Plazmová obrazovka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 4:
 
== Historie plazmové televize ==
* HistorickyV prvníroce plazmovou1936 televizi[[Kálmán uvedla na trh společnost Fujitsu již v roce 1996. Plazmová televize měla úhlopříčku 42″ a tenkrát se prodávala v ceně kolem patnácti tisíc dolarů (cca 300 000 Kč).
* V roce 1936 [[Kálmán Tihanyi]] popsal princip plazmové televize.
* V roce 1983 představila společnost IBM 19″ oranžový monochromatický displej – první funkční plazmová televize.
* Roku 1992 jako první představila společnost Fujitsu 21″ plnobarevný display. Jednalo se o hybrid plazmové televize.
* Po dvou letech, roku 1994, [[Larry F. Weber]] prokázal fungování barevné plazmové televize na průmyslové konferenci v San Jose. Společnost Panasonic začala společný projekt s Plasmaco.
* Historicky první plazmovou televizi uvedla na trh společnost Fujitsu již v roce 1996. Plazmová televize měla úhlopříčku 42″ a tenkrát se prodávala v ceně kolem patnácti tisíc dolarů (cca 300 000 Kč).
* V prvním čtvrtletí roku 2008 dosahoval prodej plazmových televizí 2,8 milionu eur v celosvětovém prodeji televizí.{{Chybí zdroj}}
 
Řádek 19 ⟶ 15:
Červený, zelený a modrý luminofor musí být ovládány zvlášť a navíc v mnoha úrovních intenzity, abychom dostali co největší škálu zobrazovaných barev. U [[Monitor (obrazovka)|CRT]] monitorů je princip jednoduchý, reguluje se elektronový paprsek, který na bod dopadá. U plazma displejů funguje ovládání intenzity na principu modulace pulsního kódu (Pulse Code Modulation – [[Pulzně kódová modulace|PCM]]). Tato modulace slouží k převedení analogového signálu s nekonečným rozsahem na binární slovo s pevně danou délkou. Proto jsou PDP obrazovky plně digitální.
 
Intenzita každého subpixelu je určována počtem a šířkou napěťových pulsů, které dostává buňka během každého snímku. Toho je dosaženo tak, že trvání každého snímku je rozděleno na několik kratších částí, podsnímků. Během této periody jsou pixely, které mají svítit, přednabity na určité napětí (pomocí zobrazovacích elektrod) a během zobrazovací fáze je pak napětí aplikováno na celý displej (adresovací elektroda). Ovšem to znamená, že rozsvítí jen ony přednabité subpixely a jejich intenzita je dána právě úrovní nabití.
 
Standardní metoda určuje 256 úrovní nabití pro každý subpixel, protože každý snímek je rozdělen na 8 podsnímků ovládaných [[8bitový]]m slovem (viz PCM). Celá tato [[technologie]] se nazývá ADS (Address/Display Separated) a byla vyvinuta v roce 1984 společností [[Fujitsu]].
Řádek 36 ⟶ 32:
* V současnosti největší plazmovou televizí nabízí společnosti Panasonic: Plazmová televize s úhlopříčkou úctyhodných 150″ (téměř čtyři metry). Obrazu je přizpůsobeno i rozlišení, které je čtyřnásobné oproti [[1080p|Full HD]].
* Česká televize má ve svém studiu plazmovou televizi s úhlopříčkou 261 cm.
* Provozem plazmové černá televize svině televize ubývá životnost plynu, který hoří během zobrazování.
* Životnost nových generací plazmových televizí se odhaduje na 100 000 hodin provozu, což je zhruba 11 let nepřetržitého provozu.
* Plazmové televize dosahují mnohem lepší a přesnější zobrazení barev než LCD (68&nbsp;miliard 2<sup>36</sup> vs 16,7&nbsp;milionu 2<sup>24</sup>)