

| výška =

| váha =

| titul =

| období =

| předchůdce =

| následovník =

| politická strana =

| představenstva =

| vyznání =

| souřadnice místa odpočinku =

}}

{{Příbuzenstvo| příbuzenstvo =

'''Ctibor Novák''' ([[25. říjen|25. října]] [[1902]] [[Praha]]<ref name=“matrika“>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=2393E525858D408D971410F91A1FB530&scan=176#scan176 Matriční záznam o narození a křtu] farnost při kostele sv. Antonína v Holešovicích </ref> – [[2. květen|2. května]] [[1955]] [[Praha]]) byl za první republiky voják z povolání. Po Mnichovu se nechal zaměstnat v Berlíně jako překladatel na Hlavním říšském bezpečnostním úřadě aby odtud získával pro domácí odboj zpravodajsky cenné informace. Jako švagr [[Josef Mašín|Josefa Mašína]] spolupracoval s ilegální skupinou [[Tři králové (protinacistický odboj)|Tři králové]], kde se podílel zejména na diverzních akcích proti strategickým cílům v Berlíně. {{#tag:ref|Někdy je Ctibor Novák označován jako pomocník Mašínových "cukrářů". ("Cukráři" byli v krycí mluvě odbojářů nazýváni lidé pracující s třaskavinami.)|group="p"}} Při pokusu o opuštění protektorátu v září [[1939]] byl zadržen, obviněn ze špionáže a až do konce druhé světové války vězněn v německých káznicích. Po válce působil krátký čas jako komunistický kádr a velitel internačních táborů pro Němce na Jesenicku. Armádní kariéru byl nucen definitivně vzdát v roce [[1950]] ze zdravotních důvodů (i z důvodů kádrových čistek, jimiž by neprošel). Když se [[Skupina bratří Mašínů|bratrům Mašínovým]] podařilo koncem října [[1953]] uprchnout do západního Berlína, stal se Ctibor Novák obětí komunisty vykonstruovaného procesu, ve kterém byl označen za ústřední postavu, inspirátora a podněcovatele mladistvých ke špionáži. Byl obžalován z velezrady a odsouzen k trestu smrti. Poprava byla vykonána [[2. květen|2. května]] [[1955]] v Praze na Pankráci. Po Sametové revoluci byl v roce [[1990]] rehabilitován a v březnu [[1991]] povýšen in memoriam do hodnosti plukovníka.

Když se v roce [[1902]] Ctibor Novák narodil v Praze, jeho otec - Ing. Leopold Novák pracoval jako geometr a jeho manželka - Emma Nováková byla ženou v domácnosti. Rodina bydlela tehdy na Moravě (v [[Olomouc]]i) a lze ji označit jako dobře situovanou středostavovskou měšťanskou rodinu. O pět let později se manželům Novákovým narodila v Olomouci dcera Zdena.<ref name="UstrCtiborNovák"/>

V roce [[1929]] se v rodině Novákových konaly dvě svatby. Zdena Nováková se provdala za [[Josef Mašín|Josefa Mašína]] a Ctibor Novák se oženil s Marií Veselskou. Po pěti letech společného soužití bylo manželství Ctibora a Marie Novákových v roce [[1934]] rozvedeno. V té době byl jeho syn Ctibor dvouletý a jeho dcera Míla tříletá.<ref name="UstrCtiborNovák"/>

=== Po Mnichovu ===

=== Diverzní činnost ===

V domě v Karlovarské ulici 327/45 na Praze 6 byl za [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] dům a klempířská dílna [[Josef Líkař|Josefa Líkaře]] a jeho manželky Marie Líkařové. Toto místo sloužilo Josefu Mašínovi jako hlavní úkryt ukořistěných zbraní, jako technická základna [[Tři králové (protinacistický odboj)|Tří králů]] a jako výrobna sabotážních náloží.

