Wikipedie

Átma: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
prána - analogie
m Robot: šablona přejmenována; kosmetické úpravy
Řádek 1:
'''Átma''' nebo též '''átman''' (v [[dévanágarí]] आत्मा nebo आत्मन्, stř. rod, přepisované s malým počátečním písmenem) je [[hinduismus|hinduistický]] termín označující pojem o individuální podstatě či individuální identitě každého jedince a do češtiny se překládá většinou jako [[jáství]], já, [[duše]] nebo nadduše. V [[buddhismus|buddhistické]] filosofii je átma popřeno jako reálné, neboť se tu považuje za iluzorní efekt pohrouženosti jedince do individuální tělesné variety hmoty.
 
Pojem átma je plně rozebírán v [[Upanišady|upanišadách]] a základním poselstvím z tohoto rozboru je totožnost átma a [[brahman]], tedy individuální podstaty každého jedince a univerzální podstaty všeho. {{CitaceCitát v rámečku|Pokud jde o vztah mezi nejvyšším kosmickým fenoménem [[brahma]] a duchovní podstatou člověka, dospívají všichni autoři upanišad k jednotnému závěru - k přesvědčení o jejich totožnosti.<ref name="Zbav">D. Zbavitel: Upanišady. DharmaGaia, Praha 2004, 1. vydání str. 15 (Předmluva).</ref>}} Základem je tedy poznání átma a zjištění, že je vskutku totožné s brahma. Tak je možno dosáhnout vysvobození (''[[mókša]]'') z koloběhu životů (''[[samsára]]''). Toto poznání není pouhé intelektuální poznání, ale prožitek této jednoty, kterého je možno dosáhnout různými způsoby. V upanišadách se někdy mluví o soustředění na átma<ref>Kathópanišad II.12</ref> nebo [[Meditace|meditaci]], že vše je átma. V nejstarších [[Upanišady|upanišadách]] je možné nalézt i zmínky o milosti, kterou člověk může dojít tímto zjištěním.
 
== Interpretace átma ==
Všechny [[Indická filosofie|indické filosofické]] směry s pojmem átma nějakým způsobem pracují, i když třeba buddhistická filosofie nebo materialističtí lókájatikové jeho existenci popírají. Pojem átma je v různých [[Indická filosofie|filosofických školách]] interpretován různě. V Brhadáranjakópanišadě III.9.26, která je jednou z nejstarších, je átma popisováno následovně:{{citaceCitát v rámečku|Ono Já není to ani to (''néti néti''). Je neuchopitelné, protože je nelze uchopit. Je nezničitelné, protože se nezničí. Je nelpějící, protože nelpí. Je nespoutané, netrpí, není zraňováno.<ref name="Zbav"/>|Brhadáranjakópanišad III.9.26}}
 
Rovnice átma = [[brahman]] je základem učení [[védanta|védanty]], která je jedním z šesti duchovních směrů [[Hinduismus|hinduismu]]. Zvláště [[advaita]] [[védanta]] drží tuto rovnici v jejím nejsilnějším smyslu, tedy, že i átma je jen jeden a vše je ve výsledku jedno. Zdání dvojnosti (duality) je pouze iluze ([[májá]]). Átma je v tomto případě chápáno velice abstraktně jako bytí, vědomí, blaženost (''sat-čit-ánanda'') a v důsledku toho neexistuje lidská individualita. Aby bylo možné vysvětlit takové věci jako je [[reinkarnace]] nebo [[karma (hinduismus)|karma]], existuje [[jáství]] (''ahankára''). [[Advaita]] [[védanta]] učí, že kvůli [[nevědomost]]i si člověk myslí, že je hmotnou individualitou (''upádhi'') na základě [[jáství]] (''ahankáry''), a proto si musí uvědomit, že jeho skutečnou podstatou je átma, které je ztotožněné s [[brahman]].<ref name="Zbav"/>
 
Naproti tomu dvaita [[védanta]] považuje átma za odlišné od [[brahman]] a učí, že podle některých [[Upanišady|upanišad]]<ref>Katha upanišad 1.2.18, 2.2.13</ref>, [[purány|purán]]<ref>Bhágavata purána 3.6.8, 7.7.43, 11.31.13</ref>, [[Bhagavadgíta|Bhagavadgíty]]<ref>Bhagavadgíta 2.12, 2.16-21, 2.23-25, 2.30</ref> nebo i [[Védanta|védánty]] [[sútra|sútry]]<ref>Védanta sútra 2.3, 4.4</ref> jich existuje více. Podle těchto nauk zůstává [[brahman]] věčný a neměnný, přičemž individuální átma (''džívátma'') prochází různými [[Reinkarnace|reinkarnacemireinkarnace]]mi.
 
