Švédské obléhání Prahy: Porovnání verzí

| výsledek = obsazení levého břehu [[Vltava|Vltavy]], odchod Švédů po podepsání příměří

| strana1 = {{flagicon|Sweden}} [[Švédsko]]

| velitel1 = {{flagicon|Sweden}} [[Hans Christoff Königsmarck]]<br />{{flagicon|Sweden}} generál Wittenberg<br />{{flagicon|Sweden}} [[Karel X. Gustav|Karel Gustav]]

| síla1 = 4100 mužů, později přišlo dalších 8000 mužů<ref name="bitvy českých dějin">Jitka Lenkková a Václav Pavlík: Nejdůležitější bitvy českých dějin Alpress, s.r.o., Frýdek Místek 2007, str. 187</ref>

| síla2 = 750 studentů<ref name="bitvy českých dějin" />

 

=== Obléhání pražských měst ===

Po obsazení západního břehu [[Vltava|Vltavy]] švédskými vojsky začal velitel pražské posádky [[Rudolf Colloredo]] organizovat obranu Starého a Nového Města pražského. [[Švédové]] sice spoléhali na to, že budou v&nbsp;pražských městech vítáni jako osvoboditelé z&nbsp;habsburského jha, jak je o&nbsp;tom ujišťovali čeští emigranti, ovšem situace byla jiná.{{Doplňte zdroj}}

 

[[Staré Město (Praha)|Staré Město]] od císaře [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] dostalo do znaku ''„ruku s&nbsp;mečem, která se chystá hájit otevřenou bránu proti vetřelcům.“'' Tato ''„ruka s&nbsp;mečem“'' je dnes součástí [[znak hlavního města Prahy|znaku hlavního města Prahy]]. Podobně [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III]]. za zásluhy při obraně Starého Města udělil cechu židovských řezníků z židovského Města privilegium používat dvouocasého lva ve svém cechovním znamení. Na památku zachránění Prahy byl také, jako projev díkuvzdání [[Maria (matka Ježíšova)|Panně Marii]], postaven na Staroměstském náměstí [[Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)|Mariánský sloup]], který však byl roku 1918 zbořen v&nbsp;mylném domnění, že se jednalo o&nbsp;symbol Rakouské monarchie.

 

 

=== Švédská kořist ===