Pro velké destrukce objektů na německém území byly s největší pravděpodobností v Líkařově dílně speciálně vyrobeny nálože maskované jako kufr. Uvnitř kufru byly tři plechové boxy - krabice s třaskavinou. V krajních byly umístěny hodiny s nastaveným časem ale s pětiminutovým rozdílem. V případě, že by jeden odpalovací mechanismus selhal, za pět minut by jej nahradil ten druhý.<ref name="OtaRambousekJenomNeStrach"/>

Na základě falešného telegramu, že matka Emma Nováková, žijící v Olomouci, umírá přijel Ctibor Novák [[17. září]] [[1939]] z Berlína do Prahy.<ref name="OtaRambousekJenomNeStrach"/> Zde převzal od Josefa Mašína dva kufry s pekelnými stroji a náložemi. Ty pak dne [[18. září]] [[1939]] odvezl vlakem do Berlína a nastražil.

=== Zatčení a odsouzení ===

Po diverzních akcích proti strategickým cílům v Berlíně se Ctibor Novák rozhodl pro odchod za hranice. V září [[1939]] se pokusil o přechod hranic do Švýcarska.<ref name="ProtektPruvodcePrahou"/> Jiné prameny<ref name="UstrCtiborNovák"/><ref name="OtaRambousekJenomNeStrach"/> uvádějí, že byl zatčen při přechodu rakousko-jugoslávských hranic. Byl dopraven do Prahy a vyslýchán v [[Petschkův palác|Petschkově paláci]]. Po deseti měsících tvrdých výslechů byl převezen zpět do Berlína. Spojitost s diverzními akcemi se Novákovi prokázat nepodařilo. Podezření ze špionážní činnosti přesto vedlo k jeho odsouzení na šest let káznice.<ref name="UstrCtiborNovák"/>

=== Osvobození, roky 1945 a 1946 ===

Ctibor Novák se dočkal konce druhé světové války v německých káznicích s podlomeným zdravím (výslechy a strádáním ve vězení zanechaly trvalé následky). Na přelomu let [[1945]] – [[1946]] působil na Jesenicku jako velitel čtyř internačních táborů pro Němce.{{#tag:ref|V té době zastával i funkci předsedy národního výboru v Jeseníku a byl horlivým zastáncem komunismu a KSČ.<ref name="OtaRambousekJenomNeStrach"/>|group="p"}} Tehdy bylo s jeho souhlasem popraveno několik osob německé národnosti. Kárné řízení, které bylo proti němu zahájeno bylo nakonec zastaveno (na pokyn náčelníka Hlavní správy obranného zpravodajství (HS OBZ) a později náčelníka [[Páté oddělení Hlavního štábu|5. oddělení Hlavního štábu]] [[Bedřich Reicin|Bedřicha Reicina]]). V roce [[1946]] se Ctibor Novák podruhé oženil. Jeho druhou manželkou byla Jana Hänichová, rozená Melcherová. Pro ni (jako pro svoji nastávající) a pro její matku získal (nejspíš nelegální cestou) "Osvědčení o národní spolehlivosti nevěsty" s cílem změnit pro obě ženy národnost z německé na českou. Vyženil nevlastního syna Richarda, kterého přijal za vlastního a dále jej vychovával jako Vladimíra Nováka.<ref name="UstrCtiborNovák"/>

Armádu opustil (odešel do výslužby) v roce [[1950]] ze zdravotních důvodů v hodnosti majora. V letech [[1951]] – [[1953]] pracoval jako recepční ve vojenské zotavovně v [[Karlovy Vary|Karlových Varech]] a jako trafikant v Jeseníku. V tomto období se častěji stýkal se svými synovci Ctiradem a Josefem Mašínovými a s jejich odbojovou skupinou působící na Poděbradsku. Pravděpodobně působil spíše jako "technický poradce" a snažil se synovce v jejich protikomunistické činnosti mírnit.<ref name="UstrCtiborNovák"/>

[[Soubor:Ctibor.Novak.Dablicky.Hrbitov.3.jpg|thumbnáhled|Symbolický hrob Ctibora Nováka <br/> na [[Ďáblický hřbitov|Ďáblickém hřbitově]] v Praze]]

[[Soubor:Lošany-hrob Josefa Mašína.JPG|thumbnáhled|Hrob rodiny Mašínovy v Lošanech]]

== Rehabilitace a povýšení ==

V roce [[1990]] byl Ctibor Novák rehabilitován. Návrhem krajské vojenské rehabilitační komise v Hradci Králové ze dne [[23. březen|23. března]] [[1991]] byl povýšen na plukovníka in memoriam.<ref name="UstrCtiborNovák"/>