Podle [[Védy|véd]]<ref>Rig Véda 1.164.20-22</ref> a [[Upanišady|upanišad]]<ref>Mundaka Upanišad 3.1.1, Švétášvatara Upanišad 3.20, 4.6-7, Katha Upanišad 1.2.20</ref> se individuální átma (''džívátmá'') a neprojevený átma (''paramátmá'') nacházejí v těle jako dva ptáci na jednom stromě. Jejich vzájemnou interakci lze vysvětlit na moderním příkladu počítače. Fyzické tělo lze přirovnat k [[hardware]], subtilní či astrální tělo k [[software]], [[jáství]] (''ahankára'') k rozhraní, [[prána|pránu]] k [[elektřina|elektřině]], [[Duše|duši]] (átmu) k uživateli a neprojeveného átmu (''paramátma'') k [[systémový operátor|systémovému operátorovi]] ovládajícímu síť ostatních počítačů ([[Tělo|těl]]).<ref>[[Bhagavadgíta]] 13.3</ref> Funkčnost systému je dána stavem těl. Když jsou těla nepoužitelná, [[duše]] je opustí a [[systémový operátor]] (''paramátmá'') jí přidělí jinou [[Duše|duši]] (átma) podle zásad [[karma (hinduismus)|karmy]] a teorie [[reinkarnace]].
Řádek 14:
Syntézou [[Advaita|advaity]] a dvaity je nauka o nepochopitelné odlišnosti a totožnosti (''ačintja bhedábheda tattva''), kterou učil [[Čaitanja Maháprabhu]]. Totožnost je chápána jako kvalitativní a odlišnost jako kvantitativní.
 
Pojem átma je používán i v [[jóga|józe]] a [[sánkhja|sánkhje]]. [[Pataňdžali]] vysvětluje v [[s:Jóga sútry/Vývoj vlastností|jóga sútrách II.5.]] [[nevědomost]], jako stav, kdy „člověk považuje své pomíjivé (''anitja''), nečisté (''ašuči''), strastiplné (''duhkha'') a neduchovní (''anátma'') za věčné (''nitja''), čisté (''šuči''), blažené (''sukha'') a duši (''átma'')“.<ref>Eliade, M.: Jóga, nesmrtelnost a svoboda. Argo, Praha 1999, str. 28.</ref> Toto učení mělo veliký vliv a je rozebíráno i v duchovních textech [[Bhagavadgíta|Bhagavadgíty]].
 
V ritualistické literatuře [[Bráhmany|bráhman]] se pojem átma používá pro obětiště (''nitja'') a oběť (''kámja''). ''Nitja'' jsou obětiště určená k trvalému udržování řádu světa (''rta'') a oběti (''kámja'') jsou splněná přání obětujících. ''Kátjájana šulba'' [[sútra]] jmenuje deset typů těchto obětišť. Obětiště z vrstev nepálených cihel, znázorňovalo posvátný rok, rytmus přírody a času se světy podsvětí, země a nadsvětí. Oběť nabývala podob světla nebo orla (''šjény'') a jednala s bohy o výsledku oběti a tím nabyla mocných psychických sil. Pro takové mocné a dlouhotrvající obřady jako byl obřad zimního slunovratu (''mahávratah''), užíval obětující dechová cvičení ([[Pránájáma|pránájámu]]), aby ovládl jemné energie dechu ([[prána|prány]]).
Řádek 22:
== Citáty ==
Upanišady o átma říkají (v překladu D. Zbavitele):
* "Nejjemnější podstata zde, vlastní tomu všemu, je pravda. To je átma. To jsi ty Švétakétu." (Čhándógjópanišad VI.9 an.)
* "Toto átma je hráz (most), rozdělovatel k oddělení těchto světů. Tuto hráz nepřekročí dny a noci, ani stárnutí, ani smrt, ani zármutek, ani dobré, ani špatné skutky. Všechny zla se od ní odvrátí, neboť tento brahmovský svět je prost zla. Proto přejda přes tuto hráz, slepec se stane neslepým, zraněný nezraněným a trápený netrápeným." (Čhándógjópanišad VIII.4.2)
* "Odcházejí, nezískavše átma, nepoznavše átma. Kdo se bude držet takového učení, ať už jsou to bozi nebo [[asurové]], zahyne." (Čhándógjópanišad VIII.8.4)
* "Moudrý se nermoutí, pozná-li átma jako beztělného v těle, stálého v nestálých, velikého, vším prostupujícího." (Kathópanišad II. 22)
* "Lukem je slabika ÓM, šípem je átma a cílem je to, co bylo nazváno brahma. Pozorně je třeba zasáhnout - pak splyneš s ním v jedno jako šíp s terčem." (Mundakópanišad II.2.4)
* "Menší než nejmenší, větší než veliké je átman ukrytý ve sluji tohoto tvora." (Švétášvatarópanišad III.20)
 
 
Citáty z Bhagavadgíty (v překladu J. Filipského a J. Vacka, kteří překládají átma jako „Já“):
* "Někteří spatřují Já svým já ve vlastním já pomocí rozjímání, druzí kázní rozmyslu a jiní sebekázněním činy. Jiní však, kdo to neznají, uctívají, jak slyšeli od druhých. I oni překonají smrt, upírajíce se k tomu, co slyšeli.„ (XIII.24-25)
* “([[Kršna]] říká:) Jsem, Gudákéšo, (věčné) Já, jež sídlí v srdci všech bytostí, jsem počátek bytostí, jejich střed i konec. (X.20)
 
== Reference ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Átma“