[[Soubor:Pam.deska.GSACR.Dejvice.Vlevo.jpg|thumbnáhled|Pamětní deska na budově GŠ v Praze - Dejvicích]]

Na budově Generálního štábu armády České republiky na Vítězném náměstí 5/1500 v Praze 6-Dejvicích (na levé straně hlavního vstupu do budovy) jsou dvě bronzové pamětní desky. Horní je věnována Heliodoru Píkovi. Obsahuje následující text: "PAMÁTCE VYNIKAJÍCÍCHO VOJÁKA, DIPLOMATA A VLASTENCE, DIVIZNÍHO GENERÁLA HELIODORA PÍKY NEZÁKONNĚ POPRAVENÉHO 21.6.1949". Pod textem je reliéf ostnatého drátu s lipovými listy. Tato deska byla slavnostně odhalena [[28. říjen|28. října]] [[1991]].

{{CitaceCitát v rámečku|PPLK.GŠT. JOSEF GONIC 18.7.1949 <br/> PPLK. VILÉM SOK 18.7.1949 <br/> KPT. KAREL SABELA 18.7.1949 <br/> MJR. KVĚTOSLAV PROKEŠ 5.11.1949 <br/> ŠKPT. VRATISLAV JANDA 5.11.1949 <br/> MJR. GŠT. RENÉ ČERNÝ 23.5.1950 <br/> MJR. GŠT. JOSEF POHL 25.5.1950 <br/> MJR.GŠT. MIROSLAV PLEŠMÍD 25.5.1950 <br/> MJR. GŠT. JAROMÍR NECHANSKÝ 16.6.1950 <br/> MJR. KLAUDIUS ŠATANA 7.10.1950 <br/> PPLK. FRANTIŠEK SKOKAN 7.10.1950 <br/> PPOR. FRANTIŠEK BOHÁČ 14.6.1951 <br/> ŠKPT. MILOŠ MORÁVEK 1.8.1951 <br/> PPLK. GŠT. JOSEF ROBOTKA 12.11.1952 <br/> PLK. LADISLAV SVOBODA 13.11.1952 <br/> KPT. VÁCLAV ŽENÍŠEK 13.11.1952 <br/> ŠKPT. JOSEF KUČERA 14.11.1952 <br/> POR. BOHUMIL GRUBER 21.4.1953 <br/> ČET. DSL. ALOIS JEŘÁBEK 5.12.1953 <br/> '''MJR. CTIBOR NOVÁK 2.5.1955''' <br/> STARŠINA VLADISLAV HADAŠ 30.10.1953 |<ref name="PamDeskyVprazeHelPika"/><ref name="CSrozhlasPamDeska2015"/><ref name="PamDesky2vPraze6"/>}}

<ref name="PetrKouraCtiborNovak">{{Citace monografie

}}</ref> <!-- ------------------------------------------------------- -->

}}</ref> <!-- ------------------------------------------------------- -->

<ref name="AtentatNaGottwalda2">{{Citace elektronického periodika

| příjmení = Gazdík

| jméno = Jan

| odkaz na autora = Jan Gazdík

| příjmení2 = Navara

| jméno2 = Luděk

| odkaz na autora2 = Luděk Navara

| titul = Žáček: Mašíni chtěli zabít Gottwalda

| periodikum = iDNES.cz

| odkaz na periodikum = iDNES.cz

| datum vydání = 2008-04-04

| datum přístupu = 2011-08-24

<ref name="AtentatNaGottwalda">{{Citace elektronického periodika

| titul = Mašínové chtěli zabít Gottwalda

| periodikum = Lidovky.cz

| odkaz na periodikum = Lidové noviny

| datum vydání = 2008-04-04

| datum přístupu = 2011-08-24

}}</ref> <!-- ----------------------------------------------- -->

}}</ref> <!-- ----------------------------------------------- -->

=== Související články ===

* Národní archiv (NA), Správa sboru nápravné výchovy – osobní spis Ctibora Nováka

[[Kategorie:Oběti komunistického režimu v Československu]]

[[Kategorie:Češi odsouzení k trestu smrti]]